Pár slov #3: o Wytches

20. dubna 2016 Ikyy Diskuze (1)
Pár slov #3: o Wytches

Máte rádi Harryho, Rona a Hermionu? Čaroděje a čarodějky všeho druhu? Tak se pusťte do Wytches a možná změníte na kouzelníky a procházky v lese názor.

Knihy Dobrovský

Horrory jsou na komiksovém poli celkem důstojně zastoupeny. Českým čtenářům známí Joe Hill, Alan Moore a spousty dalších zkoumají hrůzy a taje lidského strachu. Ovšem v posledních letech scénárista Scott Snyder nepřestal překvapovat a oslňovat lidské vědomí hrůzami svých příběhů. 

.

V českých luzích a hájích je Snyder nejznámější svými sériemi Batman, Superman: Nespoutaný a skvěle stylovou sérií u Vertiga - Americký Upír. Jeho nejnovější nezávislé dílo je ovšem pod taktovkou nakladatelství Image a přivzal si kamaráda Jocka, se kterým už dříve spolupracoval (Batman: Black Mirror). Jock je u nás známý např. komiksy Green Arrow: Rok Jedna a Parchanti. Dohromady se sešli, aby přinesli atmosférický příběh plný obětování, stromů, hrůzy a tak trochu jiných čarodějek. Přichází Wytches.

Začíná tu takové to klasické klišé. Rooksovi se přestěhují do nového městečka. Jejich jediná dcera Sailor má strach ze školy, taťka se snaží a začíná pracovat na nové knížce a máma, která je na vozíku, chce být v pohodě a mít práci. Jenže to by to nebyl Snyder, aby se nám to nepokazilo.

Během prvního sešitu (z šesti) hned zjišťujeme, že důvod, proč se rodina Rooksových odstěhovala, není vůbec příjemný a pozitivní. Spíš naopak. Sailor byla obviněna z vraždy spolužačky a při onom údajném incidentu se psychicky zhroutila. Ona spolužačka Annie nebyla žádná jeptiška – Sailor šikanovala, zesměšňovala a týrala. Při jejich setkání v lese se ale něco stalo a najednou je Annie vtažena do stromu a zůstanou po ní jen krvavé fleky.

Příběh odsýpá velice rychle. V každém čísle nalezneme flashbacky, které jsou provázány se současným děním, čímž se postupně odhalují taje příběhu. Na rozřešení jako takové si ovšem čtenář musí počkat až do posledního sešitu.

Rooksovi nejsou žádní svatoušci. Hlavní postavy jsou ve Wytches vykresleny až extrémně lidsky a jejich problémy jsou zakořeněny v hořké realitě. Táta Charlie je bývalý alkoholik a trochu surovec, Sailor je introvert a vyvrhel, no a máma je případ sama o sobě.

Finále je soustředěno převážně na Charlieho, který je zahnán do kouta, nebere si servítky a jde přes mrtvoly. Konec je plný akce a nechybí v něm pořádný zvrat. Snyder se víceméně proslavil tím, že konce příběhů mu úplně nejdou (pomrkávám na The Wake). Myslím si, že u Wytches si ale napravil reputaci a první příběh uzavřel velice obstojně a až překvapivě temně.

Tím, že vyšlo „zatím“ šest sešitů (tudíž jeden paperback), je těžké o sérii mluvit bez výraznějších spoilerů, ovšem, co můžu bez ostychu tvrdit, je to, že Snyder si napsal vyloženě osobní, komorní drama. Podtrhují to dodatky u každého sešitu. Autor vysvětluje, co ho motivovalo k tvorbě Wytches a celkově rozvádí myšlenky o hororu a svém osobním příběhu. Dodatky mi neskutečně sedly a nádherně dokreslují tón komiksu.

Jeden z nejdůležitějších a často opomíjených aspektů komiksu je kresba. Jak je zmíněno výše, o kresbu se stará Jock, který má svůj velice specifický styl; tenké linky, detaily a nešetří se černou. Pro Wytches se snad Jock narodil. Jeho tenkou linku navíc doprovází zvláštní coloring Hollingswortha.

Stránky jsou jakoby pošpiněny „cákanci krve“ nebo snad „kapkami krve“, které jsou ve velice zajímavých odstínech a tudíž je vizuální stránka komiksu naprosto unikátní a zajímavá na pohled. Setkal jsem se s názorem, že bez „kapek“ by to bylo lepší, ale osobně jsem si na ně zvykl a tvoří tak příjemné zpestření a další vrstvu komiksu (Na konci třetího sešitu je krásně ukázán celý výtvarný proces).

Kresba je perfektní a Jock se za ty roky našel. Jestli máte rádi jeho tvorbu, tak u Wytches se budete vyžívat a vrnět blahem, jelikož předvádí naprosto perfektní práci.

Komu Wytches doporučit? Rád bych řekl, že všem. Nejsem velký fanda horroru. V kalhotách mám naděláno, když musím jít v noci na záchod, ale i tak jsem si perfektně Wytches užil. Onen prvek mystična a nadpřirozena je zde podán zase jinak a myslím, že i ostříleného fanouška horroru Wytches potěší a zrychlí mu tep.

O autorovi

Ikyy
Ikyy

Mám rád surikaty.

Poslední příspěvky v diskuzi

jardoom Offline
jardoom 21/04/2016 (21. dubna 2016)
Suprový článek a co se tvého názoru na Wytches týče, stojím při tobě. Perfektně jsi to napsal a musím se vším souhlasit!
Minotaur.cz