Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy

6. června 2016 jardoom Diskuze (0)
Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy

Po roce tady máme nového Hellboye, jehož svazkem číslo 11 se dostáváme těsně před konec série, které vdechl život mistrovský Mignola. Ačkoliv jsem rád, že jsme již tak daleko, tak na druhou stranu je třeba zmínit, že v tomto týdnu vyšel také poslední sešit série Hellboy in Hell, který ukončil Hellboyův příběh.

Po 22 letech přichází Hellboyův konec ale sám Mike Mignola se nechal slyšet, že si není úplně jistý, že je tohle jeho poslední slovo. Ačkoliv je v originále Hellboy uzavřen, nás toho ještě díky Comics Centra čeká poměrně dost. Čerstvým přírůstkem je Ďáblova nevěsta, která nedávno opustila tiskárnu a prostřednictvím nakladatele se nám dostala do rukou. 

Knihy Dobrovský

Nejdříve začnu hodnotit příběhy, které kreslil Corben, abych nemusel přeskakovat ze strany na stranu, protože v knize nejsou příběhy s jeho kresbou řazeny k sobě.

Prvním takovým příběhem byl mnou previewovaný sešit Hellboy v Mexiku. Ten byl mojim favoritem, jelikož jsem o něm slyšel již dříve. Musím říct, že jsem od toho čekal trochu víc. Příběhově to bylo moc rychlé a ze samotného nápadu se dalo vytěžit daleko více. Nejenom, že se dal příběh trochu více natáhnout, ale také se dalo využít i ostatních postav, které nám byly představeny. Určitě do příběhu mohou zasáhnout více, než tomu bylo a je škoda, že se tak nestalo.

Příběh navíc nebyl ani moc vážný a spíše se nesl na lehčí notě, kterou u Hellboye, kromě občasných vtípků, neznáme. Příběh nebyl ani tak hororový, jak bych čekal a proto jsem byl trochu zklamán.

Dvojprogram zla je dvojpříběhem, který zahrnuje Sullivanovu odměnu a Chrám Sebekův. Sullivanova odměna byla dost slušným příběhem, který představil chytře vymyšleného záporáka a skvělou zápletku. Zde jsem se konečně dočkal temné lahůdky, kterou od Hellboye tolik očekávám. Scénář byl napínavý a postavil před Hellboye šílence s motivací a vírou v bestii, která mu za svou náklonost pomáhá od duševního trápení.

Chrám Sebekův je naprostou jednohubkou, která se vlezla na šest stránek. Hellboy zde vlastně ani neměl moc velkou úlohu a všechny nesnáze, které tento příběh přinesl, se nejspíš dají řešit i bez něho. 

Konečně jsem se dostal k příběhu, jehož jméno hrdě nosí podtitul tohoto svazku. Ďáblova nevěsta je příběh, ve kterém Mignola úročí své geniální vypravěčské schopnosti. Tento příběh snoubí mytologii s horrorem a výsledkem je důvod, proč je tento příběh tím, jehož jméno stojí na přebalu svazku.

Corben je kreslíř, který měl ke všem příběhům co říct. Troufám si tvrdit, že byl tím nejlepším možným řešením. Ačkoliv jsem zastánce Mignolovy kreslířské práce a myslím, že by tohle nakreslit dokázal, Corbena jsem si zamiloval hlavně díky Ú.P.V.O. a v příběžích nejnovějšího Hellboye mi také sednul.

Corben umí temné příběhy a o jeho kvalitách se určitě nemusíme dohadovat. V jeho rukou vypadá i ta nejkrásnější pohádka jako nejtemnější noční můra a tohle přesně pasuje do Hellboyovského universa. Nejen že vás vykoupe v temnotě, ale k tomu všemu nakreslí záporáky, kteří vás do té temnoty stáhnout  a budou se vás snažit v ní utopit.

Konkrétním případem je například nenápadný záporák z příběhu Sullivanova odměna. Tato postava Hellboye nažene do pasti, a ačkoliv by člověk řekl, že je to jen poslíček, Corben v jistých situacích na této postavě ukáže, že je naprosto šíleným maniakem. Tohle jsem si prostě užíval a hltal každý obrázek.

Po čtyřech povídkách, které nakreslil Corben se v knize objevují ještě dvě další. Jednou z nich je Whittierův odkaz, kterou nakreslil sám Mignola. Příběh byl krátký, jednoduchý a ačkoliv sám Mignola uznal, že to bylo spíchnuté narychlo, tak to bylo slušné čtení.

Čtenář dostal Hellboye, kterého naprosto miluje. K tomu všemu autor přimaloval obludu v jeho typickém zpracování a na to se krásně koukalo. Mám rád příběhy, které napsal i nakreslil Mignola, protože tohle je ten Hellboy, kterým udělal díru do světa.

Posledním příběhem bylo Splněné přáni Bustera Oakleye. Tento příběh mi vůbec nesedl ani myšlenkou a ani zpracováním. Možná tohle mělo být nějaké odlehčení, bohužel já v tomhle moc pochopení nenašel. Příběh funguje spíš jako menší seznámení s tím, co Hellboy dělá. Rozdal pár pěstí a tím to končí. 

Kresba Krevina Nowlana mi taky nějak do oka nepadla. Když jsem příběh rozečetl, říkal jsem si, že horší kresbu Hellboy snad neměl. Do jisté míry za to mohl také koloring, o který se staral také Nowlan. Hellboy ve dne mu prostě vůbec nejde a v těchto panelech to vypadalo, jako kdyby kreslíř pracoval pro dětský klub. 

Situace se ale změnila jakmile se setmělo. Opět se dostavila temná atmosféra a to hlavně proto, že Nowlan s tmavým odstínem nešetřil. Tím svou reputaci trochu zachránil ale pořád si nemyslím, že by měl Hellboye kreslit, protože tento styl kresby do Hellboyova světa prostě nepatří. Je to naprosto něco jiného, než kreslí Mignola, Fegredo nebo Corben a vůbec to do Hellboyova světa nezapadá.

Verdikt

Mignola tímto kouskem předvedl, že i když je Hellboyův svět obrovský již teď, tak není problém ho ještě o další kus rozšířit. K tomu mu velmi dopomohl Corben, který svou kresbou dostává Hellboye přesně tam, kde ho chce fanoušek mít. Jen je škoda, že mám díky této knize pocit, že prostřednictvím tohoto kousku autor zkouší, co se ještě do nás vleze.

Comics centrum
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Comics Centrum, které vzniklo v roce 2003 a zaměřuje se především na tisk komiksů pro dospělé. Do svého tisku si vybírá ty nejzajímavější a nejúspěšnější světové komiksy. Mimo to vydalo v roce 2007 v České republice první knihu o dějinách světového komiksu. Je naším úplně prvním partnerem a my mu velmi děkujeme za spolupráci.

O autorovi

jardoom
jardoom

Našel jsem způsob, jak prožít tisíce životů. Stačí popadnout knihu a číst, příběhů je mnoho, jen je nutné je chtít prožít

Minotaur.cz