Bleach 20: End of Hypnosis

19. června 2016 Ikyy Diskuze (0) 1 palec

Blíží se konec a začíná nám vysvětlování! Dvacátý svazek Bleache začíná uzavírat příběh a s ničím se nepáře.

Bleach 20: End of Hypnosis

Psát o dvacátém svazku jakékoliv série je těžké. Hodnotit jej samostatně je ještě těžší. Bleach s podtitulem „End of  hypnosis“ navazuje hned na předchozí svazek a snaží se nám objasnit všechna tajemství.

Všechny linky se uzavírají - tak by se dal popsat celý svazek v jedné větě. Vrcholí spor Rangiku a Kiry, Hicugaja odhaluje záhadu a osud Rukiji je konečně jasný...

Kubo Tite uzavírá příběh, který psal několik let – a je to vidět. Snaží se do jedné knížky nacpat co nejvíc zvratů, triků, překvapení a šokujících odhalení. U některých to funguje, u některých méně.

Bohužel celý svazek působí jako zplácání několika věcí dohromady. Na jedné straně máme kapitány a podkapitány a na druhé Ičiga, který už exceloval v minulém svazku.

Zvrat, který přijde asi v druhé kapitole svazku, je dobře provedený a od daného momentu knížka výborně graduje. Například Hicugajův hněv je zde krásně vyobrazen a po výtvarné stránce je to radost pohledět.

Bohužel to platí jen do půlky mangy. Najednou se přepneme do „vysvětlovacího módu“ a všechno se nám odhalí. Není to, protože bychom najednou viděli myšlenky postav, ale právě naopak. Postavy mluví a tupě si vysvětlují a objasňují své spletité plány, aby na sebe posléze mohly křičet.

V posledních dvou kapitolách dvacátého svazku se už jen tzv. ukazují šulínci. Každý se snaží trumfnout toho druhého a jednotlivé útoky, techniky a uvolnění působí impozantně, ale s odstupem vypadají laxně a promrhaně.

Naprosto chápu důvod, proč se Tite rozhodl ukázat všechny karty a proč udělal tento svazek rychlejším a řekněme fatálnějším, ale v závěru to nefunguje.

Čtenář tuší, že se nakonec „nic nestane“. Hlavní postavy, i když leží na zemi zraněné, mluvící, tak přežijí a budou uzdraveny. Zde mi přijde správné tvrzení, že ve finále méně je někdy více.

Co se týče kresby, tak ta je posledních pár svazků standardní. Výrazy jsou expresivní, oči velké a tenká linka s neexistujícím pozadím jsou snad poznávacím znamením Bleache.

Objevuje se zde více přímých velkých panelů, které jsou potřeba pro „šokující odhalení“ a vše se čte velice plynule a skvěle se na to kouká. Kresba se dá Bleachi vytknout jen málokdy.

Dvacátý svazek není špatný. Jen trpí až moc přehnanou expozicí a touhou předvést něco víc. Odhalení fungují tak napůl. Naštěstí jsou zde momenty, které vám vyvolají úsměv na tváři a kresba je pořád velice dobrá. 

Konec série, odhalení všech záhad, kresba
Až moc uspěchané tempo, vše se rozuzlí až moc lehce

Verdikt

Při prvním čtení Bleache ve čtrnácti letech jsem byl nadšen. Teď o několik let později nadšení vystřídala lehká pachuť. To ovšem neubírá Bleachi na zábavnosti. Rozhodně stojí za koupi a za dovršení si pěkné knihovničky kulatým číslem. Kresba je stále brilantní a kdyby nebylo všechno urychlené, bylo by to určitě mnohem lepší.

6/10
Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší a zároveň největší komiksové nakladatelství v ČR. Už mnoho let poskytuje českým čtenářům světové komiksy česky a vydává svůj vlastní magazín Crew2 zaměřený na budování povědomí čtenářů o komiksech. Do pozornosti veřejnosti se také každoročně dostává svým vlastním festivalem Crwecon.

Pokud se Vám článek líbí, dejte palec nahoru.

Celkem 1 palec
RATing autora 0.9%

To se libí - spiderbat

O autorovi

Ikyy
Ikyy

Mám rád surikaty.

Štítky - Crew - Ikyy - Manga

Sdílet článek

Článek týdne

Mé aktuální čtení #29: Rumcajs se vrací

Mé aktuální čtení #29: Rumcajs se vrací

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku