Muži hněvu

19. června 2016 Morzael Diskuze (4) 1 palec
Muži hněvu

Jason Aaron je jméno, které na vás poslední rok a půl mezi českými fanoušky komiksů vyskakuje pravidelně alespoň jednou denně. Až je to skoro otravné. Zasloužila se o to především série Skalpy, která se od svého uvedení na trh uvelebila na pomyslném trůnu krimi komiksů u nás (na čas ji svrhnul jen Criminal). No a když se Skalpům tak dařilo, vydala nám Crew i takovou jednohubku od jejich autora. Muži hněvu, dámy a pánové.

Žánr:

Krimi, akční

Příběh:

Rodina Rathů má násilí v krvi. Začalo to obranou vlastního majetku a pokračuje to až k nájemnému vraždění lidí. Jenže když se do kšeftu zamíchají osobní záležitosti, bude se muset Ira rozhodnout, jestli v něm kus lidskosti přeci jen zbyl, nebo mu není svatého nic a nikdo.

O komiksu:

Hned na začátku se přiznám, že Skalpy jsem nečetl. Řekl jsem si, že počkám, až bude venku trochu víc dílů, abych si z toho udělal delší jízdu. Proto pro mě tahle jedno-booková záležitost byla velmi lákavou možností a šancí se konečně dozvědět, co všichni na tom Aaronovi mají. Po dočtení Mužů hněvu mám ale pocit, že jsem nezačal zrovna jeho nejlepším dílem. Tedy alespoň v to pevně doufám.

Komiks vás uvede předmluvou samotného autora, kde vám líčí svou inspiraci vlastní rodinou a emocionální vazby na příběh, který stvořil. Musím říct, že jsem Jasonovi opravdu uvěřil a těšil jsem se na osobní, dusivé drama o jižanských tvrdých chlapech.

Dostal jsem šablonu Punishera a příběh postavený na hlavu. Garth Ennis by si tohle vymyslel na záchodě po ranním kafi. Ne, teď vážně. Tvorba Jasona Aarona pro mě byla prakticky neznámá a tudíž jsem do čtení šel s čistou hlavou. Neměl jsem žádné předsudky, jen jsem tak nějak tušil ze všech těch nadšených reakcí, že krimi žánr je jeho denní chleba a momentálně je v tomto směru nejspíš špičkou v USA.

Kniha se vám prostřednictvím flashbacků do minulosti rodiny Rathových snaží vnutit pocit, že se jedná téměř o skutečný příběh. A vy alespoň ze začátku na tu hru přístoupíte. Ještě uvěříte, že někde v Alabamě mohl být týpek, který vraždí lidi na zakázku, a pak je nechával beze stop mizet v bažinách.

Co vám tenhle pocit, tu atmosféru uvěřitelnosti rozbije, je moment, kdy hlavní postava vlítne do kostela a v Rambo stylu začne kosit všechny kolem, včetně pastora.

Ne, žádná policie nedorazí a v podstatě se to tam už dál neřeší, protože asi prostě Alabama, nebo nevím. Nakonec samozřejmě skvadra místních kreténů (něco jako mafie), která celou dobu Iru platila, si to s ním jede vyřídit ve stylu divokého západu.

BTW místní kreténi asi vlastní ropný vrt a diamantové doly, protože Ira si za jejich prachy koupil bunkr, který by mu mohl závidět i Frank Castle. Arzenál všech možných zbraní, vyztužené zdi ocelí, miny, jo a hromada obálek každá po desetitisících dolarů.

Jestli v tomhle receptu chybí ještě nějaké akční klisché, tak vězte, že jsem ho nezmínil, jen abych všechno nevyspoileroval (třeba týpek, kterej koupí jednu kulku do ramena, druhou do čéšky, chrchlá krev kvůli rakovině plic, ale dokáže úplně v pohodě komunikovat).

Příběh odhadnete v podstatě od první kapitoly a jediná měna, kterou si vás mohl ještě získat, byla právě ta uvěřitelnost, co skončí akcí v kostele. Postavy vás nezajímají a sympatická vám není ani jedna, takže je vám vlastně jedno, jak to dopadne.

Četl jsem si pak Aaronovu předmluvu ještě jednou a bylo jasné, že kromě toho, že jeho prapraděda oddělal souseda, protože mu chtěl ukrást ovce, a že praděda umřel na vzteklinu, je zbytek jen nucený konstrukt.

Pokud jste četli pár Ennisovek – Punishera nebo Hitmana zejména, budete mít pocit, že máte v ruce jejich nudnější verzi. Jestli máte tedy tento žánr rádi, doporučuji vám spíš zmíněná díla. Muži hněvu nic nového, překvapivého nebo nečekaného nepřináší.

I když se teda o to snaží svou hlavní postavou, která chvíli nemá svědomí, pak zase jo, a pak je jí to vlastně jedno. Přišlo mi, že se autor prostě nemohl rozhodnout. Nebo to měla být drsňácká lhostejnost? Kdo ví. Závěrečnými slovy hlavní postavy: „Je mi to u prdele“

Kresba Rona Garneyho je jediné, co tenhle svazek trochu zvedá, protože autor dokáže kreslit drsné týpky fakt pěkně a akční scéně přehledně a efektně. Ale v podstatě mi přišel jen jako kopie Romity Jr.

Verdikt

Takže to shrňme. Pokud máte akční, krvavé krimi příběhy rádi a vše, co tu v tomto žánru vyšlo, už máte přečtené, jděte do toho. Muži hněvu jsou celkem krátkou a nadupanou záležitostí, takže vás nestihnou nudit, plus kresba neurazí. Nic extra ale nečekejte - průměrná a okoukaná záležitost.

5/10
Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší a zároveň největší komiksové nakladatelství v ČR. Už mnoho let poskytuje českým čtenářům světové komiksy česky a vydává svůj vlastní magazín Crew2 zaměřený na budování povědomí čtenářů o komiksech. Do pozornosti veřejnosti se také každoročně dostává svým vlastním festivalem Crwecon.

Pokud se Vám článek líbí, dejte palec nahoru.

Celkem 1 palec
RATing autora 17.3%

To se libí - spiderbat

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Štítky

Poslední příspěvky v diskuzi

TonyT Offline
TonyT 20/06/2016 (20. června 2016)
Odpověd na #7049 příspěvek od Morzael
No právě taková jsem měl očekávání, ale nějak jsem v tom ten noir ani depresi ani emoce nenašel. Naopak mi to přišlo čistě jako příběh s násilím pro násilí - prvoplanový, účelový a odhadnutelný. Ennis mínus ten cool prvek, jak říkáš :-). Proto si myslím, že v tomto případě je srovnání na místě. Skalpům...
Jasný já to chápu, možná je to tím že Muže hněvu jsem četl až po Skalpech abych si vyplnil čas čekáním na pátý díl a Aaronovy už automaticky přičítám plusový body :-) . PS: moc bych ze Skalpama neotálel a pomalu se do toho čtení pustil, jako rvát to pak do sebe najednou...
Morzael Offline
Morzael 20/06/2016 (20. června 2016)
Odpověd na #7048 příspěvek od TonyT
Muži hněvu jsou pravda slabší a to i kresbou přesto je to pořád výborná jednohubka, ale dobře, rozhodně bych však Aarona s Ennisem nesrovnával. Především Skalpy jasně ukazují těžký rozdíl mezi oběma chlapíky. To jsou úplně jiné váhové kategorie . Aaron je v podstatě ryzí temný noir, kde násilí a vulgarita je...
No právě taková jsem měl očekávání, ale nějak jsem v tom ten noir ani depresi ani emoce nenašel. Naopak mi to přišlo čistě jako příběh s násilím pro násilí - prvoplanový, účelový a odhadnutelný. Ennis mínus ten cool prvek, jak říkáš :-). Proto si myslím, že v tomto...
TonyT Offline
TonyT 20/06/2016 (20. června 2016)
Muži hněvu jsou pravda slabší a to i kresbou přesto je to pořád výborná jednohubka, ale dobře, rozhodně bych však Aarona s Ennisem nesrovnával. Především Skalpy jasně ukazují těžký rozdíl mezi oběma chlapíky. To jsou úplně jiné váhové kategorie . Aaron je v podstatě...
TonyT Offline
TonyT 20/06/2016 (20. června 2016)
Dokonce si dovolím tvrdit, že ani Criminal netlačí tak na pilu jako Skalpy.

Sdílet článek

Článek týdne

Ohlédnutí #9/2017

Ohlédnutí #9/2017

Najdete nás na Facebooku