Beware His Might
Minulý článek v této rubrice pojednával o vesmírném dobrodružství od Marvelu. Dnes ve vesmíru zůstaneme, ale nakoukneme do toho od konkurenčního DC, ve kterém se aktuálně prohání Lobo. Nový Lobo je pro většinu fanoušků obrovským zklamáním a to hlavně díky jeho novému vizuálu, kterým připomíná metrosexuálního Edwarda Cullena ze Stmívání. Někteří, a patřím mezi ně i já, se nad tuto vadu povznesou a na Loba zapomenout nechtějí. Aktuálně vychází Annual, ve kterém se Lobo pouští do něčeho velkého. V tomto článku vám tedy prozradím, o co šlo a jak to dopadlo.
Každý, kdo kdy četl Loba ví, že je to blázen nad všechny blázny. Nasilník, zabiják a hlavně lovec lidí, který se nezastaví před ničím, a jde za vším, co jen trochu smrdí adrenalinem a penězi. Není tomu jinak ani v tomto annualu, ve kterém se Lobo dostane do křížku s Yellow Lanterns ( Sinestro Corps chcete-li). Lobo ma za úkol sejmout Sinestra a jistá postava v pozadí mu za to velmi slušně zaplatí. Vypadá to teda jako klasický Lobův komiks, ve kterém se prostě jen řežou končetiny, vystřelujou mozky z hlavy, a všude tečou hektolitry krve. Nic nového, ale i tak to člověka baví, protože přesně tohle čtenáře Loba uspokojuje. Ten, kdo Yellow Lanterny nezná, se s nimi aspoň trochu seznámí, protože v komiksu vystupují některé známější Lanters postavy. Člověk si užívá Lobovu ukecanost během jeho násilných aktivit, a ještě více pak kreslířovu skvělou práci, která je úžasná. Opět se do kresby pustil brazilec a já pokaždé v jejich kresbě poznám tu horkokrevnost. Robson Rocha je v New52 komiksech jako doma. Kreslí od Superboye po Demon Knighta a opravdu pracoval na velkém množství novodobých DC komiksů, které díky jeho svižné a energické kresbě vypadají parádně.
Abych se zase vrátil k příběhu, ten měl pod taktovkou Cullen Bunn, což je jenom dobře, protože právě on může za to, že se ještě Lobo vůbec čte. Jeho série je totiž velmi zajímavá, a právě jeho scénáře můžou za to, že čtenáři zapomínají na nový, velmi nevkusný, vzhled našeho hrdiny a rádi se do těchto komiksů ponoří. Příběh není typickým krvelačným během za kořistí, na což je většina čtenářů Loba zvyklá. Děj dostává ty největší grády zrovna, když příjde Lobův čas a najde Sinestra. Právě tato chvíle je na sešitu nejzajímavější a otevírá této postavě i jejim příběhům další možnosti. V tomto annualu si pro nás Cullen připravil zajímavé situace a právě na ně navazuje v novém, již devátém, sešitu Loba.
Starého Loba mám rád, a i když jsem prvních pár sešitů o tom novém rozečetl, nebyla to až taková sláva. Tenhle Annual ale rozhodně není špatný a myslím, že hodně čtenářů k této sadomaso ikoně opět začne vzhlížet. Pokud někdo pochyboval o kvalitách nového Loba, tento annual ho přesvědčí o tom, že stojí za to číst jeho krvelačná dobrodružství. Cullen Bunn určitě ještě velké věci chystá, a pokud bude jeho scénáře doprovázet takováhle energická a precizní kresba, nemusí se čtenáři o svého Loba bát.