Netvora 2: Krev

19. března 2019 Radek Bouřil Diskuze (0)
Netvora 2: Krev

Vypálím to hned na začátku, když řeknu, že tahle série rozhodně nebude přešlapovat na místě. O Krvi se rozhodně nedá říct, že je důstojným pokračováním zajímavě načrtnutému příběhu první knihy Probuzení. Je to spíš další vopravdická hitovka.

Knihy Dobrovský

Než jsem si poprvé Netvoru minulej rok přečetl, arogancí sobě vlastní jsem k ní přistupoval s náležitým odstupem až mírným despektem intelektuála-amatéra, kterýmu se nepozdávalo, jak hladce série získala takovou nálož Eisnerů. Scénáristka Marjorine Liu si odnesla sošku za Nejlepšího autora, kreslířka Sana Takeda si došla jak pro ocenění za nejlepšího kreslíře, tak za nejkrásnější obálky.

Sama série pak kupodivu brala ztečí ocenění nejvyšší a odnesla si zlatou medaili za nejlepší sérii na pokračování a nejspíš oprávněně i cenu za nej sérii pro mládež. Zarazilo mě to zejména proto, že tohle kombo se od zavedení ocenění pro knihy pro teens zatím neobjevilo.

A tady se už dostávám k tomu, proč mě Netvora tak uchvátila, i když už mám svý telecí léta nějakej pátek za sebou. Jasně, že od četby neočekáváš takovou myšlenkovou námahu, jako u knih Alana Moorea, Granta Morrissona nebo Mikea Careyho (a tím nechci říct, že je Netvora psaná pro hňupy), největší devízou celý série je totiž její abnormální čtivost. Marjorine Liu mám díky této velmi ceněné schopnosti zařazenou ve škatulce spolu s mým oblíbencem Brianem K. Vaughanem, kterýho všichni zbožňujem za Ex Machinu, Y: The Last Man a zejména za aktuální Ságu.

Oba autoři jsou schopný zabalit velmi náročná témata do sakra atraktivního a fresh kabátu. A to jak díky velmi originálním zápletkám, citlivě složenému scénáři, tak zejména pro skvělý výběr kreslířů a kreslířek.

Psal jsem to už při recenzi na jedničku a musím se opakovat, grafický zpracování v podání Sany Takeda je fakt dechberoucí. Samotný použití tohohle přívlastku je pro mě, milovníka dobrý práce s tužkou a kvalitního coloringu, dost překvapující. Už zmíněná Sága se mi taky líbí, ale kresba dělaná na počítači Fiony Staples mi přijde spíš zábavná, než taková, z který bych se měl posadit na prdel.

A přesně to se u Netvory děje. Zvláštní zmínku jistě zasloužej obálky, který si Sana Takeda taky dává do kupy sama. A zrovna obálky druhýho svazku jsou opravdu top! U některých si člověk snad i může říct, že ta kompozice je až muchovská. Krása pohledět.

A s tim mým patolízalstvím bych už mohl konečně přestat a taky trochu přiblížit osudy Maiky, Kippy a Mistra Rena.

První díl Probuzení zanechává naše hrdiny po bitvě se sektou Kumaea, drsnejma čarodějnicema z východu, kdy Maika vyslovením jména záhadné démonické a věčně hladové bytosti ovládne její sílu a přemůže hlavu čarodějek. A tý, jak se následně ukáže, očividně nestačí bejt jen nejmocnější ze svého druhu, ale naplno projeví svou podstatu, která je velmi podobná té Maičině.

Půlvlčice s dítětem a kocourem se dostávají do přístavního města Thyrie, kde Maika po dlouhé době uvidí známé tváře z dob před velkou válkou. Namísto šťastného shledání plného objímání, hostin a dobrého pití však jen vidíte paličatou holku, která třímá ohromnou sílu a při dosahování svých cílů nezná bratra. Je to tak, Maika je pěkná mrcha.

Jak to ale tak bývá, tvrdá skořápka obsahuje měkké a citlivé jádro a celá kniha se dá pojmout jako dceřin monolog a zpověď neodpovídající mrtvé matky. Rozjímání však není jen výsadou Maiky, monstrum si taky bere část prostoru a my se díky tomu niterně seznamujeme s oběma hlavními protagonisty.

Je celkem obdivuhodný, že na tak malým počtu stránek (rozsáhlostí je Krev skromnější než první díl) se toho dozvíme tolik, zjistíme, že ještě větší množství věcí nevíme a zároveň pro tohle nutný seznamování a odhalování dalších možnejch konfliktů děj příběhu nedrhne.

Spíš peláší kupředu nesená jednak kvalitní kresbou bizarních postav (jestli převozník nevypadá jako něco, o čem sní Guilermo del Toro, tak sním svůj klobouk), druhak velmi poutavým příběhem, kterej vám ani neumožní přemýšlet o tak podružnejch věcech, jako je ostentativní nahrazení maskulinního světového uspořádání společností, kde hrajou prim žencký. Jo, tohle se na síti fakt řeší.

Verdikt

Pokračování Netvory potvrzuje to, co už poroty Eisnera, cen Hugo i Harveyho ocenění dávno vědí. Tahle knížka je fakt nadupaná. Nemůžu se dočkat, až za pár měsíců Crew pustí do světa třetí díl a pak se taky nemůžu dočkat toho, až bude čtyřka vůbec napsaná v originále!

Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší komiksové nakladatelství v ČR. CREW vydává více než sto komiksových knih ročně, a je tak největším nakladatelstvím specializovaným na komiksy v České republice. Misí nakladatelství je vydávat světové komiksy česky. Kromě mangy, nebo titulů od DC Comics, Marvel, Image či Dark Horse, se nakladatelství zaměřuje i na evropský komiks, a to prostřednictví edice Mistrovská díla evropského komiksu.

O autorovi

Radek Bouřil
Radek Bouřil

Autor o sobě ještě nestačil nic napsat.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Článek týdne

Znovuzrození hrdinů DC - Batman 03: Já jsem zhouba

Znovuzrození hrdinů DC - Batman 03: Já jsem zhouba

Najdete nás na Facebooku