Mistrovská díla evropského komiksu - Indiánské léto/ El Gaucho

minulý měsíc Radek Bouřil Diskuze (0)
Mistrovská díla evropského komiksu - Indiánské léto/ El Gaucho

Moje oblíbená edice MDEK si vzala, aspoň z mýho pohledu, minulej rok trochu voraz slabšíma příspěvkama v podobě třetí Druuny a Posledního Incalu. Teď se ukazuje, že to byl spíš takovej výdech před dlouhým sprintem. Před pár měsíci nás nadchl Storm, až sem se divil, jak pěkně si stojí v tradičním měsíčním žebříčku prodejnosti nakladatelství CREW. Poslední přírůstek do rodiny, Indiánské léto s El Gaucho, o kterým už pánové Litoš s Pavlovským museli být přesvědčeni, že to bude jistota, také splňuje ty přísnější kritéria. A tu jistotu oblíbenosti dle mýho zaručuje účast krále prasečinek, slavnýho Mila Manary.

Knihy Dobrovský

Prostor pro Manarovu exhibici vydatně ztvárněného násili a vnadných tvarů vytváří svými dvěma příběhy italský scénárista a kreslíř, Hugo Pratt. Ten má v Čechách svoji premiéru, ale až na nás ho zná celej svět. Taky se jeho jméno vyhřívá v Eisnerově Síni slávy společně s takovejma borcema, jako je třeba Art Spiegelman, Alberto Uderzo nebo Steve Ditko. Proslavil se hlavně svojí historicko-dobrodružnou sérií Corto Maltese, která vycházela krásnejch pětadvacet let. Taky ale těm, kteří o týhle sérii neslyšeli, její jméno přijde trochu podezřelý?

Frank Miller totiž Prattovi vysekl poklonu a takto pojmenoval ostrovní stát ve světě DC. Je to ten ostrov, kvůli kterýmu v Temným rytíři Rusáci vypustili atomovku. Následný EMP vyřadilo všechnu elektroniku a my se mohli kochat fenomenální jízdou Batmanovy kavalerie Gothamem. Sám si sérii také kreslil a musím přiznat, že jeho styl je tomu manarovskému velmi podobný. Jo mimochodem, v roce 2015 vyšlo po 23 letech pokračování, který psal Juan Díaz Canales, tvůrce slavnýho Blacksada.


bukanýr Corto Maltese v podání Hugo Pratta

 

Na čem si očividně Hugo Pratt zakládá, a přečtete si něco podobnýho v jakýmkoli článku o něm, je detailní práce s historickejma reáliema. Přece i sám o tom mluví ve skromném doslovu Indiánského léta a ty jako čtenář tomu prostě uvěříš. Tak věrohodně to působí. Možná tomu pomáhají zmínky o zednářských lóžích na začátku příběhu El Gaucho, ale působí to na mě podobně detailně a důveryhodně jako fenomenální Z pekla.

Jak moc dobře víte, kresbu obstaral Milo Manara. U nás značně populární nejen díky samoúčelný úchylárně Borgia, ale také díky Kliku, Gulliverianě/Zlatému oslu a Vůni neviditelného. Třeba se někdy dočkáme i českýho předkladu knih, který dělal společně s Federicem Fellinim. Manara je prostě dobrej. Jeho kresba je jako vždy velmi detailní a k mému lehkému údivu opět pěkně dynamická. Jediná věc, která se mi pomalu zajídá jsou ony manarovské archetypy.

Všichni krásní mládenci a všechny krásné dívky vypadají téměř totožně. Kreslíř tím jistě musí sledovat nějaký záměr neboť paleta těch fyzicky méně atraktivních postav je nepoměrně širší. Ten záměr se mi zatím nepodařilo identifikovat a jsem asi málo teoretikem umění na to, aby se mi to někdy povedlo. Každopádně, vypadá to, jako kdyby si ty těla klonoval a instaloval do stále jinýho prostředí. Dyť Lukrécie Borgia vypadá navlas stejně jako Phillis Lewisová z Indiánského léta (až na ty vlasy teda.)

Navzdory zapojení „krále erotického komiksu“ ale nelze říct, že by sex, perverznosti a intezivní grafický násilí byly stěžejním prvekm, jako tomu bylo třeba u Jodorowskyho Borgie. Možná tedy někoho zklamu, ale pytle plnýho 100 uřiznutých penisů se tady nedočkáte. I když dobrovolné i nedobrovolné kopulace, incesty a dalších perličky si taky užijete.

Kniha je podobně koncipovaná jako jedna z knih MDEK Temnými stezkami. Tedy soubor dvou se sebou nesouvisejících příběhů. Indiánské léto se zaměřuje na dobu raně kolonizační, kdy evropští osadníci žili s původním obyvatelstvem relativně v míru, cirka na konec 17. století. Citlivě na pozadí hlavního konfliktu ukazuje tehdejší puritánskou společnost z oblasti severovýchodního cípů dnešních USA. Přesně toho místa notoricky známého pro čarodějnické procesy v Salemu. Indiánské léto osobně musím hodnotit lépe než El Gaucho, příběh tak rychle neletí a díky tomu má čtenář možnost si postavy více oblíbit. Taky dostalo Indiánský léto v roce 1987 cenu za nejlepší zahraniční komiks na slavným francouzským festivalu v Angouleme.

Příběh El Gaucho se odehrává v obrovském ústí Rio de la Plata, anglicky River Plate. Fotbalový fanoušci tuší, že to asi bude odehrávat kolem Buenos Aires, protože fotbalový River Plate dalo světu Alfréda di Stefána, Omara Sivoriho nebo Javiera Mascherana. Než ale Buenos Aires začalo produkovat legendární fotbalisty (mimo jiné i Maradonu, ale ten hrál za Bocu Juniors), tak byla celá oblast španělskou kolonií. No a na tu si, jak je známo, dělali zálusk Angličani. Příběh tedy sleduje osudy obyčejných, námořníků, kurev a otroků na pozadí britské invaze ze začátku 19. století.

Verdikt

Velmi příjemný prvkem obou příběhů je absence jakýkoli ambice transformace dějinně nedůležitých postav do ovlivňování již daných událostí. Jak Indiánské léto, tak El Gaucho jsou velmi kvalitně zpracovaný dobrodružný příběhy. Manatový kresbě se nedá téměř nic vytknout a výrazně víc mě bavilo Indiánské léto. I když v El Gaucho si užijete více akce a to v obou směrech.

Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší komiksové nakladatelství v ČR. CREW vydává více než sto komiksových knih ročně, a je tak největším nakladatelstvím specializovaným na komiksy v České republice. Misí nakladatelství je vydávat světové komiksy česky. Kromě mangy, nebo titulů od DC Comics, Marvel, Image či Dark Horse, se nakladatelství zaměřuje i na evropský komiks, a to prostřednictví edice Mistrovská díla evropského komiksu.

O autorovi

Radek Bouřil
Radek Bouřil

Autor o sobě ještě nestačil nic napsat.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Najdete nás na Facebooku