Darebák

28. září 2013 gumidekmedvidek Diskuze (0)
Darebák

Příznivci Franka Millera by měli zbystřit, protože pro Vás tady máme recenzi Darebáka. Sice již uplynul nějaký pátek od vydání, ale za to se nám v hlavě déle uležel a nyní Vám přinášíme naše postřehy.

Knihy Dobrovský

Limitky, limitky a limitky. Tak nějak by se dala nazvat poslední dobou politika komiksového nakladatelství Comicscentrum. Měli jsme tu Drsnou školu Franka Millera a hlavně božského Geof Darrowa, kterého jsme právě mohli hrdě docenit v digitálně remastrované verzi a ve velkoformátovém vydání. K tomu byla k mání limitovaná série. Následoval Ragemoor opět s limitkou a nakonec tu máme Darebáka. Nečekaně také s limitovanou sérií. Zatím co v předešlých případech limitované série zmizely téměř okamžitě, tak s poslední to bylo na delší časy. Darebák tak nějak nevstoupil do obecné povědomosti tak hluboce, abychom za padesáti stránkový komiks vyvalili naše peněženky a vytáhli z nich dva tisíce v limitované verzi a pět a půl stovek za klasickou verzi knihy. Zaslouží si tento počin opravdu takové zvláštní vydání anebo se jedná pouze o tuctový kousek na spodek knihovničky. Na to se pokusím odpovědět.

Hned od počátku komiksová kniha zaujme svým velkým zpracováním, dostává se nám stejný formát jako v případě Drsné školy. Velký formát vypadá, že i když jsme si koupili tak malou knihu, tak nás bude čekat něco většího. Bohužel opak je pravdou. Velký formát knihy jen zakrývá samotnou délku tohoto příběhu. Tudíž si pokládáte otázku, zda je vůbec logické v tomto formátu vydávat tak malou knihu. Minimálně by se lépe zapasovala do knihovničky. V tomto případě ji opět nemáte kam dát, jako v případě Drsné školy. Dalším důvodem nepochopení velkého formátu této knihy, je kresba. Zatímco u Drsné školy velký formát otevřel možnost detailnímu prozkoumání Darrowi kresby, která byla neskutečně detailně propracovaná, tak na druhou stranu Simon Bisley a jeho jednoduchá kresba, spíše na velkém formátu odhaluje své nedokonalosti. Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou přiznám, že výtvory Simona Bisleyho, včetně jeho ztvárnění Loba je mi hrubě proti srsti. Ale je pouze na vás, na kterou stranu se vy postavíte.

Posuneme se dále. Samotná kresba není vše. O čem vlastně kniha vypráví? Máme tu futuristický svět a malého dětského hrdinu, který považuje svůj okolní svět za jeden velký podvrh. Nevěří, že jeho rodiče jsou skutečně jeho rodiči a všechno kolem je jenom takové divadélko na oko. Poté se malý hrdina celý příběh pokouší utéct a zjistit proč tomu tak vůbec je. Nakonec vás čeká, ne zase tak překvapivé rozzuzlení.

Jak většina z Vás tak tuší, tak komiks nebude o příběhu ale spíše o tom co se nám jako čtenáři snaží sdělit. Najdeme zde prvky existencialismu, utlačování, anti-utopie. Všechno zabalené do sci-fi kabátku očima dětského hrdiny. No ve výsledku se nejedná o nějakou revoluci, ale svým způsobem jako celek komiks působí opravdu promyšleně.

Dalším prvkem komiksu, je sprostá mluva. Náš hrdina v dětském těle mluví jak mariňák po dvaceti letech služby a válečných zkušeností. Těžko říct, co tímto autor zamýšlel. Je pravda, že malý hrdina si svým způsobem vytváří takový opravdu cool drsný styl a tím se opodstatňuje v chrlení nespočetného množství stejně cool hlášek, ale asi jsem z této šarády svým způsobem vyrostl a přenechávám toto řádění mladšímu publiku. Paradox je v tom, že asi to mladší publikum pořádně nestráví tu hlavní myšlenku, co se nám komiks pokouší vlastně sdělit.

S tímto nepřímo souvisí poměrná upovídanost příběhu. Ta by ve své podstatě vůbec nevadila, ale když hlavní hrdina po páté zopakuje, že to nejsou jeho pravý rodiče, tak vás to trochu naštve. Téměř celý text je takovým vnitřním monologem hlavní chlapecké postavy. A bohužel se mu honí hlavou některé věci pořád dokola. Jde v tom cítit určitý autorův záměr zviditelnit některé silné myšlenky komiksu, ale škoda že si nevybral nějaký originálnější způsob.

Jako celek působí komiks vcelku dobře. Pokud se přeneste přes horší kresbu a jednoduchý příběh. Budete na druhou stranu pohlazeni filosofickým podtextem prostřednictvím jednoho malého chlapce v zdánlivě idylickém světě.

Filosofický podtext, který se snaží čtenáří něco sdělit. Částečně řeší společenské problémy.
Horší kresba a mnohdy až moc cool drsné řeči.

Verdikt

Darebák, je jednohubka. Nečekejte nějaké zvláštní ovace, ale krátký příběh s nevýraznou kresbou a s poměrně silným podtextem k zamyšlení. Ti co mají rádi Franka Millera, tak zde rozhodně naleznou jeho rukopis, avšak nejedná se o jeho typické dílo.

Comics centrum
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Comics Centrum, které vzniklo v roce 2003 a zaměřuje se především na tisk komiksů pro dospělé. Do svého tisku si vybírá ty nejzajímavější a nejúspěšnější světové komiksy. Mimo to vydalo v roce 2007 v České republice první knihu o dějinách světového komiksu. Je naším úplně prvním partnerem a my mu velmi děkujeme za spolupráci.

O autorovi

gumidekmedvidek
gumidekmedvidek

Autor o sobě ještě nestačil nic napsat.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku