Duchové mrtvých

3. listopadu 2016 Morzael Diskuze (0)
Duchové mrtvých

Svátek mrtvých je za námi. Listí na stromech pomalu umírá a zbarvené hnije u jejich kořenů. Ranní mlhy se táhnou studenými rány a noci přichází brzy. Jestli tohle není období, kdy se hodí mít po ruce nějakého Poa, tak ať mě podřízne opice. Pokud už vás ale nebaví jen číst stále do kola jeho povídky a básně a chcete látku trochu osvěžit, mám pro vás řešení - komiks Duchové mrtvých od Richarda Corbena.

Knihy Dobrovský

Žánr:

Horror, thriller

Příběh:

Svazek je sbírkou komiksových povídek na motivy tvorby E. A. Poa. Některé byly inspirovány básněmi, jiné přímo povídkami. Objevíte tu oba pravděpodobně nejslavnější příběhy, které autor napsal (Pád domu Usherů a Vraždy v ulici Morgue), a nebyla by to Poeovská sbírka, kdybychom se nedočkali Havrana. Plus spousty dalších.

O komiksu:

I když jsem s tvorbou E. A. Poa obeznámen a četl jsem vše, co u nás od něj vyšlo (tedy téměř vše uměleckého charakteru, co kdy napsal), nepovažuji se za nějakého odborníka. Takže tu rozhodně nebudu rozebírat jeho umělecké záměry ani dikci jeho děl. Mám prostě Poa rád.

Líbí se mi jeho tvorba a obdivuji ho jako autora, který měl ohromný cit pro jazyk a zároveň na svých povídkách pracoval téměř vědeckým postupem. Poe byl tvrdý kritik k sobě i ostatním a inspiroval třeba takové velikány jako Jules Verne nebo Sir Arthur Conan Doyle.

Navzdory motivům, které si pro svou tvorbu vybíral, a které někteří kritici považovali za laciné, mu nikdo talent pro práci se slovy upřít nemůže. Poe se tak dnes řadí mezi nejlepší spisovatele v historii.

Nepíši všechny tyto superlativy, jen abych vás ohromil, ale abyste si se mnou položili pár otázek. Pokud je nějaké literární dílo pro své kvality takto respektováno, je opravdu nutné ho převádět do dalších médií? Můžete ukázat nebo udělat něco líp než autor? Corben nám svou sbírkou dává ambivalentní odpověď - ano i ne.

Proč ano?

Pokud jste si pořídili do své knihovny Ragemoor, mohli jste si Corbenovu kresbu vychutnat už pár let zpátky. A tím “vychutnat” myslím “zhnusit se”. I když to tak nevypadá, je to vlastně lichotka. Autor je bezesporu obratným kreslířem a komiksové médium ovládá velmi dobře. Ať už mluvíme o rozložení panelů, které umí používat pro vykreslení atmosféry i gradování akce, nebo o používání citoslovcí.

Jeho kresba ale není pěkná na pohled. Postavy příběhu jsou skoro stejně zrůdné jako ona vraždící opice, ne-li víc. No a jakmile dojde na nadpřirozeno a kreslení mrtvol, ghúlů a hniloby, tak Corben triumfuje. Až se autor po smrti ocitne ve společnosti samotného Poa a Charlese Baudelaira, bez problému zapadne. Navíc umí dobře trefit i výrazy lidského šílenství. Zkrátka asi není povolanějšího kreslíře pro zachycení odporností v Poeových motivech.

Dalším plusem, který Corbenovi dávám k dobru je poezie. I Poeovi básně jsou hodně o atmosféře a pocitech a Corben je dokázal zajímavě naroubovat na různé příběhy a vzájemně provázat.

Proč ne?

A poezie je zároveň i důvod, proč tuto knihu nečíst. Pokud básně čtete častěji, tak víte, že některé věci zkrátka nemusíte úplně pochopit a pojmout. Někdy vám z básně zůstane jen pocit a ten se vás dokáže držet daleko déle než nějaký příběh.

Tady proto můžete narazit na problém. Vaše pocity z básně se můžou hodně bít s autorovou vizí a riskujete, že si svůj vlastní obraz nahradíte Corbenovou kresbou. Navíc vám ani nemusí naroubovaný příběh k básni vůbec sedět.

Dalším důvodem jsou povídky. Jelikož si zrovna ty, co byly v této sbírce, celkem dobře vybavuji, můžu porovnávat s předlohou. No a to byl pro mě největší kámen úrazu. Narvat 50 stránkovou povídku na 30 stránek komiksu je docela problém a průšvih jsem cítil už u obsahu.

Corben sice předal, co měl, příběh šlapal, pointa vyplynula, kresba podtrhla charaktery, ALE. Ta atmosféra a třeba Dupinovi dedukce mi prostě chyběly. Příběhy jsou strašně uspěchané a máte je dočtené, ještě než vůbec začnete být zvědaví, jak to dopadne. K tomu jsem navíc postrádal rozevlátý Poeův jazyk. Corben ho totiž osekal až úplně na dřeň, což je vzhledem k médiu naprosto správně (špatným příkladem stejné situace je třeba český komiks Chyba), ale výsledný dojem prostě neokouzlil.

Na závěr musím ocenit práci Comics Centra, které kromě kvalitního zpracování knihy muselo tentokrát i básnit. Pan Dort se ujal překladů některých básní, aby lépe zapadly do Corbenových kreseb, protože původní Vrchlického překlady tam nedávaly smysl. Výsledek je, no, podle mě trochu podivný.

Některé básně tím pro mě dostaly nový a lepší rozměr, jiné ho naopak úplně ztratily a působily skoro jako náhodné seskupení slov. Jak jsem ale říkal na začátku, já nejsem expert na Poa, natož na poezii, takže jde jen o subjektivní pocity, které k básním neodmyslytelně patří. Minimálně to ale ukazuje na péči, kterou Comics Centrum svým knihám věnuje.

Verdikt

Duchové mrtvých jsou dobře odvedenou řemeslnou prací zkušeného komiksového kreslíře. Corben má navíc styl, který k Poeovských příběhům padne jako ulitý. Problém nastává až podle vašeho vztahu k předloze. Pokud máte Poa vyloženě rádi v literární podobě a užíváte si jeho práci s jazykem a atmosféru, tak pro vás tohle dílko nejspíš nebude. Obzvlášť v případě básní by tohle pro vás mohl být problém. Obecně si myslím, že Duchové mrtvých jsou komiksem spíše pro lidi Poem nepolíbené. Literární předloha zůstává nepřekonaná a Corben přispívá pouze zajímavou stylizací postav a světa.

Comics centrum
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Comics Centrum, které vzniklo v roce 2003 a zaměřuje se především na tisk komiksů pro dospělé. Do svého tisku si vybírá ty nejzajímavější a nejúspěšnější světové komiksy. Mimo to vydalo v roce 2007 v České republice první knihu o dějinách světového komiksu. Je naším úplně prvním partnerem a my mu velmi děkujeme za spolupráci.

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Minotaur.cz