Recenze s odstupem času
Uplynul nějaký čas a máme zde opět recenzi s odstupem času. Tentokrát jsme se podívali na vrcholné dílo J. Michaela Straczynského zvané Krajina půlnočních stínů. Právě Straczynský nechal na této knize dvacet let svého života. A jak to teda celé dopadlo?
Na první pohled se komiks tváří jako obyčejná atmosférická žánrovka. Pro ty co mají rádi nadpřirozeno, poselství, duchařinu nebo máte rádi svět Supernatural, tak jste na správném místě a kniha je určená vám. Na druhou stranu se tady v pozadí skrývá poměrně skvěle vykreslená myšlenka života a smrti. Hlavním tahounem celého příběhu je vlastně vypravěčská schopnost autora, kterou zvládá na jedničku.
Pokud se dostaneme k příběhu, tak nám kniha nabízí příběh poručíka Greye, který tak nějak žije jenom na půl a bývá mezi lidmi opomíjen či dokonce se na něj úplně zapomnělo. Právě ztracenost a zapomnění je jedním z hlavních motivů této knihy. Kdy jste zde vtaženi částečně do autorovy biografie. Z pohledu čtenáře pak přemýšlíte, že taková věc je na denním pořádku, ale nevěnujete ji moc pozornosti. Mezi další motivy díla patří nenaplněná láska. A to láska, která nemůže existovat a je obětovaná pro vyšší dobro. Řeknete si, tuctová věc. Ale zde je tomu přikládám vetší význam, který zde naprosto skvěle funguje. Osobně nechci zabíhat do podrobnosti, abych vám nevykradl pointu knihy, která alespoň mě osobně příjemně překvapila.
Postupem času si začne čtenář pokládat čím dál tím více otázek. Toto by mohlo někoho odradit, protože něž se do toho dostanete, tak to chvíli trvá. A pokud jste už v tom nemůžete přestat, aby jste se dozvěděli všechny odpovědi na otázky, které se vám právě honí hlavou. Na rozdíl od ostatních knih, tak krajina vám ty odpovědi dá. Všechny odpovědi pak dohromady utváří opravdu propracovaný celek a dávají osudovému příběhu na dynamice a zaručené čtivosti.
Z hlediska zpracování se komiks pohybuje na hranici průměru. Nečekejte zkvostné pevné desky s přebalem. Nekvalitní měkká brožovaná vazba (papeback) komiksu spíše ubírá. Sice za necelé čtyři stovky dostanete kolem tři sta stránek, ale v tomto případě bych si i připlatil za kvalitní zpracování. Do knihovničky by lépe zapadlo.
Grafická stránka komiksu pod vedením Gary Franka je opravdu líbivá. Perfektně vykresluje atmosféru a opravdu patří ke špičce. Zvolené barvy jsou také adekvátní a stíny dokonale podtrhují celkový vjem.
Krajina půlnočních stínu, není vlastně komiks o nadpřirozenu. Je to spíš výlet do duše člověka, kterým by jste mohli být klidně i vy. Kniha v sobě nese poselství a dává tak čtenáři zamyšlení. Z mého hlediska chybí takové tituly na českém trhu. Není nic lepší než hluboko myšlenkový komiks, ve kterém vše funguje a dostanete odpovědi na své otázky a zároveň po přečtení máte o čem přemýšlet.
Kniha o nenaplněné lásce, utrpení, o cestě vykoupení. Především pak o nenaplněných osudech a zapomnění. Nečekejte akční pasáže, ale za to myšlenkově provázané dílo, které opravdu funguje.