Teorie rozpadu

27. září 2015 Drekorian Diskuze (1) 4 palce

O rudoších dvakrát jinak

Teorie rozpadu

Nakladatelství a vydavatelství CREW na CRWEconu představilo další, v pořadí již devátý, svazek své série Mistrovská díla evropského komiksu (MDEK). Pro ty z vás, co jsou MDEK dosud nedotčeni, nemusíte zoufat. Snad s výjimkou Incalu, který navazuje v neméně slavných Metabaronech (a v dalších knihách bude pokračovat) je možné do Mistrovských děl naskočit kdykoli.

Na tomto místě se sluší zmínit, že knihy vycházející v rámci MDEK jsou na trochu jiné straně komiksového spektra než jiné hitovky od CRWE jako jsou například Simpsonovi, Garfield nebo Batman. Jedná se o náročnější komiksy, tudíž nováčky a mladší čtenáře předem varuji.

O kresbu se postaral Enki Bilal, francouzský kreslíř, který však má i slovanské kořeny (literatura uvádí, že jeho matka byla české nebo slovenské národnosti), scénář obou příběhů napsal Pierre Christin. Podobně jako ostatní díla z edice, kniha vychází jak v pevné, tak v brožované vazbě.

Teorie rozpadu obsahuje dvě alba: Falangy černého řádu z roku 1979 a Na lovu z roku 1983. Oba příběhy se odehrávají ve 20. století a jsou dílem čisté fikce, přestože vycházejí z historických reálií a s trochou fantazie by se oba mohly někdy stát.

Ve třicátých letech se politický systém tzv. Druhé Španělské republiky zhroutil a vypukla tři roky trvající občanská válka, ve které proti sobě stály síly pravice sdružené pod generála Franka a stoupenci levice, k nimž patřily i zahraniční dobrovolnické oddíly – tzv. interbrigadisté. Sám mám ke španělské občanské válce zvláštní vztah, protože můj pradědeček, mimochodem jinak přesvědčený marxista, totiž v jedné z interbrigád bojoval. A poté, co byli interbrigadisté nuceni uprchnout do Francie, si to jako politický vězeň také náležitě odseděl v německém koncentráku. Frankovi falangisté totiž nakonec zvítězili a nastolili vojenskou diktaturu. Franco zemřel v roce 1975 a ze Španělska se stala opět monarchie.

Falangy černého řádu jsou psány z pohledu někdejších interbrigadistů. Od „jejich“ války uplynulo dlouhých 40 let, a zatímco se každý z někdejších avantgardních bojovníků uplatnil jinak (od novinářů až po pracovníky ministerstva), jejich někdejší oponenti ze strany frankistů se rozhodli nevzdat se a rozpoutat ještě jeden, poslední krvavý mejdan. Vrátili se proto na jedno ze svých někdejších bojišť, do jedné španělské vesničky a vyvolali tam doslova krvavá jatka. Interbrigadisté v důchodu se proto rozhodnou vydat se po jejich stopě a konečně tak dobojovat svoji mentálně nikdy neukončenou válku.

Autoři tak rozjedou hodně zvláštní road movie, odehrávající se sice v Evropě, ale Evropě, kterou už dneska asi jen těžko poznáte. Dvě teroristické skupiny se v pohodě prohání skrze několik států, na hranicích stoji pohraničníci, kteří neváhají střílet (což obzvláště v současné migrační krizi vypadá hrozně nepatřičně).

A zatímco se senilní interbrigadisté nahánějí se senilními frankisty, příběh krásně svižně ubíhá, byť místy škobrtne a dostaví se nějaké to hluché místo. Postav, na které děj cílí, je snad až zbytečně mnoho, do toho se míchají ještě jména falangistů a nutí čtenáře rozmělňovat pozornost. Zvláštní je také autorův vlastní vztah k protagonistům, které vykresluje jako hrdiny, kteří neváhají za svoje ideály položit život, přestože jsou nyní už všichni v pozicích, kdy by mohli užívat podzimu života, jen proto, aby je mohl na konci komiksu krásně demontovat a suše prohlásit, že válka je vlastně strašná a nikdo v ní nikdy vlastně doopravdy nevítězí.

Dalo by se říci, že Bilal kreslí ošklivý komiks o ošklivých lidech. Jeho kresba je totiž řemeslně dobrá, ale přesto nepůsobí zrovna líbivým dojmem. Nesympaticky působí nejen interbrigadisté, ale ani falangisté nebo mladí moderní levičáci (např. formující se ekologičtí Zelení, kteří na marxistické učení našich hlavních hrdinů nepokrytě kypou a jejich pohled jasně říká: „Vrať se do hrobu.“).

Oproti tomu album Na lovu je postaveno na naprosto převráceném principu. Nesnaží se čtenáře šokovat hned ze startu nadupanou akcí, ale místo toho pomalinku polehoučku rozvíjí příběh o tom, že věci se asi nemají doopravdy tak, jak se na první pohled zdají.

Na zamrzlém polském panství si dává dostaveníčko rudá smetánka – několik špiček nomenklaturních komunistů ze zemí východního bloku a samozřejmě i Sovětského svazu. Doprovází je mladý francouzský zapáleně levicový novinář, který působí jako tlumočník.

Bilal se za pouhé čtyři roky neuvěřitelně vykreslil, což mu umožnuje ztvárnit příběh krásně surrealisticky na rozdíl od suše realistických Falang. Vize blížícího se velkého honu jsou krásně zpracovány v malbách, které abstraktně zpracovávají všudypřítomný atmosférický pach krve, kterou soudruzi mají a ještě douho mít budou na rukou. Všechny výtky, které jsem měl ke kresbě prvního alba, se v tom druhém rozplývají a já mám jednou provždy zafixováno ke jménu Bilal hodnocení „umí“.

Co mě velice příjemně potěšilo je fakt, že součástí knihy je malý doslov, který popisuje, jak pohlaváry zastihl revoluční rok 1989 a zda se jim podařilo dopadnout do měkkého na všechny čtyři, nebo je smetlo soukolí historie. Málokdy vidíme takovou péči autorů o dílo několik let po jeho prvním vydání.

Pokud neovládáte azbuku, některé bubliny vám jednoduše uniknou. Navíc u cizích řečí, které v originále nebyly přeloženy do francouzštiny, CREW ponechala původní ruční letttering, který mi připadal neskutečně rušivě.

Bonusový materiál obsahuje fiktivní životopisy pohlavárů Na lovu, několik skečů a rozhovor s oběma autory. Mimochodem popisuje zvláštní situaci, jak vývoj kolem Solidarity a Lecha Wałęsy ovlivnil scénář alba Na lovu.

zpracování, bonusy, kresba druhého alba, lettering
mírná archaičnost prvního příběhu, náročnost díla na pochopení

Verdikt

Teorie rozpadu není jednoduché čtení. Je to náročný dezert, na který musíte být připraveni a mít kus historie buďto odžito, nebo nastudováno. Apolitičtí lidé budou zívat nudou, stoupenci předlistopadového režimu budou u Na lovu pukat vzteky. Intelektuálové a fandové historie se budou tetelit.

7/10
Crew
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Crew, které bylo založeno roku 1997, což z něj dělá nejstarší a zároveň největší komiksové nakladatelství v ČR. Už mnoho let poskytuje českým čtenářům světové komiksy česky a vydává svůj vlastní magazín Crew2 zaměřený na budování povědomí čtenářů o komiksech. Do pozornosti veřejnosti se také každoročně dostává svým vlastním festivalem Crwecon.

Pokud se Vám článek líbí, dejte palec nahoru.

Celkem 4 palce
RATing autora 1.2%

To se libí - Morzael, spiderbat, Vojtěch_393, Damien

O autorovi

Drekorian
Drekorian

Autor o sobě ještě nestačil nic napsat.

Poslední příspěvky v diskuzi

Vojtěch_393 Offline
Vojtěch_393 28/09/2015 (28. září 2015)
Taky mám ke španělské občanské válce zvláštní vztah, protože mýho tátu potažmo celou mou rodinu nechutně semlel komunismus a táta k Frankovi vzhlížel velice ortodoxním způsobem - jako k nejlepšímu bijci bolševiků. Každopádně, všechny knížky z edice MDEK stojí za to...