Někde se stala chyba. Pravděpodobně selhal lidský faktor a editor série Bleach si prostě řekl, že místo oddělení dvou příběhů je narve do jednoho svazku. Provedení je sice plynulé, o to víc zabolí pozastavení série na našem trhu.
Poklidné tempo se nese začátkem konečného svazku a odlehčená atmosféra je vítanou změnou. Čas léčí fyzické rány a bodnutí do zad zrádným Aizenem časem odvane vítr nakonec taky. Nastává čas změn a nových přátelství.
Snažit se prodat a přesvědčit někoho o koupi posledního svazku je jako stát na náměstí a řvát na lidi, že Luke vyhodí Hvězdu Smrti do vzduchu. Naprosto nepodstatná informace, která má dlouhosáhlé pokračování a hlavně mu předchází spoustu událostí, které dělají samotný příběh záživným.
Tak či tak se Ičigo vrací domů. Vše vypadá v klidu a pořádku. Nikdo si ničeho nevšiml a všichni staří kamarádi jsou rádi, že je Ičigo zpátky. Jak neoriginálně zamíchat karty v manga světě a všeobecně v japonské tvorbě? Těžká odpověď; nový student!
Představuje se nám Ičigův nový spolužák Hirako. Ten je samozřejmě super cool sympaťák a týpek největšího kalibru. Hned se dozvíme, že s ním je něco v nepořádku a má jedno, či dvě tajemství. A nekončíme jen u toho!
Išin, Ičigův tatík je postava, kterou si musel snad každý oblíbit. A nutno dodat, že jeho návrat je velkolepý a skvělý! Vrací se nám všichni staří dobří známí, ale jejich role je pouze jako výplň pozadí, bohužel.
Kubo Tite je skvělý kreslíř a výtvarník, jeho práci je nutno opravdu ocenit a zasalutovat. Ženy kreslí kypré, pěkné a věčně vysmáté. Muži jsou samý sval, cool póza a divné vlasy. Když se to dá dohromady vyjde nám, že Bleach má nejhezčí řadu postav jakou jsme u nás v manze zatím zaznamenali.
Zajímavé a drsné momenty, to se Titemu během celé série povedlo. I poslední svazek má co nabídnout. Šokující odhalení přes celou stránku, krásné stínovaní působí pořád skvěle a architektura lidského světa zase přináší vítanou změnu.
Komiksové stripy jsou skvělé, protože mají většinou pár panelů a končí. Humornějšího obsahu se nevyvaroval ani Tite a rafinovaně se mu to podařilo, jako vždy. Zjednodušená kresba sedí k méně vážným situacím a křičení postav dodává scénám na podivnosti.
Svazek Be my family or not je povedený. Uzavírá stará a otevírá nová dobrodružství. Splňuje standardy série. Máváme postavám ze Soul Society a vítáme zajímavé, nové příchozí. Konec dobrý, všechno dobré a já se loučím a u Tokijskýho Ghúla, ikdyž s lehkou hořkostí na rtech zase ahoj.
Když je něco ukončeno předčasně vždycky to zanechá negativní pocit. To platí i o 21. svazku série Bleach. Uzavírá se nám příběh a končí i vydávání série na Českém trhu. Bohužel svazek nejen končí, ale otevírá i novou půdu pro další Ičigovo dobrodružství a při čtení se člověk akorát tak naštve, že neví co bude dál. Skvělá a solidní kresba bohužel onu pachuť nedokáže smýt.