Pochmurný kraj 2: Zrcadlení

27. ledna 2019 Morzael Diskuze (0)
Pochmurný kraj 2: Zrcadlení

Každé nakladatelství je svým výběrem specifické. Každé vydává nějaký svůj dominantní žánr. U Comics Centra jsou to dnes už nepochybně horory. Vloni tuto skutečnost ještě podtrhnuli rozšířením rodiny svých hororových komiksů o další sérii ze stáje Dark Horse. Byl to Pochmurný kraj. První díl sklidil obecně celkem slušný úspěch, ale vedl si tak i ten druhý?

Knihy Dobrovský

Žánr:

Horor

Příběh:

V prvním díle odhalila Ema děsivé tajemství svého původu. Rychle se s ním ale smířila a začala pomáhat svému okolí tak, jak to dovede jedině ona. Usmiřuje ustrašené obyvatele zapadlého městečka a tajemné běsy z okolní krajiny.

Jenže do města přijel nečekaný návštěvník. Její vlastní dvojče. Lépe oblečené, bohatší, ráznější, vychované velkým městem. Jde ale hlavně o to, co skrývá pod tou uhlazenou fasádou a jaké jsou její úmysly.

O komiksu:

Ajajaj, jak do toho vkročit, abych proti sobě nepoštval celou vesnici. Nejlepší bude začít tím špatným. Tím je bohužel scénář. Jak mě Cullen Bunn prvním dílem nadchnul, tak ve druhém mě přiměl pochybovat, jestli na psaní takové série vůbec má.

Předchozí díl byl hodně temnou záležitostí. Pokud bychom sledovali poměr slunných “pozitivních” scén a poměr těch děsivých, znepokojivých “negativních”, tak dojdeme zhruba k poměru 30/70. U Zrcadlení je to přibližně přesně obráceně. Nevím, jestli autor schválně experimentoval, ale hororovou atmosféru ze sluníčkového venkova se mu vykouzlit nepodařilo.

Druhou věcí, co mi vadila, je práce s postavami. Ema se strašně rychle sžila se svojí minulostí a novou rolí ve společnosti. Chodí po městě a pomáhá lidem (kteří jí v minulém svazku chtěli rituálně zavraždit) se zatoulanými běsy, jako kdyby to byli Pokémoni. Ne, vážně, odmyslete si ty děsivé příšery, nahraďte je bulbasaurem a pikachem a jsme téměř ve světě Pokémonů. Celý příběh této knihy by se dal vlastně shrnout heslem Gotta catch em all.

Chyběla mi tu Emina nejistota, nedůvěra ve své okolí, klidně i trochu zášti. Prostě to vypadá, jak kdyby si všichni plácli a “co jsme si, to jsme si”. Navíc je Ema dospívající holka, to otevírá celou řadu témat, problémů a motivů, které se dají využít, ale s ničím z toho se tu nepracuje. Ema tu působí jako hotová postava. To znamená žádný vývoj. Já vím, že vyvíjet postavu v každém dílu dlouhé série není snadné, ale to autora Bunnova formátu neomlouvá.

To samé platí i pro zlé dvojče, Kami. Ta přijede jako psychopatka s jasným cílem a za tím si jde až do konce. Žádná přílišná konfrontace světů, twisty, které nečekáte. Vlastně dokážete uhádnout její cíl celkem rychle a žádné extra velké překvapení vás po cestě nezaskočí. Tím je děj strašně předvídatelný a do jisté míry i nudný.

Chtěl bych nějaký hlubší vhled do postavy Kami, něco víc z jejího původu. Nějaké zvláštní motivace, poodkrytí světa, ze kterého pochází. Chtěl bych, aby se Ema musela něco o sobě naučit a zase trochu povyrůst jako osobnost. Nic z toho se ale nekoná.

Chápu, že tématem a tím děsivým prvkem této knihy měl být strach, že vám někdo začne přebírat život, ale tady to prostě nefunguje. A je to způsobeno převážně tou nedostatečnou prací s postavami. Nikdy jsem neměl pocit, že by bylo něco skutečně v sázce. Hlavní postava v ohrožení života bohužel nestačí, když víte, že nás s ní čeká ještě dalších šest dílů. Nemluvě o tom, že zrovna tenhle typ zápletky není nic nového pod sluncem.

Ale teď k tomu dobrému. Je to škoda, protože je vidět, že Bunn psát umí. Tempo vyprávění a budování scén je řemeslně dobré. Dialogy to samé. Opět musím ocenit úspornost panelů a textů, které zbytečně všechno neokecávají a dávají tak prostor čtenáři.

Povinností je i vypíchnutí Crookovi kresby. Tlustá linka, vodovkový coloring, přehledné kompozice i umění zachycení emocí tu šlape na jedničku s hvězdičkou. Už jen kvůli té úžasné kresbě stojí za to komiks vlastnit. Škoda jen toho scénáře. Věřím ale, že v dalším díle se to zlepší a dostanem zase pořádně temnou jízdu.

Verdikt

Jak mě první díl mile překvapil a nabudil na další díly, tak ten druhý mě docela zklamal. Příběh má ohranou zápletku, ploché postavy bez vývoje a na horor se odehrává až moc během dne. Řemeslně je to sice odvyprávěno dobře, ale vypravěčsky je to po stránce scénáře slabota. To naštěstí zachraňuje Tyler Crook svojí skvělou kresbou a nakonec z toho vychází nadprůměrná záležitost. Věřím, že to bylo jen klopýtnutí na cestě skvělé hororové série, ale s čistým svědomím dát vyšší hodnocení nemůžu.

Comics centrum
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Comics Centrum, které vzniklo v roce 2003 a zaměřuje se především na tisk komiksů pro dospělé. Do svého tisku si vybírá ty nejzajímavější a nejúspěšnější světové komiksy. Mimo to vydalo v roce 2007 v České republice první knihu o dějinách světového komiksu. Je naším úplně prvním partnerem a my mu velmi děkujeme za spolupráci.

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Článek týdne

Hellboy

Hellboy

Najdete nás na Facebooku