Mé aktuální čtení #23: Predator vs. Judge Dredd vs. Aliens

31. července 2016 jardoom Diskuze (0)
Mé aktuální čtení #23: Predator vs. Judge Dredd vs. Aliens

Po delší době se opět hlásí o slovo rubrika Mé aktuální čtení, která nyní přináší recenzi na počin jménem Predator vs Judge Dredd vs Alien. Pokud tuto recenzi čtete tak nejspíš nemusím nikomu říkat, co jsou tyhle postavy zač a bez zbytečných keců se můžu pustit do recenzování.

Knihy Dobrovský

Jak sám název této série napovídá, jedná se o crossover tří komiksových velikánů. Tomuto crossoveru požehnalo jak IDW, které vlastní Dredda, tak Dark Horse, které je majitelem Predátora a Vetřelce. Samotná série je pouze čtyř sešitovou záležitostí a za jejím zrodem stojí scénárista John Layman a kreslíř Chris Mooneyham.

Příběh se v prvním sešitu točí hlavně kolem Predátora, který je lovnou zvěří pro skupinku mutantů, kteří jej uloví a předhodí jej šílenému vědci, který se zdá být hlavním záporákem v pozadí celé série. Na tyto mutanty si ale došlápnou Soudci v čele s Dreddem, který jde tvrdě za svým.

Vetřelec je v tomto sešitu vidět jen okrajově a to jen díky několika panelům, které vlastně neukazují Vetřelce, ale spíše jeho lebku a pak také Facehuggera. Když už mluvím o této Vetřelčí pijavici, zde je nutno podotknout, že šílený vědec má určitě velmi dábělské plány, protože má v plánu uloveného Predátora vystavit Facehuggerovu objetí, takže můžeme očekávat, že se v komiksu možná dočkáme křížence Vetřelce a Predátora. To ale hodně předbíhám, protože zatím vyšel jen první sešit.

Důležité je zmínit, že má komiks jakýsi drajv nebo tah na bránu. V podstatě vás neunudí tlacháním a děj pořád letí kupředu. Není v tom chaos i když se neustále střídají scenérie a děj lítá od něčeho k nečemu. Má to prostě šťávu a předem říkám, že se těším na druhý sešit, který výjde koncem sprna.

Jak jsem řekl již v úvodu, scénář obstaral John Layman a to je scénárista, který v poslední době exceluje. Důkazem je například Chew (Ochutnávač), který je v zámoří velmi úspěšný a i zde díky Crwáckému magazínu dostal kladnou nálepku a nejspíš se dočkáme i souborného vydání.

Layman má styl jemu vlastní a není žádnou kopírkou mainstreamu. Snaží se čerpat z nevyčerpaných studen a jeho scénáře jsou originální. To platí i v tomto případě, protože ačkoliv zápletka vypadá jednoduše, objevují se v ní prvky, které s dějem dalších sešitů mohou z fleku zamávat a změnit celou situaci.

Tento scénárista měl pro tohle cit vždy a zmínit můžu například Eternal Batmana, na kterém spolupracoval s Jamese Tynionem IV. Vzorový příklad je i ve zdejších končinách dostupný Detective Comics, jehož první dvě knihy psal nezáživný Daniels. Bylo to nemastné, neslané a celková vize a vážnost byla na bodu mrazu. Třetí svazek psal Leyman a hned bylo poznat, že jeho mysl umí vyplodit mnohem zajímavější věci.

Kreslířem je v tomto crossoveru Chris Mooneyham, který není žádnou kreslířskou stálicí či známou hvězdou. Tohle byla jedna z jeho prvních komiksových prací pro velké a známé nakladatele. Pro Dark Horse už ale kreslil jednu Predátoří sérii a celkem se mu povedla, takže s podobně laděnou atmosférou si poradil stejně dobře i v případě nyní recenzovaného komiksu.

Kresba je hezká a umí perfektně zachycovat daný moment. Není to žádná moderní záležitost a tenhle styl byl k mání hlavně před dvaceti lety. Dojem to ale nekazí ba naopak. Predátorské příběhy v té době komiks rozšířil celým světem a Dredd v té době také exceloval. Člověk tedy získá díky Mooneyhamově kresbě celkem věrohodné okénko do minulosti, díky kterému může čtenář nasát veškerou tu atmosféru.

Verdikt

Komiks je svěží, akční a tajemný. Jde z něj cítit kvalitní práce a rozhodně zatím plní má očekávání. Naprosté terno to není ale na takové hodnocení je ještě hodně brzo. Sérii rozhodně šanci dám a věřím, že mě mile překvapí.

O autorovi

jardoom
jardoom

Našel jsem způsob, jak prožít tisíce životů. Stačí popadnout knihu a číst, příběhů je mnoho, jen je nutné je chtít prožít

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku