Čtvrtá Liga Spravedlnosti je počinem, který ve mne zanechal rozporuplné pocity. Proč tomu tak je, ještě sám vstřebávám, ale jako fanda této série si nemůžu pomoct a snažím se tomu přijít na kloub. Na co jsem přišel, se dovíte v této recenzi.
Ačkoliv BB/art začal New52 a konkrétně Ligu Spravedlnosti dřív, než se tady DC Comics díky filmům takhle rozrostl, musel si být jist, že neprohloupí. To ale platilo jen u prvních třech knih, kde nebylo zapotřebí znát svět New52 dopodrobna.
Třetí kniha už trochu té znalosti potřebovala, ale číst se to celkem dalo a člověk nutně nepotřeboval tak moc znalostí z jiné série. Tehdy to byla tuším návaznost na Aquamana.
Čtvrtý svazek ale nefunguje tak jak by měl, ačkoliv příběh skončí přesně tam, kde od začátku pomaloučku směřuje. První sešity čtete a celkem vše vám zapadá, poslední sešit ale navazuje jen na kořen příběhu a vy jen tápete v paměti, jestli jste něco nepřehlédli v sešitech minulých, protože děj odskočí o hodně dál a postavy se baví o něčem, o čem vy nevíte, že se stalo.
Tohle je obrovská chyba, která naprosto kazí dojem z této jinak fantastické knihy. Scénář představil celkem neokoukanou zápletku, chytře ji navlékl a vše zakončil opravdu bezkonkurenčním finišem, který nenechal žádného fanouška chladného a ten už netrpělivě očekává, než vyjde svazek číslo 5.
Ačkoliv je tento svazek další obrovskou monumentální bitvou, musím uznat, že v tomhle podání mi to vůbec nevadí. Obrovsky tleskám Geoffovi Johnsovi, který do téhle vlajkové lodě DC, s čistou hlavou přinesl určitou originalitu i když je to vlastně stále to samé. Co víc ale můžeme po tomto žánru chtít?
Přes všechnu moji chválu a několik velmi zajímavých momentů ale kniha tápe. Hlavně proto, že opravdu neobsahuje všechny odpovědi na otázky, které přinese. Nevím, jak moc může BB/art měnit složení knih které DC vydá, ale tohle bylo přes čáru.
Nerad čtu v originálech něco, co vydávají zdejší nakladatelé, ale jelikož jsem bádal po tom, co mi tato kniha nedala, tak jsem došel k tomu, že obsah tohoto svazku přinesl část eventu jménem Trinity War, který se skládá ze sešitů JUSTICE LEAGUE #22-23, JUSTICE LEAGUE OF AMERICA #6-7, JUSTICE LEAGUE DARK #22-23, CONSTANTINE #5, TRINITY OF SIN: PANDORA #1-3 a TRINITY OF SIN: PHANTOM STRANGER #11.
Je jasné že nám tento komiks nemohl neflákat všech 12 sešitů událostí což vyšlo samostatně v hardbacku o 320ti stranách. Problém ale je, že nám Síť předvede sešity pouze dva a to je dost málo. Ve výsledku tedy mate čtenáře a to vyvolalo velmi negativní ohlasy.
Netroufám si tvrdit, jak moc mohl BB/art ovlivnit složení komiksu, který vydal a vím, že kdyby to chtěl vyřešit skladbou jiných sešitů, hodně by se v tom zakopal a stejně by možná ani nic kloudného nepřišel. BB/art možná také proto nechal vše tak, jak to vydalo DC a doufal, že se v tom moc hrabat nebudeme.
Útěchou nám může být, že když tohle dílo překousneme, příjde na řadu svazek číslo 5, který obsahuje JUSTICE LEAGUE #24-29 a tam nejde o žádnou míchačku událostí z jiných sérií, i když můžeme narazit na postavy ze sérií jiných.
Nechci se v tom už moc hrabat, ale na tohle jde odpovědět snad jen tím, že si musíme počkat na pátou knihu. Snad tedy vyjde, jelikož BB/art ještě edičák pro rok 2017 nepředstavil a mám trochu strach, že po kritice, která se snesla na čtvrtý svazek, možná ztratí chuť pokračovat, což by bylo špatně a hlavně by nám opět toto nakladatelství zůstalo dlužné konec příběhu, protože tento svazek skončil hodně otevřeně. Teď už to bude jenom lepší a minimálně příští svazek prostě bude stát za to. Síť je dobrá, ale českého čtenáře spíše zmate a to je obrovský zápor, který zastíní většinu kladů.