Ultimátní komiksový komplet #114: Uncanny X-Men - Druhá generace

16. září 2015 jardoom Diskuze (0)
Ultimátní komiksový komplet #114: Uncanny X-Men - Druhá generace

Pravidelná UKK expertíza v podání našich redaktorů je opět zde. Dnes se podíváme na první mutantí kousek z druhé šedesátky Ultimátního Komiksového Kompletu. Druhá šedesátka přinesla příběh jménem Druhá Generace, který se objevil v sérii Uncanny X-Men.

Knihy Dobrovský

Elhonzo


Druhá generace byl vůbec první komiks s X-meny, který jsem kdy četl. Od té doby co u nás před lety vyšel poprvé (v Comicsových legendách č.6) jsem ho přečetl nespočetněkrát. Ale až díky UKK si komiks můžeme vychutnat v barvách.

Na začátek se asi sluší říct, že se jedná o retro. Ale je to retro, které bych si dovolil říct velmi dobře odolalo času. Když vyšlo Giant-Size X-Men poprvé tak způsobilo takou malou revoluci co se X-menů týče. V 66 čísle původní řady X-men přestal Marvel vydávat nové příběhy a až do čísla 93 vydával reprinty. Důvodem byli velmi malé prodeje a otřesná kvalita příběhů. Věc, o které se budete moci přesvědčit až dostaneme k Soumraku mutantů. V Giant-Size X-men se poprvé od výskytu X-menů změnilo složení týmu a tím se i změnil směr, kterým se X-meni do budoucna ubírali. Bylo nám poprvé představeno plno ikonických postav v čele se Storm, Nightcrawlerem, Colossusem a dalšími. A také se členem týmu stal asi nejpopulárnější X-men všech dob, Wolverine. Na scénaři se vyřádilo vícero autorů v čele s Len Weinem (spolutvůrce Wolverinea), Billem Mantlem a především Chrisem Claremontem, který započal svůj šestnáctiletý run na této sérii. Jednoho od druhého, co se psaní týče, asi moc nerozeznáte, ale i pod více autory příběh pořád drží pohromadě a má hlavu a patu. X-meni sice k většině dobrodružství přicházejí jako slepí k houslím, ale to je to nutné zlo retra a tady to výjimečně ani nepůsobí tak rušivě. Další věc co k retru patří je nutná dávka textu, který obklopuje veškeré ilustrace. Ale ani ten mi tady nepřišel tak rušivý. Text výjimečně nepopisuje co každá postava dělá, ale dává si tu práci aby rozebrala, co si postava myslí nebo co udělá. Věc která je dnes už samozřejmost se tak v malé míře začala objevovat už zde.

Kresbu zajistil Dave Cockrum, který svým stylem rozhodně neurazí ani dnes. Měl tu těžkou práci, aby vymyslel vzhledy pro spoustu nových postav, ale odvedl tak dobrou práci, že některé jeho kostýmy zůstali prakticky totožné do dnešního dne. Akční scény jsou přehledné, což je vždy plus a navíc přišel i s pár velmi povedenými dvoustránkami. Do komiksové historie přispěl i s pár, dnes už ikonickými, obálkami.

Ti z vás, co mají rádi retro tak po X-menech bez váhání šáhněte. Ti co mu moc neholdují by v tomto případě měli udělat výjimku. Komiks je plný důležitých a ikonických momentů, který udělal z X-menů tak populární sérii a tým jakým je dnes. Navíc jsme po dlouhé době zase dostali velmi tlustou knihu, což vždy potěší.

7/10

 

jardoom


Já nikdy nebyl moc velký fanoušek oldschool komiksů. Sem tam se ale našlo dílo, nad kterým jsem byl nucen smeknout, a tento komiks je právě jedním z mála takových případů. Musím také přiznat, že Uncanny X-Men mne celkově hezky překvapuje, což je zvláštní, protože jsem hodně vybíravé hovado a na hodně věcí někdy zbytečně plivu.

Příběhově se v tomto komiksu oldschool opravdu nezapře. Je tam cítit ta ukecanost ale zároveň i přímočarost, což jsou dvě vlastnosti, které dnešní komiksy snoubit nedokáží. Občas mě zbytečná ukecanost od komiksu odpudí, ale zde je vše celkem dobře načasováno, takže když se začíná moc kecat, okamžitě příjde vlna dobré akce, která se ale bez keců také neobejde. I zde ale občas nastanou situace, které vás moc nebaví a tak jste rádi, že scénář častokrát přeskakuje dál, než by se možná slušelo. Dalo by se říct, že komiks nabízí velkou várku informací, potřebných ke zmapování tehdejšího stylu a směru série, což určitě potěší skalní fanoušky a hlavně uctívače oldschoolu.

Kresbou je komiks také typickou dobovou záležitostí. Pestrá paleta barev, jednoduché scenérie a úměrné postavy charakterů, to jsou vlastnosti tehdejší kresby, která neminula žádný superhrdinský komiks v dávných let. Uznavač této kresby nejsem, a proto jsem rád, že žiji v téhle době, která je plná precizních, detailních a velmi realistických kreseb. Výhodou je určitě přehlednost, což je zapříčiněno velkou jednoduchostí této kresby, která opravdu na detailech nelpí a jen si drží standard, který tehdejší doba nastavila.

8/10

 

S4TW


Takhle nějak si představuji kvalitní old school dílo. A není divu, když ho měl pod taktovkou Chris Claremont, který X-Meny doslova žije. Je sice fakt, že tu pořád najdeme spoustu typických znaků staršího díla, které bychom v moderním  příběhu asi jen tak nezkousli, ale v tomto případě se nejedná o nějak zvlášť otravné věci. Samozřejmě, kvanta textu nechybí, ale je to spíše text konstruktivní a zbytečných okecávaček tu je méně než obvykle, autor více využíval dialogy než monology toho, co daná osoba zrovna dělá. Tudíž tu není kvantum textu tolik na překážku. Ano, jsou tu opět dosti naivní situace a momenty, kdy se postavy chovají trochu nepochopitelně, ale opět pouze v přijatelném minimu.

Příběh je velmi zdařilý, akční, neustále se něco děje, je hodně rozmanitý, takže se podíváme do Afriky, Irska, New Yorku, ale také třeba do vesmíru. Autorům se skvěle povedlo vyměnit téměř celý tým a čtenář se nemá proč zlobit, neboť nové postavy jsou zajímavější, zábavnější a sympatičtější, než ty staré. Ale zároveň se nebojí využívat i staré mazáky. Písmo Claremonta je vážně skvěle, jeho příběhy baví, postavy umí psát tak, aby byly sympatické, a člověk se jednoduše při čtení nenudí. Čtení zpříjemňují i takové detaily, jako například hostování Stana Leeho a Jacka Kirbyho, využití ostřílených padouchů či šokující momenty v podobě smrtí X-Mana.

Kresba bych řekl, že je trochu slabší, ale rozhodně nijak neurazí, pokud máte starší díla rádi. Barvy jsou klasické old-school, zářivé a... dost barevné. Řekl bych, že se Cockrum nesnažil nějak moc experimentovat a vsadil na jistotu, což se v tomto případě povedlo. Minimálně se jedná o přehlednou kresbu, která nijak nebrzdí skvělý scénář.

Abych to shrnul, tak se jedná o jedno z nejlepších starších děl, které jsem v rámci UKK četl, což zapříčinil především skvělý rukopis Chrise Claremonta. Zásadovost tu taky nejde upřít, jelikož se tu povedlo zakomponovat nové X-Meny, kteří se udrželi až do dnešních dnů a nechybí zde ani pár šokujících momentů. Jsem nad míru spokojen a každý, kdo má rád starší díla také bude.

9/10

 

Verdikt

Celkové hodnocení

O autorovi

jardoom
jardoom

Našel jsem způsob, jak prožít tisíce životů. Stačí popadnout knihu a číst, příběhů je mnoho, jen je nutné je chtít prožít

Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku