Fantomas se zlobí

Druhou věcí je francouzský komiks. Jedná se o zcela jiný žánr, než je ten mainstreamový americký. Tempo vyprávění, pompéznost, atmosféra, to je tam odlišné, ale to hlavní je kresba. Už při otevření prvních stran si řeknete, že tohle je sakra něco úplně jiného, než to, po čem obvykle sáhnete, když si chcete užit komiksové dílo.

Jedná se o takový surrealistický zážitek a místy máte vážně dojem, že čtete něco víc, něco, co vám dává mnohem víc než obyčejnou zábavu (ale pořád je to zábava). Nebeské bibendum bylo v tomhle směru asi moc komplikované (na první potkání s francouzským komiksem), v tomhle směru je "Fantomas se zlobí" daleko lepší volbou, a věřte, že si francouzský komiks oblíbíte.

No, abych se vrátil přímo k této knize. Příběh je přímočará, akční, detektivní jízda. Vše začíná před 16 lety, kde se poprvé setkávám s Fantomasem a jeho první velkolepým vystoupením. Už tyhle první stránky ve vás zanechají pocit, že se bude jednat o opravdu drsnou jízdu. Fantomas se prostě s ničím a hlavně s nikým nepáře. Poté se přesouváme o zmíněných 16 let dopředu, kde je již Fantomas odsouzený a čeká na popravu. K popravě sice dojde, ale není nic takové, jaké se zdá. 

Je důležité totiž zmínit, že tato zločinná postava je člověkem tisíce tváří. Tudíž poprava sice proběhne, ale... Prostě vyšetřování pokračuje dál, zlaté zásoby Francie postupně mizí, důležití i nedůležití lidé umírají, vytváří se milostný pár, hoří přístavy, potkani se dají na zlodějinu a vše vrcholí velkou lodní honičkou po Seině (nebo je to spíš vlaková honička?).

Jak sami asi tušíte z tohoto popisu, tak nám příběh nedá ani na vteřinu vydechnout. Vyšetřování se neustále vyvíjí, ale už když si říkáte, že by to Juve mohl dotáhnout do zdárného konce, tak nás, a všechny přítomné, Fantomas znovu překvapí. Ale nebudeme si nic nalhávat, kvalita příběhu nedělá tuto knihu skvělou. Je dobrý, ale určitě ne převratný či nějak zvlášť nepředvídatelný. To hlavní tu je totiž atmosféra.

Atmosféra je vskutku až děsivá. Pořád jste totiž v jakémsi napětí, co hrozného se stane na další straně, jakou drsnou vraždu si tajemný muž s maskou připraví. Jelikož často nevíte, kdo je a kdo není Fantomas, pod jakou maskou se skrývá, tak budete toto napětí násobeno. A do toho to násilí, to krveprolití, ta bída a nejistota. Násilí tu hraje opravdu velkou roli a vaše obzory ohledně toho, jak lze někoho odkráglovat, budou rozšířeny. Navíc vše podtrhuje depresivní a melancholický atmosféra Paříže. 

A tato úžasná a dechberoucí atmosféra není výsledkem této záhadné postavy (přeci jen filmy s Funesém měli zcela odlišné cítění), ale zásluhu si s největší části bere vytříbená kresba Julie Rocheleauové. Toto jméno bychom si měli zapamatovat a mít oči na stopkách, kdy nám zase nějaké hodně nakladatelství dopřeje komiks z její tužky.

Místy se může zdát lehce nepřehledná, nejasná, ale věřte mi, že jakmile si po pár stránkách na ní zvyknete, tak si uvědomíte, že tohle je skutečně umělecké dílo. Surrealistický nádech výborně doplňuje zasazení této knihy, která se odehrává v nepříjemné období, které předcházelo Velké válce. Krebsa by nebyla úplná bez barev, které tu jsou také skvělé a světe div se, zase ta Julie.

Já jsem nadšený. Tohle detektivní drama s velmi syrovou a drsnou atmosférou se mi přesně trefilo do noty a já se teď modlím, ať tu vychází ještě víc francouzských komiksových děl, protože se opravdu jedná o takový svůj žánr. Surrealistická kresba by obstála sama o sobě, když se k tomu ovšem přidá svěží a nezastavitelné tempo přímočarého příběhu a velké mystično, které zahaluje postavu Fantomase, tak tu máme jeden z nejlepších komiksů, které tu v roce 2016 vyšly.