Pár slov #4: o Jupiters Legacy

31. května 2016 Ikyy Diskuze (0)
Pár slov #4: o Jupiters Legacy

Feudalismus, shakespearovská tragédie a pláštěnkáři. To většinou nejde dohromady, ale Mark Millar, zase něco vymyslel.

Knihy Dobrovský

Rodina a přátelství jsou témata, o kterých lidstvo píše od doby, co byla dokreslena Altamira. Shakespeare měl svůj (lehce) tragický pohled. Právě tím se nechal inspirovat skotský scénárista a českému čtenáři dobře známý Mark Millar (Old man Logan, Civil War, Kick-Ass).

Jupiter’s Legacy čítá pět sešitů a o publikaci se postaralo nakladatelství Image. O digitální kresbu se postaral Frank Quitely (MY3, Batman & Robin: Batman znovuzrozený, New X-Men).

„Superhrdinové jinak“ je Millarovo oblíbené téma. Ať už Kick-Ass, Rudá hvězda nebo Ultimates, vždy vycházel z daného stereotypu a obrátil jej úspěšně naruby. V případu Rudé hvězdy to bylo prosté – Superman spadne místo USA do Sovětského Svazu. A v Jupiter’s Legacy jsou superhrdinové rodina.

Příběh začíná skupinkou lidí vedené vizionářem Sheldonem. Tomu se zdál sen a byla mu ukázána cesta na tajemný ostrov, kde dostane prostředky k záchraně Ameriky a světa od ekonomické krize. I přes pochyby ostatních členů se skupina na ostrov dostane. Co se tam ale stalo, se hned nedozvíme. Následuje skok do budoucnosti a my vidíme až výsledky oné události.

Skupinka lidí, která byla se Sheldonem na ostrově záhadně zesílila, dostala schopnosti a začala konat dobro. Zachránili Ameriku před krizí, válkou a super-padouchy. Sheldon, teď už světu známý jako Utopian, vystupuje jako supermanovský archetyp superhrdiny. Má manželku, bratra, děti a celá jeho pokrevní linie má superschopnosti. Krásná idylka.

 Ovšem, co se podařilo zachránit, se znovu rozpadá. Utopianovi potomci berou drogy, zneužívají svých schopností a nechtějí poslouchat starého bělovlasého otce, který patří řekněme do šrotu.

Tím, že superschopnosti jsou předávány pokrevně, tak je zajištěna „vyšší a nižší šlechta“. Utopianův syn a dcera stojí na žebříčku výš, než bratránek z druhého kolena. A když se někdo chce vzepřít vládě hlavního bosse, musí mít minimálně stejnou krev na své straně. Feudalismus ve svém nejlepším.

Hru o Trůny zná každý, inspirovala spoustu děl a zase posunula žánr fantastiky dál. Královský dvůr v Jupiter’s Circle není tak komplikovaný, ovšem není o nic víc shovívavější. Rodinné vztahy nejsou víc než nutností a ambice jsou nejlepší motivací.

Hlavními hrdiny jsou již zmínění Utopianovi potomci. Na začátku vidíme Brandona jen jako ztroskotance. Drogy, prostitutky, alkohol a dělání si, co chce - protože může, ho vedou po cestě, která nevypadá moc dobře. Otcovský komplex na něm vybírá svou daň a Brandon neví, co se životem. Dcera Chloe je naopak relativně „hodná“; charita, buddhismus, vegetariánství a k tomu koks.

Oba žijí ve stínu svých rodičů s tím rozdílem, že Brandon otcem a matkou opovrhuje a Chloe je respektuje. Vyvrcholení rodinných problémů je ve třetím sešitě a musím říct, že emočně funguje perfektně.

Ke komiksu patří kresba a Frank Quitely je úžasný jako vždycky. Jeho velice tenká linka, smysl pro detail tam, kde má být, a precizní práce s mimikou dodávají Jupiter’s Legacy skvělý nádech stejného, a zároveň jiného světa.

Rozložení panelů je velice statické, neděje se zde žádné překombinování, tudíž se čte všechno hladce a plynule. Občas Quitely mění schéma panelů při soubojích, kde dynamika a pohyb jsou vyobrazeny plynule, až filmově. Lahoda pro oko.

Superdinové potřebují spandexy a design postav je ojedinělý a zvláštní. Základem jsou tmavší barevné overaly a syté pastelové barvy. Ovšem některé kostýmy působí úsměvně, až naopak moc křiklavě, nebo vyloženě jako z BDSM porna, ale... Jsou to superdinové v tom nejlepším a rozhodně jde vidět odveden kus kvalitní práce.

Během pěti sešitů toho stihne Millar velice hodně. Představí zde celkem tři časová pásma a rozehraje poutavý příběh zase o superhrdinech jinak. Svět Jupiter’s Legacy má, co nabídnout, a prequel Jupiter’s Circle má venku už dvě knížky a stojí za zmínku, stejně jako pokračování Jupiter’s Legacy II, které je naplánované na červen 2016.

O autorovi

Ikyy
Ikyy

Mám rád surikaty.

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku