Batman v černé a bílé

29. prosince 2019 Morzael Diskuze (0)
Batman v černé a bílé

Batman oslavil letos v květnu 80 let od svého zrození a to si říkalo o něco extra. Naštěstí nakladatelství Crew na Baťovi narozky nezapomnělo a vydalo svazek, na který spousta lidí (včetně mě) roky čekalo. Jo, Batman v černé a bílé konečně i u nás! A za mě se jedná o jednu z komiksových událostí minulého roku v ČR.

Knihy Dobrovský

Žánr:

Superhrdinský, detektivní, thriller, noir, komediální…

O komiksu:

Jak jste si asi všimli, nezačínám tuto recenzi klasickým popisem děje. Batman v černé a bílé totiž není svazek s jedním nosným příběhem, ale sbírka 41 krátkých povídek. Společné mají pouze dvě věci: Kresba je černobílá a všechny příběhy se týkají postavy Batmana. Jinak měli autoři naprosto volnou ruku a každý se s tématem popral po svém.

Člověk stojící za tímto konceptem je Mark Chiarello. Chtěl dát dohromady největší ikony komiksového média (ať už scénáristy nebo kreslíře), a každý z nich se měl zapsat do Batmanovi dlouhé historie vlastním příběhem. Za mě jednoznačně uspěl.

Mezi autory a umělci najdete notoricky známá jména jako Frank Miller, Neil Gaiman, Alex Ross, Bruce Timm, Joe Kubert, Richard Corben nebo Jim Lee. 

Ač jsou to nepopiratelně velká jména, komiksovým nadšencům naženou husinu úplně jiné šajby: Howard Chaykin - u nás prakticky neznámý autor, který se stal inspirací snad pro všechny autory později působící u Vertiga. Vliv jeho série American Flagg je hmatatelný dodnes a Chaykin sám by se dal označit za jednu z nejvlivnějších osobností moderního komiksu. Kacuhiro Otomo, autor Akiry, asi nejkultovnější manga série a později i epického anime z konce 80. let. Bůh mangy tu stvořil příběh, ve kterém na několika stranách vymyslel zápletku filmu Split dávno před Shyamalanem. Bill Sienkiewicz. Denis O’Neil. Gary Giany. Rozplýval bych se tu do nekonečna. 

Kolem 400 stránek příběhů od mistrů řemesla je něco, co fakt chcete mít doma. Kvalita jednotlivých příběhů sice kolísá, ale to je u sebraných sbírek běžný jev. Některé příběhy se vám zkrátka zaryjí pod kůži a budete se k nim rádi často vracet, některé naopak raději přeskočíte. Osobně mi přijde, že daleko povedenější byly příběhy z první poloviny knihy, ale to asi věcí názoru.  

Černobílá kresba pro mě byla vítanou změnou po přeefektovaných komiksech dnešního mainstreamu. Dnes už v počítači namícháte prakticky jakoukoliv barvu a nejste omezeni cenou tisku, takže se často setkáváme s bezduchým coloringem, který mě už velmi nebaví.

Černobílá kresba navíc podtrhuje noirovou atmosféru a k příběhům Temného rytíře i jeho (leckdy) černobílé filosofie prostě pasuje. Co se přehlednosti týče, měl jsem problém asi jen u jedné povídky, jinak jsem si kresbu vždycky užívat.

I samotný formát krátkých příběhů je důkazem zručnosti jednotlivých autorů. Ať už čtete rozhovory s Neilem Gaimanem, Alanem Moorem nebo Grantem Morrisonem i dalšími, většina scénáristů mluví o tom, jak se učili psát komiksy na krátkých uzavřených povídkách většinou na několik stránek. Na nich je totiž nejlépe vidět, jestli máte “o čem psát”, nebo jen píšete další bezduchý plot driven příběh, kterých jsou dneska Marvel i DC plné. 

Vystihnout na pár stránkách postavy, atmosféru, téma i pointu příběhu, to je důkaz řemeslného mistrovství. Pokud tedy máte ambice ve scénáristice nebo prostě jen storytellingu, máte tady 41 případových studií, které stojí za to studovat.

Celá kniha v pevné vazbě, řadou bonusů a medailony autorů je hezky provedená a těžko se hledá něco, co jí vytknout. Dvě věci ale mám. Zaprvé je to číslování stránek, které tu neexistuje, takže úvodní obsah s čísly stran, na kterých začínají jednotlivé povídky, je vám prakticky k ničemu. Ale hlavně! Proč redakce vybrala jako obal této knihy kresbu Jima Leeho. V knize jsou tak skvělí kreslíři počínaje Sienkiewiczem konče Chaykinem a vy tam dáte největší mainstream a nejvíc bezduchou kresbu z celého sborníku. To je jako kdybyste dělali festival filmů pro náročné diváky, kam byste pozvali Tarkovskijho, Kubricka, Bergmana a další, ale na plakát k festivalu byste dali Transformera. 

Já chápu. Jim Lee prodává. Ale upřímně řečeno - běžný čtenáři z tohohle svazku tolik nadšení nebudou a náročnější čtenáři, které by to zaujalo spíš, to budou na první pohled považovat za další mainstreamovou tuctovku. Místo aby Crew tento komiks povýšila a odlišila, tak to zapadne hned vedle Batmana: Ticho. Smutné.

Verdikt

Pozoruhodná sbírka největších ikon komiksového média od těch provařených po ty u nás prakticky neznámé (o to ale důležitější v mnoha případech). Řemeslně jsou krátké příběhy s rozsahem pouhých několik stran vždy výzvou, ale myslím, že většina autorů se toho zhostila s noblesou. Svazek má sice kolísající kvalitu jednotlivých příběhů, ale nikdy se nedostaneme ani do vod průměru. Určitě doporučuji všem fandům Batmana a kvalitní komiksové práce. Přehlídku talentů jako tuto u nás jinak nepořídíte. Bod dolů za otřesný výběr obálky.

Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší komiksové nakladatelství v ČR. CREW vydává více než sto komiksových knih ročně, a je tak největším nakladatelstvím specializovaným na komiksy v České republice. Misí nakladatelství je vydávat světové komiksy česky. Kromě mangy, nebo titulů od DC Comics, Marvel, Image či Dark Horse, se nakladatelství zaměřuje i na evropský komiks, a to prostřednictví edice Mistrovská díla evropského komiksu.

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Najdete nás na Facebooku