Batman: Temný rytíř 1 - Temné děsy

Žánr:

Superhrdinský, akční

Příběh:

Celé to začíná demonstrací schopnosti Bruce Waynea být v jednu chvíli Batmanem a v druhou chvíli miliardářem, který řeční na banketu o škodlivosti strachu. Zde se setkáváme s poručíkem Forbesem, který se potom bude celou dobu snažit Brucovi a Gordnovi zatopit za napomáhání Batmananovi. To bude ale jejich nejmenší problém.

V překladišti zločinců (rozuměj Arkham Asylum) se koná pravidelný útěk. Tentokrát ale někdo rozšířil mezi zločinci drogu, po které vypadají i ti největší huběňouři jako Hulkův starší brácha. Při pátrání po tom, kdo za touhle lumpárnou stojí, poměří Temný rytíř s celou plejádou záporáků od Two-Face přes Jokera po Banea. A nebude na to sám.

O komiksu:

Začněme s klady. Kromě toho, že je to docela pěkně napsané po literární stránce musím docenit fakt, že se v knize objevují skutečně zástupy postav. A to včetně Batmanových spojenců Flasche a Supermana. Tento faktor mi vždy přijde k chuti. Protože ačkoli vím, že čtu komiks o Batmanovi, po čase se mi ta ušatá hlava okouká a chci vidět i nějakou drobnou interakci s jinými hrdiny. Ne přímo ve stylu JLA, ale takové krátké cameo mě vždycky pobaví.

Co je bravurně zvládnuté, jsou dialogy Bruce s jeho přítelkyní Jainou. Škoda jen, že trvá tak krátce. Vedle toho si užijete i tu méně výmluvnou část Batmanova já a to při všech těch pranicích a rvačkách, kterých je v knize opravdu přehršle. Co se mě týče, dávám palec nahoru za scénu, ve které Deathstroke přesekne mečem Batmanovo letadlo za plného provozu, na kterém Deathstroke sám stojí. Pro příběh je to v podstatě zbytečné, ale aspoň je o zábavu postaráno.

Oproti tomu musím namítnout, že ačkoli se osobně domnívám, že v Temných děsech předvedl Batman víc detektivní práce, než v Detectiv comics, tak je Temný rytíř v podstatě lineární a dost okoukaná záležitost. Známé schéma: vyskytl se problém - Batman najde pachatele - Batman najde toho, kdo tahá za nitky - Batman vítězí. Postupovat podle zajetého modelu není špatná věc, ale chce to něčím okořenit.

Temné děsy je třetí svazek z řady New 52, který letos vyšel. A pokud se chystáte číst skutečně všechny Batmaní příběhy, tenhle si nechte na konec. Jednak proto, že se Jim Gordon v jenom obrázku zmíní o událostech z Tváří smrti a jednak proto, že po skončení Temných děsů se na konci knihy objevil ještě jeden sešit z Noci sov. To je pro mě naprosto nevysvětlitelná záhada, proč tam je, když s příběhem nesouvisí. Na každý pád je to ale příjemné překvapení. A to je i druhý důvod, proč byste si měli předtím přečíst Soví tribunál.

Na kresbu si nemůžu zareptat. Finch skvěle ovládá jak barvy a stíny, tak perfektně zvládá mimiku, anatomii (hlavně tu ženskou) a za mě veliké plus za to, že udělal Flashe hubenějšího, než Batmana. Co jediné bych vytknul, je Clayface, u které jsem si nebyl jistý, jestli Batman nebojuje s obřím soplem. Ale hádám, že to byl asi účel.

Ve finále tedy konstatuji, že ačkoli na komiksu najdeme poměrně dost malých kladů, velké zápory je jednoznačně přebíjí. Ničím novým do krámu Temné děsy nepřispěly a z pohledu příběhu se jedná o průměrnou přímočarou akci, ač pěkně ilustrovanou. Pokud skutečně budete předtím číst Soví tribunál a Tváře smrti, obávám se, že Děsy vás neohromí.

Určení:

To je těžké. Jeden by řekl, že když to je první Temný rytíř nové řady, že to bude moci číst každý. Ale nezdá se mi. Sice to není Morrisonův labyrint vedoucí skrz naskrz Batmanovo universem, ale pokud jste nikdy Batmana nedrželi v ruce, budete mít hodně otázek. Kdo je ten velký pán, co ohýbá Batmana přes koleno? O kom mluví Gordon, když zmiňuje svou přechodně ochrnutou dceru? Takže pokud nejste náročný čtenář a znáte aspoň trochu DC, sáhněte po Temných děsech.