Ultimátní komiksový komplet #074 a #075: Samotný strach

20. listopadu 2016 S4TW Diskuze (0)
Ultimátní komiksový komplet #074 a #075: Samotný strach

Tak se konečně po delší době v našich UKK/NHM recenzích podíváme na nějakou velkou, celomarvelovskou událost a ještě jako bonus se bude jednat o poměrně nový komiks (pokud bereme v potaz to, jaké komiksy teď v NHM a UKK nejvíc vycházejí). A aby toho nebylo náhodou málo, tak si zrecenzujeme celou událost najednou, čili první i druhou část!

Byla by totiž škoda zrovna tuhle akci rozdělovat, jelikož by pak mohlo být hodnocení dost zkreslené. Tento komiks má na svědomí talentovaná dvojice - Matt Fraction a Stuart Immonen. Objevují se zde opravdu velká spousta superhrdinů Marvelu a celé se to nese v duchu jedné velké bitvy. Prostě nás čeká kulervoucí akce, ale je skutečně tak dobrá? Na to se vám pokusí odpovědět machos S4TW, jardoom a Elhonzo.

Knihy Dobrovský

S4TW

Po delší době event, který mě vážně chytl. Ano, hned na začátku přiznávám, že nějaký větší přesah či hlubokou myšlenku jsem tu nenašel, ale vše mi nahradila parádní akce, která jede v podstatě od prvního sešitu až do posledního. 

Zápletka se snaží o jakousi hloubku tím, že míchá Asgard s Midgardem a snaží se o velký přesah, ale zase tak moc to nefunguje. Na druhou stranu zapojení Odina a Asgarďanů je zábavné, jelikož Odin tu sehrál tak badass roli, že mě ještě v žádném jiném komiksu tak moc nebavil, jako zde. 

Ono obecně tu postavy působí trochu drsněji, než je u Marvelu obvyklé a tenhle příběh se s ničím moc nepáře. Je potřeba někomu utrhnout ruku či mu provrtat kladivo tělem? Tak to udělám, ale znáte Marvel, vše je jen na oko a to mi výsledný dojem lehce kazí. Emoční dojem na vás zapůsobí, ale za chvíli ho z vás dostanou jako v nějaké pohádce, což mi prostě vadí. 

Větší smysl mi tento příběh dal až po přečtení vyjádření Matta Fractiona. Popsal tam sice hezky, jak se dnešní společnost hrozně bojí, ale kdyby z oceánů vylezl Bůh, co pohybem ruky zničí město, tak bych si asi taky stříkl do textilu. Prostě tohle téma šlo napsat nějak komorněji bez modrozelenožlutočervených světelných efektů a výbuchů všeho možného i nemožného. 

Ke kresbě řeknu, že je velmi líbivá. Immonem se tu vyloženě vyřádil a hází všemožnými efekty na všechny strany. Co je třešničkou na dortu je bonusový sešit s Capem, který má nejenom velmi dobrý a zajímavý scénář, ale především úžasnou kresbu s parádně depresivními barvami. 

Celkově hodnotím event jako velmi zábavnou a akční jízdu se skvělými bojovými scénami a pár zajímavými okamžiky, ale chybí tomu prostě nějaký větší přesah či zásadovost, což je u těchto událostí prostě povinnost. Skóre lehce zvedá kresba a poslední sešit.

7/10

Elhonzo

V UKK už nějaký ten event byl, a většina byla velmi povedená. Takže bylo jen otázkou času, než se objeví nějaký špatný.

Fear Itself se na první pohled jeví jako příběh s v celku dobrým nápadem. Probudí se nějaké prastaré asgardské božstvo a hrdinové země musí spojit své síly aby ho porazili. Jak se ale do příběhu začtete, tak se to postupně rozpadá a vy si uvědomujete jak pitomé to celé vlastně je. Plán hlavního padoucha je v celku o ničem (co jsem z toho tak pochopil tak chtěl jen šířit strach) a způsob jakým svůj plán realizuje je hrozně úsměvný. Ve stylu jisté americké moderátorky, se mezi skupinu padouchů a hrdinů rozdá několik magických kladiv a může se začít páchat destrukce.

Je úplně jedno jestli jste klaďas nebo záporák, Serpentovi budete sloužit bez výjimky. Tempo a náplň celého komiksu je strašné. V první knize se nestane téměř nic důležitého a jen se přešlapuje na místě. Za to v druhé knize na čtenáře zase sesype úplně všechno. Ale ať už čtete první nebo druhou půlku, tak pořád nemáte pocit že se děje něco důležitého. A ten pocit nezmizí ani když to celé dočtete.

Eventy většinou slouží k tomu aby se něco změnilo a je jedno jestli je tou změnou smrt nějaké postavy, nebo zničení nějakého přátelství nebo vztahu. Ale tady vůbec nic takového není  a když už je, tak je to v závěru okamžitě vráceno do normálu. Smrt v komiksech samozřejmě nevydrží, ale většinou to trvá alespoň pár měsíců a nevyřeší se to ještě v té samé sérii.

Po stránce příběhu vážně nevidím jediný důvod proč by tohle měl někdo číst. Je tu sice pár parádních scén (Cap držící Mjolnir, Serpent ničí Capovo štít, Thorovo souboj s Hulkem a Thingem) a v ostatních sériích během tohoto eventu je také pár skvělých momentů (X-meni bojují s Juggernautem, Daredevil chrání Avengers Mansion),  ale to jsou takové ty věci co si stejně dobře vychutnáte když si je vygooglíte. 

Alespoň Stuart Immonen to celé zachraňuje svou kresbou. Finální hodnocení je tak vysoké hlavně díky němu.  Akční scény jsou epické, přehledné a dynamické. Vzhledy některých proměnných postav se také docela povedly, Iron Manova zbroj zkřížená s Destroyrem je hodně super. Stejně tak super jsou o ty eye candy momenty o kterých jsem mluvil. 

Fear Itself byl někdy v počátku možná dobrý nápad, ale finální produkt je strašný. Je to generické a zbytečné až to bolí.  Tohle se ani za tu cenu nevyplatí. 

4/10 

jardoom

Fear itself byl vždy eventem, který lákal čtenáře již po přečtení jeho jména. Proto jsem byl hodně rád, když se tato obrovská záležitost objevila v druhé šedesátce Ultimátního komiksového kompletu.

Jakmile se čtenář pustí do čtení, dostává abnormálně velkou dávku informací a ty jej hrnou dopředu tak obrovskou rychlostí, že je možná ani nestíhá konzumovat. Matt Fraction to má ale dobře vymyšlené, protože i když na začátku nestíháte a máloco vám zapadá, druhým svazkem se vše začne hezky splétat a vy se začínáte orientovat.

Co ještě scénář nabídl je kopa zajímavých postav. Superhrdiny všichni známe, ale Fraction s Brubakerem do příběhu narvali velmi zajímavé postavy, které bohužel nedostanou tolik prostoru. Tedy aspoň v těchto dvou knihách.

Příběh byl originální a vlastně jsem si užil to, že i když to bylo opět jen o obrovské monumentální bitvě, vše, co jí předcházelo nebyl jen doprovod, ale součást celku, který uspokojí i náročného čtenáře jako jsem já. 

Hlavně to nebyla opravdu ryzí superhrdinská řežba a umělo to zahrát na mnohem vážnější notu, která tento event oddělila od těch prachobyčejných Marvelovských příběhů, které jsou sice fajn, ale málokdy nabídnou tak kvalitní čtení, jako bylo tohle.

Kresba byla ucházející a k příběhu pasovala. Já bych si ale představoval trochu více nadčasovou kresbu, která by, jak to jen sakra vysvětlit, byla podobná vizuálu snímku „TRON: Legacy“. Možná mě chápete a pokud ne, v diskuzi pod recenzí si o tom můžeme pokecat.

V celku jsem s tímto příběhem hodně spokojen a po delší době musím uznat, že jsem měl v rukou super čtení od Marvelu.

8/10

Verdikt

Celkové hodnocení

O autorovi

S4TW
S4TW

Komiksy jsem začal číst s příchodem UKK na český trh, čili začátek roku 2013. Moje první články pro comixzone.cz byly zveřejněny téhož roku v listopadu. Jsem především fanoušek pláštěnek, hlavně těch marvelovských. Ale nebráním se ani jiným komiksům a dá se říct, že žánrově se snažím obsáhnout vše. Něco málo napoví má TOP10 (k 05/2017): 10. Fantomas se zlobí, 9. Fantastic Four - Příchod Galaktuse, 8. Starej dobrej Logan, 7. Živí mrtví, 6. Elektra: Atentát, 5. Hulkova planeta, 4. Skalpy, 3. Daredevil: Zmrtvýchvstání, 2. Zázraky, 1. Sin City.

Minotaur.cz