Morzaelovo zamyšlení #9 - Kde je můj superdres?!

17. října 2012 Morzael Diskuze (0)

proč potřebuje superhrdina svůj oblek?

Morzaelovo zamyšlení #9 - Kde je můj superdres?!

 

Jak poznáte superhrdinu? Někteří se možná zamyslí nad nějakou filosofickou úvahou typu, že se jedná o člověka, který riskuje svůj život pro blaho ostatních, ale já si žádal mnohem prostší odpověď. Superhrdinu nebo superpadoucha poznáte snadno podle pestrobarevného oděvu, kterým drtivá většina z nich omračuje společnost. 
Pro téměř všechny komiksové postavy - hrdiny, padouchy, antihrdiny - platí, že se oblékají do jakési symbolické uniformy, která má představovat stezku po které se vydali. Proč to vlastně dělají? Je za tím něco víc než jen praktická stránka věci a tajení identity? Rád bych se dnes s Vámi podělil o svůj názor na toto téma.
Knihy Dobrovský

 

Kdo s tím začal v superhrdinské branži Vám asi neřeknu zcela přesně, ale mezi ty první patří určitě ten nejznámější ze všech - Superman. Americká červená a modrá zdobili symbolicky superhrdinu, který měl představovat americký způsob. Po něm přišel Batman a mnoho lidí neví, že první jeho kostým měl být původně velmi podobný Supermanovu, ale z něhož nakonec sešlo a Temný rytíř byl oblečen do klasické šedé a tmavě modré. 
V případě těchto dvou superhrdinů jsou jejich kostýmy v celku jasné. Superman je symbol (americký symbol), proto křiklavé a pestré barvy ameriky jsou na místě. Jelikož je prakticky nezničitelná hora svalů, nepotřebuje žádné brnění a stačí mu těsný trikot, který vyrýsuje i ten nejposlednější sval na jeho těle. 
Na druhou stranu Batman symbolizuje strach. Jeho kostým musí být temný, děsivý pro všechny, kteří o Temném rytíři někdy zaslechli. Navíc musí být i funkční. Jakožto člověk bez schopností se musí vyrovnat svým nadlidským kolegům a soupeřům technologií a znalostmi. 
Většina dalších postav by se dala zařadit s jejich kostýmem do první nebo druhé skupiny, nebo jejich kombinace. Co když toto vysvětlení není ale konečné, co když jsou to jen argumenty, kterými si čtenáři a autoři ospravedlňují tyto kostýmy. 
Umíte si asi představit, jak byste se cítili vy, kdyby jste se oblékli do barevných přiléhavých kostýmů a vydali se do ulic města nakopat zločinu zadek. Řekl bych že blbě, až směšně. Proč ale tyto pocity nezažili naši superhrdinové při svých začátcích? Protože jsou superhrdinové. Možná hloupý argument, říkáte si, ale pojďme se k němu dopracovat.
 
Celý život se věnuji bojovým uměním a vždy mě fascinovala jejich filosofie. Z různých knih se člověk dozvěděl pravdy, které sám celý život přehlížel. Právě teď bych se rád věnoval myšlence, kterou jsem se dočetl v buddodharmě, cestě samuraje. Určitě všichni víte, že japonci pro svá bojová umění používají do-gi (špatně ale více rozšířeně - kimono) a tuto tradici rozšířili po celém světě. Ovšem ze západních civilizací si jen málokdo uvědomuje posvátnost a symboliku těchto úborů. 
Nebudu Vás tu zdržovat tradicemi a rituály, které provádějí japonci se svými bojovými úbory a rovnou přejdu k tomu nejdůležitějšímu - oni je velmi respektují ne-li přímo uctívají. Pro ně to není jen kus hadru, do kterého se chodí párkrát týdne vypotit. Je to součást jejich cesty a, zde přichází to hlavní, dělá je silnějšími. Už vidím posměšné úšklebky některých lidí, ale pojďme se nad tím zamyslet. 
Vy kteří se věnujete nějakému sportu, nebo činnosti, pro kterou používáte nějaký specifický oděv, když si ho obléknete, jaký máte pocit? Cítíte se stejně, jako když jdete po ulici v džínech a košili? Já nevím, jak vy, ale já se cítím rozhodně jinak, když si obléknu své do-gi, cítím se víc připraven, silnější dalo by se říct. Vím totiž co s tím úborem přichází. Cítím se v něm pohodlně, protože mě spojuje se světem, do kterého jsem přišel trénovat. Nejde tu o žádné čáry máry, ale čistě jen o lidskou psychiku, a samozřejmě se to opírá i o praktickou stránku, tu bych teď ale vynechal. Pokud se neztotožňujete se sportem, představte si to jako oblek nebo šaty. Většina lidí, když si oblékne společenský oděv se cítí sebevědomější, lepší než ve svých obvyklých věcech. 
Teď si vezměte například samuraje. Prťavý japonec se navlíkne do svého brnění, které se předává z generace na generaci, je stavěno pro boj, je to zbroj jeho rodiny, jeho způsob boje. Takový člověk najednou působí úplně jinak - odhodlaně, silně. Přidejte mu symbolickou helmu, která vzbuzovala strach u slabších jedinců a tento prťavý japonec působí téměř nelidsky. 
Většina lidí si myslí, že superhrdinové nosí své dresy kvůli symbolice a utajení své totožnosti. Což je samozřejmě pravda, to nikomu brát nelze. Ovšem je velmi opomíjeno, že si ho berou také hlavně kvůli sobě, protože jsou v něm silnější. Ten oblek krystalizuje to nejlepší z nich pro tuto práci. To že ukrývá jejich identitu není pouze maskování tváře, oni se doopravdy stanou někým jiným v tom obleku, někým lepším. Je to jejich sport, jejich způsob boje, jejich cesta. Oni tomu obleku věří. 
Dnes to bylo trochu více filosofické, snad to nikomu příliš nevadilo. Prozatím na viděnou u příštího zamyšlení :-).  

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Minotaur.cz