Goon 2: Mé vražedné dětství

Žánr:

Kombinace horroru, akce, humoru, sci-fi a brutality

Příběh:

Tentokrát zabrousíme do minulosti Goona a jeho kámoše Frankyho. Dozvíme se, jak to bylo s mafiánským šéfem Labraziem, jak se Goon a Franky potkali, a kde Goon vyrostl. Opět trochu poodkryjeme tajemno okolo hlavního záporáka série – Pater Monstera. A prožijeme s Goonem zase nové příhody jako souboj s robotem, rande s mořskou příšerou nebo koláčovou výzvu s tchořopičákem.  

O komiksu:

Jak jste asi pochopili z mého úvodního odstavce, na druhý díl Goona s podnázvem Mé vražedné dětství jsem se těšil asi jako třináctiletá školačka na koncert Justina Biebera. Ovšem potíž takového očekávání, když se těšíte na pokračování něčeho, co jste si oblíbili, obvykle bývá v tom, že Vás zklame. Tak to se mi naštěstí u Goona vůbec nestalo! Vlastně zcela naopak. To, co mi chybělo v prvním svazku, a sice nějaký příběh, který by to vše spojoval dohromady, se tady konečně objevilo a já byl nadšen.

Druhý díl je podle mě stejně dobrý jako první, ne-li lepší. Narážky a vtípky co tu Powell rozjíždí, jsou stejně přímé a neotesané, jako hlavní postava komiksu. Člověk by ani neřekl, jak se dokáže nasmát u vtípků, které rozbíjejí sociálně a morálně dané normy a i tu takzvanou politickou korektnost. Všichni Vám říkají, že není pěkné se smát mentálně postiženým lidem, ale Powell Vám to prostě podá tak, že i nejmorálnější člověk se tomu musí zasmát. Minipříběh „Svět je krásný, když jsi idiot“ mě teda opravdu dostal. Nebo když neustále všude slyšíte, jak se nesluší stereotypizovat různé etnické nebo kulturní skupiny a najednou se dočtete, že „na cikány nejlíp s vařícím olejem“, tak Vám to na tváři alespoň nepatrný úsměv vykouzlí. Zkrátka Eric Powell, jak kreslíř tak scénárista komiksu, se s tím vůbec nepáře.

Do svého horrorově-gangsterského stylu tu navíc v jednom příběhu přidává i sci-fi prvky a ono to prostě zase skvěle funguje. Připravte se tedy na všechno, co jste měli rádi na prvním dílu a na další skvělé věci, které si zase zamilujete! Jak už jsem psal, tak z těch dalších skvělých věcí mě tu potěšil hlavně příběh. Dozvěděl jsem se něco o minulosti hlavních postav a najednou to všechno začalo dávat větší a lepší smysl a to je přeci vždy bezva.

Zvláštností tohoto svazku je, že poslední tři kratké příběhy jsou sice podle scénáře Erica Powella, ale nakreslené byly Kylem Hotzem. Což vůbec nevadí, protože svým stylem dokáže Powella dost přesvědčivě napodobit, tím pádem to nepůsobí cize, ale naopak spíše trochu svěže, protože určitě detaily jsou tam zase jiné. 

Svazek je opět prokládán různými minipříběhy a reklamami na fiktivní výrobky, i když ne tolika co první díl, každopádně o nic méně vtipnými. Dle mého skromného názoru se Goon řadí mezi nejlepší série, a možná se jedná o nejlepší sérii vůbec, kterou může český čtenář komiksů u nás ve svém rodném jazyce sehnat. Pochválit musím i opět pěkné hardcover zpracování a překlad od Comics Centra a ocenit i vysvětlivky k různým narážkám, které situaci neznalým čtenářům dokreslí.

Až jsem z toho skoro smutný, že si zas musím počkat na další díl pár měsíců. No tak já si to teda jdu přečíst znovu :-). 

Určení:

Opět všem čtenářům, kteří mají rádi horror, akci, humor a líbil se jim první díl Goona. Jedná se zkrátka o komiks, který baví a doporučil bych ho asi všem, kteří právě za tímto účelem komiksy čtou.