Sandman: Předehra

2. srpna 2016 Morzael Diskuze (10) 1 palec

...měl jsem takový sen

Sandman: Předehra

26 let. Za tu dobu stihnete spoustu věcí. Já třeba ještě nejsem ani tak dlouho na světe. A přesně takhle dlouho trvalo princovi příběhů, Neilu Gaimanovi, vytvořit jedno z jeho nejlepších děl - dnes již kultovní sérii a pojem. 26 let uběhlo od první do poslední čárky na světě Sandmana - legendární bytosti, která střeží Snění a je naším průvodcem ve sféře představ. Každá cesta ale jednou končí a tato byla uzavřena Předehrou. Vydejte se společně se mnou do říše Pána snů ještě jednou, naposledy.

Žánr:

Fantasy

Příběh:

Sen z rodu Věčných se musí vydat přes celý vesmír, aby zjistil, kdo a proč zabil jedno z jeho Já. Tato událost ale zároveň nastartuje poslední soud a všechno je to jeho vina. Morpheus musí riskovat vše, aby situaci napravil a odčinil tak hřích soucitu z minulosti.

O komiksu:

A to byl konec. A to byl začátek. Ambivalentní význam Předehry si lze vyložit různě. Události této knihy totiž vyprávějí Snovo dobrodružství těsně před první svazkem série Sandaman, tedy Preludia a Nokturna.

Zároveň je to ale Gaimanův poslední příběh s Pánem snů (i když nikdy neříkej nikdy, když se bavíme o komiksech, že), který opět odhalí důležité střípky mytologie této postavy, a dokonce se dostaneme i do událostí po Tryzně (posledním dílu série).

Předehra působí sice povědomě, je ale zároveň dost jiná. Morpheus se opět vydává na nějakou výpravu, aby vyřešil metafyzický problém, který ohrožuje svět a který se ho osobně týká. Jenže tentokrát se cestuje ve velkém stylu.

Střídmé putování a komorní dialogy, jaké jsme mohli vidět třeba v Krátkých životech, jsou nahrazeny neskutečnou přehlídkou obrazů a barev a jednoho epického momentu za druhým. Tato grafická odysea se ale nezastaví ani v těch malých momentech.

Autoři vám podají i obyčejný dialog tak, že si budete jednu dvoustranu prohlížet několik minut. Tady už záleží trochu na osobním vkusu, jestli je to dobře, nebo ne. Za mě osobně to ubíralo na klasické sandmanovosti nebo gaimanovosti nebo kdo-vlastně-ví, ale zase to budovalo úplně jinou atmosféru.

Najednou jste ve světě bohů, ve světě aspektů, prastarých bytostí z počátku vesmíru. Všechno je tu nezměrné, nic nedává smysl, vše je oslňující, barevné a nebezpečné. Setkáte se tu i se Snovými rodiči a věřte mi, žádní snoví rodiče to opravdu nejsou.

Gaiman (toho už dnes snad netřeba představovat, to je jako kdybych vám měl říct, kdo je Spielberg) to tentokrát pojal skoro westernově. Osamělý střelec jde napříč vesmírem a hledá odpovědi.

Jestli měl autor příběh vymyšlený už před dvaceti lety, nebo se formoval postupně, asi nepoznáte. Já to tedy nepoznal. Každopádně rozumím, proč tímto dílem nezačínala kdysi celá série. Je prostě jiný. Je víc šáhlý, víc velký, víc přímý a odhalí vám až moc věcí. Je to paradoxně skvělá tečka za celou sérií, která čtenářům dá jakési zadostiučinění. Teď už nemůže nikdo chtít víc.

Kresba, ó bože, ta kresba! Už jsem to tu několikrát nakousl, ale až to vezmete do ruky a poprvé otevřete, pochopíte. James H. Williams III. (Jméno jak pro krále, co? Taky že ano – krále kresby) tu předvádí něco neskutečného. Fakt, prostě neskutečného. Kdyby to bylo jen o trochu víc neskutečné, tak ho zakážou.

Jsme někde mezi expresionismem, impresionismem a Muchovými obrazy. Každý stránka je skvost, unikát, který by normálně byl klenotem komiksu, nebo rovnou celé série. Tato kniha je ale tvořena jen z takových stran! Nemluvě o těch dvou rozkládacích čtyřstránkách.

Nedílnou součástí kresby je samozřejmě coloring Davea Stewarta. Občas máte pocit, že si nějaké barvy prostě vymyslel. Ty kombinace jsou jednoduše oslňující. Věřím tomu, že když do nich budete koukat dostatečně dlouho, dostanete se do podobného tranzu jako při požití LSD.

Letteringovou hvězdou je pak už klasický Todd Klein, který kdyby tu chyběl, tak bychom se my, fanoušci Sandmana, asi vzbouřili.

Mohl bych vám tu popisovat kresbu více technicky, ale proč bych to dělal? Můžete mít doktorát z dějin umění a nastudovaný styl Michelangela ze všech možných úhlů, ale stejně vám spadne brada na zem, když vstoupíte do Sixtinské kaple. Podobný pocit pohlcení kresbou a uměním budete mít i při čtení této grafické orgie.

Druhým důvodem, proč vám tu nepřiblížím kresbu více technicky, jsou bonusové materiály na konci knihy, které vám osvětlí i to, co jste nevěděli, že chcete vědět. Materiály jsou lahodným dezertem celého pokrmu, kterým je tato luxusní edice, na níž se nakladatelství Crew vyloženě vyřádilo. Pevná vazba, přebal, volba papíru, český lettering – vše více než odpovídá ceně komiksu, který se stane jednou z nejhezčích věcí, kterou máte v knihovně, ne, kterou máte doma.

Jedinou kritiku k celé této parádě mám vůči překladu. Díky hrátkám s pojmy je to jistě oříšek, to nepopírám, a ani význam vět nikam neutekl. Chybí tam ale cit pro jazyk, obzvlášť u dialogů. Viktor Janiš je určitě zkušený překladatel a má toho za sebou hodně, ale při čtení zkrátka nekloužete po větách jako v originále. Občas se zaseknete na nějakém slově, které tam prostě nepatří a dalo by se lépe nahradit jiným.

To samozřejmě není nic, co by vám mělo zkazit zážitek ze čtení, nebo snad důvod, proč si Předehru nepořídit. Je to jen ten poslední krůček, který mně osobně chybí k dokonalosti zážitku z této knihy.

Verdikt

Zamáčkněte slzu a nastartujte představivost. Poslední jízda (nejen) do světa snů je epickou výpravou, ve které se dozvíte odpovědi na spoustu starých otázek a spoustu nových dostanete. Snoubení kresby a příběhu dalo za vznik něčemu, co ve světě komiksů nemá obdoby a jen tak mít nebude. Až Gaimana, Williamse a Stewarta podezírám, že po vzoru Shakespeara mají s Morpheem nějakou tajnou dohodu. No zkrátka poslední rozloučení se Snem, Smrtí, šílenou Hattie, Lucienem a spoustou dalších dopadlo výborně a stane za zážitkem, který z hlavy dlouho nedostanete, spíš nikdy. Přeji dobrou noc a krásné sny!

10/10
Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší a zároveň největší komiksové nakladatelství v ČR. Už mnoho let poskytuje českým čtenářům světové komiksy česky a vydává svůj vlastní magazín Crew2 zaměřený na budování povědomí čtenářů o komiksech. Do pozornosti veřejnosti se také každoročně dostává svým vlastním festivalem Crwecon.

Pokud se Vám článek líbí, dejte palec nahoru.

Celkem 1 palec
RATing autora 17.1%

To se libí - Tomasino79

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Poslední příspěvky v diskuzi

Morzael Offline
Morzael 03/08/2016 (3. srpna 2016)
Odpověd na #7080 příspěvek od Witt
Já si to tak neberu, každá konkrétní kritika je cenná. Ale když o mě napíšete, že nemám cit pro jazyk, je to asi jako kdybyste o tanečníkovi napsal, že sice nemá nohy, ale jinak se snaží.
Uf, no je asi zbytečný psát, že jsem nikde nenapsal, že ho nemáte, ale že mi tam chybí. Tím jsem chtěl říct, že konkrétně u tohoto komiksu, o kterém byla recenze, mi prostě váš překlad nesedl. Ale beru na vědomí, asi jsem to měl napsat jinak.
Witt Offline
Witt 03/08/2016 (3. srpna 2016)
Odpověd na #7079 příspěvek od Morzael
Jeje :-), no vidíte, moje chyba. No, nebo by možná stačilo si nebrat věci tak moc osobně. Respekt jsem vůči vaší osobě projevil. Nejsem člověk, který nutně rýpe, ale když mi něco nesedne, tak to napíšu. Není v tom žádná zášť nebo tak, váš překlad Sandmanovské série mám třeba rád. Tak to snad nebudete brát tolik...
Já si to tak neberu, každá konkrétní kritika je cenná. Ale když o mě napíšete, že nemám cit pro jazyk, je to asi jako kdybyste o tanečníkovi napsal, že sice nemá nohy, ale jinak se snaží.
Morzael Offline
Morzael 03/08/2016 (3. srpna 2016)
Odpověd na #7078 příspěvek od Witt
Jejda, budu ještě muset vysvětlovat, co znamená zkratka hovor.? Tak jo. Znamená to HOVOROVÉ. (SSJČ je totiž excerpční slovník, v němž najdete spisovnou i hovorovou vrstvu.) Ale ten problém je spíš obecný. Kvituju, že čtete i v angličtině, ale připadá mi, že máte představu o nějakém ideálním překladu, který je...
Jeje :-), no vidíte, moje chyba. No, nebo by možná stačilo si nebrat věci tak moc osobně. Respekt jsem vůči vaší osobě projevil. Nejsem člověk, který nutně rýpe, ale když mi něco nesedne, tak to napíšu. Není v tom žádná zášť nebo tak, váš překlad Sandmanovské série...
Witt Offline
Witt 03/08/2016 (3. srpna 2016)
Odpověd na #7077 příspěvek od Morzael
Vždyť jsem snad řekl, že zrovna je spisovné. Moc nechápu tedy tento exkurz do Slovníku spisovné češtiny
Jejda, budu ještě muset vysvětlovat, co znamená zkratka hovor.? Tak jo. Znamená to HOVOROVÉ. (SSJČ je totiž excerpční slovník, v němž najdete spisovnou i hovorovou vrstvu.) Ale ten problém je spíš obecný. Kvituju, že čtete i v angličtině, ale připadá mi, že...
Morzael Offline
Morzael 03/08/2016 (3. srpna 2016)
Odpověd na #7076 příspěvek od Witt
Slovník spisovného jazyka českého, heslo zrovna: přísl. 1. hovor. právě 1-3: z. jsme obědvali; z. jsem ti chtěl volat; z. nemám nic na práci; je tomu z. pět let.  I rest my case.
Vždyť jsem snad řekl, že zrovna je spisovné. Moc nechápu tedy tento exkurz do Slovníku spisovné češtiny

Sdílet článek

Článek týdne

Ohlédnutí #20/2017

Ohlédnutí #20/2017

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku