Goon 07: Místo bolesti a žalu

Žánr:

Horror, fantasy, noir

Příběh:

Goona jsme naposledy nechali v momentě, kdy Pater Monster vyvolal své nové děsivé pomocníky, kteří zvrátili celý průběh války proti nemrtvým. Hospoda u Nortona vypálená, Goonovo auto na šrot, všechno zkrátka vypadá ztraceno.

Našeho bouchače a jeho partu postradatelných ale jen tak snadno nedostanete. Goon Lonely Street neponechal jejímu osudu a dál ji zuřivě brání proti ptačím ženám, krokodýlům a obřím transvestitům.

Ve městě se ale objeví cizinec, který přivolá démony z minulosti a rozběhne události, které změní Goonův svět nadobro. Cizinec, kterého se bojí i Pater Monster.

O komiksu:

Že se tón série Goon pomalu mění, bylo patrné už z předchozích dílů. Myslím ale, že ten předěl je nejvíc vidět právě tady. Tady v Místě bolesti a žalu. Už víme, co se stalo v Goonově dětství, víme, co se stalo v Čínské čtvrti, víme, že série dokáže kromě humoru zabrnkat i na city.

Sedmý díl už humor i drama umí docela dobře vykombinovat a nejspíš tak představuje i budoucí spád série. V každé kapitole je sice akce i sranda, ale Goon vždy utrpí nějakou bolestivou ztrátu.

V první přijde o auto, ve druhé selže při souboji s ptačími ženami, ve třetí musí zabít starého kamaráda, ve čtvrté zemře za podivných okolností další jemu blízký člověk, a v páté Norton uzavře spojenectví s Goonovými starými protivníky a naznačí mu, že už v jeho schopnosti nevěří.

Co to s Goonem samotným udělá, je nejlíp zachyceno na posledních stranách, které nejsou veselé, vtipné, ani akční, ale pochmurně melancholické.

Tedy pokud nepočítáme finální bonusovou show Broskvičky Valentýna, která paroduje Oprah a její vymyté příznivce tak trefně a strefně, že se divím, že za ni neschytal Eric Powell žádnou žalobu. I když je fakt, že Oprah ani nikdo z jejího okolí se k něčemu jako Goon asi nikdy ani nepřiblíží (jejich škoda).

Co je ovšem největší plus série a co mě neskutečně navnadilo na další čtení, je rozšíření universa. Nová postava tajemného cizince, která mi neustále evokovala šíleného Araba Abdula Alhazreda (autora Necronomiconu), expanduje Goonovský vesmír do temných dálek a celý příběh dostává nový kontext.

Sice ho neznáme, ale zatraceně se těšíme, až ho budeme objevovat. Zjišťujeme, že Pater Monster není žádný ultimátní padouch, ale jen béčkový hráč z áčkového společenství zla.

Kromě toho série nepřestává odkazovat na kultovní filmy a stále si drží svojí hravost. Jen si myslím, že to Comics Centrum s těmi svými vysvětlivkami už přehání.

K čemu je čtenáři, když mu povíte, že pomeranče jsou odkaz na Kmotra? Pokud to nezná, stejně tak maximálně pokrčí ramena, a pokud to zná, jen mu vlastně vysvětlíte vtip. Což, jak známo, celý vtip zkazí.

Tyhle pomrkávačky jsou skvělé právě v tom, že zasvěcený čtenář ví a s autorem si pak přijde na stejné vlně. Vysvětlivky tenhle pocit kazí. Alespoň mně jo, já si na ně rád přicházím sám. (Klika, že Comics Centrum nevydává nic od Granta Morrisona, to by ke každému komiksu museli vydat zvláštní knihu vysvětlivek.)