Nejmocnější hrdinové Marvelu 040: Silver Surfer

První sešit z dalšího dílu NHM je něco, co už tu bylo. Tenhle sešit je ještě velmi povedený, Stan se tu jazykově velmi rozmachuje, ze Surfera dělá filozofa, který přemýšlí nad nesmyslností lidského počínání, nad životem samotným a dalšíma otázkami. A světe div se, nějak to k němu prostě sedí. Právě na těchto stránkách se totiž (společně s těma z Fantastic Four) se tato postava utvářela, definovala a z ní později vycházeli i další autoři.

Zmodernizování již tak velmi kvalitní kresby Johna Buscemy tomu dodává ten vesmírný rozmach a my se tak můžeme jen kochat různými vesmírnými výjevy. Celkově se jedná o velmi dobrý originový sešit. 

Hlavní příběh měl v rukou pro mě neznámý Ron Marz. První věcí, které jsem si dokázal všimnout bylo to, že Norrina Radda nepíše tak vznešeně, jako tomu bylo u Stana. Pořád se jedná o velmi přemýšlející postavu, která upřednostňuje život před vším ostatním, ale chybí jí takový ten nádech božkosti, nadřazenosti a mě to jednoduše lehce chybělo.

Každopádně příběh začíná (a pokračuje) velmi slibně. Samozřejmě nesmí chybět Galactus, který je s touto postavou již neodmyslitelně spjat. Navíc se nám tu postupně objevují všichni další heroldi jedné z nejmocnějších postav Marvelu. Dokonce i ten nejnovější, který se ukáže daleko větší výzvou, než to zprvu vypadá.
Příběh je psán velmi svižně, poutavě a nechybí ani minilinky, které jsou nejspíš rozvedeny v následujících knihách. Celý příběh je jedno velké sci-fi drama odehrávající se v různých vesmírných dálavách a tak mají kreslíři dostatek prostoru se vyřádit. 

Především kresba Wymana mě velmi zaujala. Spousta velkých panelů s vesmírnými výjevy, na kterých si i koloristi mohli užít svůj díl zábavy. Epické souboje, asteroidy, vzdálené planety, vesmírné prostory a Galactusova obrovitost, to je prostě něco, co se jen tak neokouká. Navíc se kreslířům povedla i jedna věc, na které já osobně dost lpím, postavy působí živě a plné emocí, které kreslíř dokáže na čtenáře bravurně přenést. Jednoduše se na knihu krásně kouká.

Navíc není ani přeplácaná zbytečným textem a to pomáhá samotnému tempu, které je vskutku úderné a díky tomu se kniha velmi dobře čte. Jsme napjatí, plní očekávání a postupně se posouváme chytlavým příběhem, který má možná lehce hloupý konec, který je jaksi odbytý. Prostě na to, jak dramaticky se to celé vyvíjí, jak se Surfer postupně prokousává k finální bitvě, tak to celé skončí hrozně jednoduše. To je trochu škoda.