Skvělý James OBarr na KomiksFEST!u

31. října 2012 Morzael Diskuze (0)

sobota ve znamení Vrány!

Skvělý James OBarr na KomiksFEST!u

Jak jste se možná dočetli v naší bleskovce zhruba tři týdny zpátky, dostalo se nám velké pocty promluvit osobně přímo s Jamesem OBarrem a zeptat se ho na pár otázek. Za tuto poctu vděčíme především šéfredaktorovi Comics Centra Václavu Dortovi a PR manažerce Doře Čejkové, kterým bych tímto chtěl velmi poděkovat za tento skvělý zážitek. 

V následujícím článku se Vám budu snažit poskytnou maximum informací, které jsem si ten den o mytologii Vrány a životě jejího autora odnesl, a že jich málo nebylo. Tak pojďme na to. 
Knihy Dobrovský

Nejspíš většina z Vás ví, že James OBarr, autor světově známého komiksu Vrána, navštívil Prahu v rámci letošního KomiksFEST!u. Jeho přednáška a následná autogramiáda se konaly 27.10.2012 a my byli u toho!

 

Ovšem ještě ten den ráno nás s velkým OBarrem čekalo naše vlastní interview. Abych byl upřímný, byl jsem neskutečně nervózní. Den před naším rozhovorem, když James přiletěl do Prahy (menší zajímavost: ten den měl svátek Erik), mi celý den na facebooku naskakovaly různé rozhovory pro velká média, které James poskytl (rádio Wave, Události a komentáře České televize...). Najednou jsem si připadal strašně malý a docházelo mi čím dál víc, jak velké štěstí máme.

James je ale velmi příjemný člověk a celou dobu se rozhovor nesl v odlehčeném duchu. Nechtěl jsem se ho ptát na stokrát ohrané otázky, které slyšíte v každém rozhovoru, proto jsme požádali o pomoc i Vás, komiksové fandy. Sestavil jsem tedy pár otázek z těch, které osobně zajímaly mne a z těch smysluplnějších, které nám dali naši čtenáři. Samotné interview probíhalo zhruba takto:
 
Já: Jaký je Váš oblíbený komiks?
James: The Spirit
Já: A co říkáte na jeho filmovou adaptaci?
James: Jsem rád, že na konci umřel.
Já: Jaký je Vás oblíbený umělec v oboru komiksů?
James: Jordi Burnet. Víš, kdo to je?
Já: Bohužel ne.
James: Je to španělský umělec nejvíce proslavený díky komiksu Torpedo.
Já: Představovalo pro Vás vydání finální verze Vrány uzavření jedné kapitoly života, nebo to bylo vydáno hlavně pro fanoušky, aby znali celý příběh Erica? 
James: Původně to mělo působit jako forma terapie. Moc to nepomáhalo, ale myslím, že v době kdy tato finální edice byla vydána, bylo tam určité uzavření, ano.
Já: Můžete nám prozradit nějaké detaily ohledně chystaného příběhu pro IDW, Skinning the Wolves?
James: Je zasazeno do druhé světové války do koncentračního tábora. Je to o muži, který skončil v peci, ale vrátí se zpátky a není moc šťastný. Zabije každého Němce v táboře a jejich psi. 
Já: Plánujete nějaké další příběhy Vrány?
James: Ano. Jeden zrovna dělám sám. Tentokrát je to o ženě. 
Já: Z jakého historického období tento příběh bude?
James: Ne úplně z přítomnosti, sedmdesátá léta. Toto období jsem vybral hlavně proto, že se nemusím potýkat s mobilními telefony a počítači, které zápletku jen komplikují. 
Já: Kdybyste měl šanci, chtěl byste se podílet na nějakém superhrdinském příběhu?
James: Ne, nemyslím si, že bych do tohoto žánru měl čím přispět, kromě nového druhu násilí. Já k těm postavám zkrátka nemám žádný vztah.
Já: Takže je nemáte rád?
James: Měl jsem je rád, když jsem byl ještě dítě. Ale teď už pro mě nemají žádný význam. 
Já: Jaký je Váš názor na Prahu? Líbí se Vám tu?
James: Ano, líbí se mi velmi. Je to nádherné město. 
Já: Byl jste tu už někdy, nebo je toto pro Vás poprvé?
James: Byl jsem tu asi před 15-ti lety s Robem Zombiem, který tu hledal hrady z helikoptéry. Takže z města jsem toho moc neviděl, většinu pouze ze vzduchu. Rob tu chtěl natáčet film, k čemuž se nakonec nedostal. 
Já: A co české pivo? Už jste ho ochutnal?
James: Ještě ne. 
Jako bonus jsem se dozvěděl, že Jamesova oblíbená barva je modrá :-).
 
Kresba, kterou James nakreslil do knihy návštěv v hotelu, kde byl ubytovaný.
 
Tím naše interview skončilo a my nechali Jamese věnovat se dál svému programu před jeho hlavní přednáškou ten večer. Některé možná bude zajímat, že Jamese zaujala práce bratří Saudků, konkrétně fotografie Jana Saudka, které už znal nějakou dobu, a komiks od Karla Saudka, který mu byl teprve představen, konkrétně Muriel & andělé.  
 
Teď bych přeskočil několik hodin naší účasti na komiksFEST!u a zaměřil se rovnou na hlavní večerní přednášku s Jamesem. Vránu jsem četl několikrát, a o Jamesovi jsem toho měl také dost zjištěno, ale nestačil jsem koukat, kolik nových věcí jsem se dozvěděl. Některá fakta se kryly s naším interview, takže zde budu jen doplňovat nové informace. Čas na zapisování bohužel nebyl, takže doufám, že mi odpustíte chronologickou nepřesnost rozhovoru. 
Stejně jako ráno James i sem přišel velmi uvolněný a svými vtipy prokládanou přednáškou rozjel smršť zajímavostí ze světa Vrány. 
O chystaných nových příbězích Vrány řekl téměř to samé co ráno, ale více se rozpovídal o příběhu mrtvé nevěsty. Je to ten příběh o ženě, na kterém pracuje aktuálně sám, jak jsem zmínil na začátku. Tato žena i se svou rodinou zemřela na svůj svatební den. Proto se vrací ďábelsky děsivá (ohořelé šaty, vlečka přibitá k hlavě hřebíky...), aby se patřičně pomstila svým vrahům. Bude to brutální, dodává James.
Určitě jste si všimli velké podobnosti s Kill Bill. James vysvětluje, že po úspěchu prvního filmu Vrány byl požádán o nový scénář k novému dílu. Tehdy poprvé přišel s tímto námětem, ovšem v té době mu lidé z Miramaxu řekli, že diváky nebude zajímat příběh, kde je hlavní hrdina vraždící žena. Paradoxem je, že ten samý Miramax přišel o pár let později s filmy Kill Bill, dodává.
 
FOTO: Dora Čejková
 
Když se přesouváme do filmového prostředí, James nám ochotně sdělil mnoho detailů ohledně filmové adaptace Vrány, na kterou osobně dohlížel. Vzpomínal na nízký rozpočet, který film měl, pouhých 10 milionů dolarů (pouhých na natočení celovečerního filmu samozřejmě). Tudíž si nemohli dovolit žádné speciální efekty. Takže různé přelety nad městem jsou pouze přelety nad kartonovým modelem, ve kterém jezdí auta na dálkové ovládání. 
James také hodně vychvaloval hlavního představitele Vrány - Branona Lee. Prý to byl jeden z nejmilejších a nejzapálenějších lidí, které kdy poznal. Vyprávěl nám o Brandonově konkurzu, kdy byl James velmi skeptický, protože Brandon působil tak mile, že se bál jestli zvládne ony drsné scény příběhu. Dokonce se prý jednalo s Johny Deppem o hlavní roli, ten ale odmítl, protože zrovna dotočil film, ve kterém byl prý půl roku namaskován na bílo a neměl proto chuť v tom pokračovat (Johny mluvil o Střihlorukém Edwardovi). 
Ovšem když byl Brandon nakonec oblečen a namaskován jako Eric, naprosto tím vyrazil Jamesovi dech. Že vybrali správného, se přesvědčili hned u první scény, kterou si Brandon naprosto povodil, všechno totálně zničil, směje se James. Jednalo se o scénu v zastavárně. Brandon prý 90% scén točil sám bez dublera. Byl strašný perfekcionista a nezmar, říkal James, natáčeli jsme venku v mrazu, za neustálého kropení mašin na umělý déšť, ve kterých nám už zamrzala směs, ale Brandon každou scénu chtěl natočit znovu a lépe, dokud se sebou nebyl úplně spokojen.
Nakonec jsme se dozvěděli i o scéně ve které byl Brandon zabit. Teď budu Jamese pro změnu citovat: "Byla to ironie všech ironií. Scéna, ve které měl zemřít Erik ve filmu, byla i ta, ve které zemřel Brandon. Ve filmu bylo vystřeleno neskutečné množství nábojů ze všech možných zbraní a Brandona zabila kulka, která měla být poslední vystřelenou kulkou filmu. Ironie epických rozměrů." James také říká, že už zbývaly natočit akorát scény, ve kterých jsou Eric a Shelly spolu za života, pouze flashbacky. Prý mu na tom filmu právě tyto scény velmi chybí. Ale jinak je téměř celý film stoprocentně Brandon. 
Říká, že by byl rád, aby se lidi na film koukali, protože je to Brandonův odkaz, ne proto, že při něm zemřel. Brandon prý měl film velmi rád a moc mu věřil. Proto James považuje jednání o jeho remaku za zneuctění Brandonovi památky. Osobně by byl nejradši, kdyby už všichni dali od příběhu Erica a Shelly ruce pryč. „Je to uzavřené, nechte to být“ říká James.
Další pro mě velkou zajímavostí bylo vyprávění Jamese o Devil’s Night (Ďáblově noci), která se objevila ve filmu. Jedná se o noc před Halloweenem spojenou s velkými požáry. Prý takováto noc skutečně existuje v Detroitu, a prý si vždy myslel, že se to děje v každém městě, že je to normální. Vyprávěl nám, že tato tradice vznikla z obav obyvatel měst, aby se v sousedních opuštěných domech shromažďovali squatteři a feťáci, proto je radši nechali shořet. 
 
FOTO: Dora Čejková
 
James také mluvil o svém životě a o tom, jak vytvořil Vránu a jak se stala tím, čím je dnes. Prý vyrůstal v sirotčinci. Vyprávěl, jak ho štvalo, když ostatní děti vzali to málo omalovánek, které jim tam dávali a úplně je "rozesrali". James si proto od tří let vytvářel své vlastní omalovánky, z různých plakátů, tapet a jiných věcí, které našel nebo strhl ze zdi a dělal je stejnými pastelkami, které rád používá i dnes.
Jak mnozí víte, k Vráně ho přivedla smrt jeho snoubenky, co jsem ale nevěděl, že se to stalo, když bylo Jamesovi pouhých 18 let. Dlouhá léta se s tím prý snažil vyrovnat, byl v hlubokých depresích, a i když nechtěl přímo umřít, bylo by mu jedno, kdyby se to stalo. Po těch letech si řekl, že to takhle dál nejde, že se musí někde vylít. Někam směřovat tu zlobu a smutek, ten jed v jeho žilách. Oscar Wilde, prý řekl, že psát znamená otevřít si žíly a nechat je téct, a to jsem přesně udělal, vzpomíná James, nechal jsem ten jed téct. Byla to jeho osobní zpověď, nikdy neuvažoval o jejím vydání.
Jako zajímavost bych přidal, že James původně uvažoval jako o duchovním průvodci místo vrány, o králíkovi. Narážel tím na Alenku v říši divů a na to, kam Vás může bílý králík zavést, ale prý nepřišel na způsob jak udělat králíka děsivého. Teda ze začátku mu prý dělala problémy i vrána, že první skici vypadaly jak z pohádek pro malé děti. 
James měl vždy rád komiksy, a proto chodil, jako většina jejich čtenářů, každý čtvrtek v Detroitu do jednoho komiksového obchodu, když měly premiéru nové komiksy. Majitel obchodu si prý všiml, kolik talentovaných lidí mu tam chodí, a tak jim navrhl, ať mu přinesou ukázat jejich práce, že by je mohl vydat. 
Tak se stalo, že James mu poskytl první, dosti ostříhaný příběh Vrány, který sklidil velký úspěch. Prý se prodalo několik tisíců kusů. James to upřímně prý vůbec netušil, že by mohl mít takový úspěch. Věděl, že je jeho komiks populární v určitých kruzích, ale nevěděl, že je populární tak moc. 
Trochu se bál, že odkazy na různé hudební skupiny, které měl James rád, by mu mohli přinést problémy, ale bylo tomu zcela naopak. Tito muzikanti mu velmi děkovali, že takto představil jejich hudbu nové generaci a že jsou všichni velkými fanoušky Vrány, jako příklad můžu jmenovat Iggy Popa, Jamesova oblíbence. Všichni tito rockový, až gothic rockový muzikanti se poté podíleli na soundtracku (The Cure, Nine Inch Nails, Rise against the Machine...), k filmu Vrána, který byl třikrát platinový a i teď se prý dobře prodává. 
 
 
Nakonec James mluvil o (a pustil nám trailer) příběhu Frame 137. Což je jeho post-apokalyptický příběh o mladém Johnym Z. Trailer připojuji níže.
 
 
 
Tím přednáška skončila a James se vrhl na malování portrétu pózující Evy Decastelo, který se vydražil za celých 50 000 korun českých, ty poputují na dobročinné účely. Pak už následovala kýžená autogramiáda. 
 
 
FOTO: Dora Čejková FOTO: Dora Čejková
 
Já osobně celý zážitek považuji za vynikající, a moc jsem si ho užil. James je pro mě strašně příjemný a talentovaný člověk, obzvlášť když jsem zjistil, že nemá prakticky žádné výtvarné vzdělání, že si téměř na vše přicházel sám, jak nám během přednášky sdělil. 
Můžu říci, že po sobotě jsem ještě více naladěn a natěšen na vše, co nám pan James O’Barr ještě přinese. Na závěr bych rád poděkoval všem organizátorům a sponzorům KomiksFEST!u za skvělou akci a obzvlášť Comics Centru za spolupráci a ochotu, které se nám od nich dostalo.
 
Pokud se chcete pokochat atmosférou, jakou celá přednáška měla, připojuji fotky od PR manažerky Comics Centra - Dory Čejkové. Najdete je v galerii fotek.

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Článek týdne

Znovuzrození hrdinů DC - Batman 03: Já jsem zhouba

Znovuzrození hrdinů DC - Batman 03: Já jsem zhouba

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku