Skalpy 01: Země Indiánů

Žánr:

krimi, akční, western

O příběhu:

Dashiell Zlý kůň neměl jednoduché dětství. Matka byla v 70‘ aktivistka požadující zlepšení poměrů původních obyvatel Ameriky a klukovi to nedělalo moc dobře. Nakonec vzal kramle a po tom, co se ve světě naučil něco o životě, pokřivených hodnotách a násilí, projíždí svou bývalou domovinou, rezervací Prérijní růže. Jakkoli to nikdy nebylo príma místo, kde byste se chtěli usadit a založit rodinu, teď se poměry změnily, a ne zrovna k lepšímu. Do čela kmenové rady se dostal Lincoln Rudá vrána a ten rozhodně v rukavičkách nejedná.

Dash není měkota a pro ránu si nechodí daleko. A tak se stane, že vyvolá bitku v baru a je předveden před náčelníka Rudou vránu. Místo, aby skončil zakopaný šest stop někde na skládce, rozhodne se Rudá vrána, že z něho udělá jednoho ze svých psích vojáků, aby mohlo bez problémů proběhnout otevření nového super kasina. Netuší ale, že Dashiell má nebezpečné tajemství.

O komiksu:

Skalpy jsme už krátce recenzovali, když postupně vycházely v Crwi. Přečtení na jeden nádech je ale přeci jen něco jiného, než čekat dva měsíce na další sešit. Je tedy několik důvodů, proč si Skalpy určitě přečíst. Jednak je to žánr, který je na našem trhu minoritní. Není to o superhrdinech ve spandexu, co šíří dobro a potírají zločin. Zlý kůň dělá čest svému jménu a zběsile kope. S brokovnicí v ruce přeráží pažbou nos všem možným feťákům, jejichž doupata má za úkol likvidovat. Potírá zločin ve jménu jiného zločince. Ačkoli…

Druhým dobrým důvodem je atypické prostředí, ve kterém se to celé odehrává. Většina komiksů se děje někde ve velkoměstech, ale zaflusanou pouštní rezervaci jsme tu, myslím, ještě neměli. Rozhodně to není čarokrásné prostředí Plitvických jezer, kam byste si asi sami indiány zařadili. Je to špinavá díra plná feťáků, ožralů, nezaměstnaných a zkrachovalých.

A nebyl by to moderní komiks, aby v něm nebyl nějak zaklíčován trend dneška. Dash je prostě krutpřísný řízek. Ve třinácti zmizel z baráku, živil se jako boxer bez rukavic v kleci, prodělal armádní výcvik, účastnil se vojenských akcí v Kosovu, sám s nunčaky vyklidí hospodu, kulky se mu víceméně vyhýbají. Jasně, v každém komiksu je někdo takový, a pokud má člověk trochu načteno, mohlo by mu to začít vadit. Tady to ale jaksi zapadá a odpouštíme to.

Vedle vší té drsné akce se na pozadí příběhu odehrávají velmi křehké vztahy Dashielle a jeho matky, se kterou dříve pracoval Rudá vrána jako aktivista a rovněž dcery kmenového náčelníka a jejích šamstrů. Postavy nejsou vyloženě černobílé, jejich psychologie není plochá. Do toho všeho ještě figuruje další postava, která je propojená tak nějak se všemi, ale vyzrazovat další příběhové prvky by mi přišlo, i s přihlédnutím k tomu, že je to kniha poměrně útlá, jako zbytečné spoilování.

Kresbu zmíním už jen krátce. Je to vyloženě surová a tmavá práce. Musím říct, že Guéra má velmi osobitý a zvláštní způsob práce se stíny a s vyobrazováním tváře. Neznám moc komiksů, které by byly takto kresleny, ale je to styl, který se na vyobrazení drsného a temného příběhu dokonale hodí. Ale je to atyp a to s sebou nese riziko, že se vám na to lidi vybodnou.

Neodpustím si noticku - občas se stane, že postava řekne pár slov v indiánském jazyce (nevím, asi jsou to Čejeni, nejsem etnolog), ale krom toho, že Tokša Aké patrně znamená nashledanou, jsem toho moc nepochytil, a určitě by nebylo od věci dát tam aspoň slovníček. Ale nevidím to jako nedostatek.