Před Strážci: Sůva / Dr. Manhattan

21. října 2014 Morzael Diskuze (8)
Před Strážci: Sůva / Dr. Manhattan

Již třetí svazek série Před Strážci zasáhl naše knihkupectví, a my máme další možnost ponořit se do světa, který Alan Moore před více jak dvaceti lety přivedl poprvé k životu a změnil s ním svět. Tentokrát příběh prožijeme z pohledu představitele superhrdinských ideálů - Sůvy, nejmocnější bytosti ve vesmíru - Dr. Manhattana, a nejproslulejšího záporáka - Molocha.

Knihy Dobrovský

Morzael

Že je Straczynski komiksový borec, vědí všichni už i u nás, hlavně díky jeho runu Amazing Spider-Mana, nebo vynikajícím Vycházejícím hvězdám (alespoň tedy prvnímu dílu). Své kvality nezapomněl ani v tomto Před Strážcovském svazku, kde si vzal na paškál rovnou tři postavy - Sůvu, Dr. Manhattana a padoucha Molocha.

Podle mě osobně se série chopil z doposud uvedených autorů nejlépe. První příběh o Sůvovi je solidní detektivka, která má ten správný feeling doby, ve které se odehrává, až trochu brousí i do noiru. Krásně do sebe zapadají s příběhem Minutemanů z prvního svazku, kde přechod starého Sůvy na nového je parádně plynulý a logický. Dozvíme se tu celý příběh Dana Drieberga, na jehož utiskovaný život měl hrdina Sůva značný vliv. Vykreslení superhrdinské ikony, kterou pro Dana Sůva byl, zde bylo jedním z nejsilnějších momentů, kdy člověku celé to superhrdinství začne dávat dobrý smysl.

Dan Sůvu nakonec vypátrá a stává se jeho učněm, načež sám přebírá kápi. Po chvíli se dá dohromady s Rorschachem, protože ve dvou se to lépe táhne. Jejich týmovka přináší velkou řadu napjatých momentů, kde se Sůva drží své superhrdinské ideologie stůj, co stůj, zatímco Rorschach sklouzává k postoji antihrdiny. Finální se pro ně stane případ, kdy vyšetřují mizející prostitutky, a oba je to téměř stojí život.  

Straczynski se příběhu chopil dle mého nejlépe, jak mohl. Pochopil, že každá postava představuje vlastní žánr a přístup k látce, a dal jí ho. Interakce mezi Sůvou a Rorschachem je prostě skvělá, detaily z klasických Strážců i Minutmenů z Před Strážců z tohoto příběhu dělají poctu Moorovým postavám. Autor nám nenásilně rozkryl záhady z jejich minulosti, a ukázal vývoj i směrování jejich vlastní filosofie a morálního přesvědčení. A navíc si nenápadně připravil i půdu pro svůj další příběh o doktoru Manhattanovi.

Ten jsem si mimochodem absolutně zamiloval. Doufal jsem, že se člověk, co bude mít na starost tuto postavu, vydá nějakým takovým směrem. Celý příběh je jedna velká úvaha nad kvantovými vesmíry, které prostupují celý život nejen Dr. Manhattana, ale i člověka, kterým byl.

Jedno ohromné zamyšlení, jestli Dr. Manhattanem byl už před onou nehodou, jestli vše nemělo jinou možnost proběhnout. Mělo. Možnost, která přinesla nekonečné množství fatálních důsledků pro celou lidskou rasu. Jonův vlastní strach z moci, kterou se mu dostává jakožto kvantovému pozorovateli, který je takřka omnipotentní, přímo vyústí v Ozymandiův plán, který všichni čtenáři Strážců dobře znají. Ačkoliv z příběhu vlastně vyplývá, že Jon je v podstatě jediný ve vesmíru, jehož rozhodnutí vytváří alternativní reality (na druhou stranu to možná byl i záměr, kdy rozhodnutí ostatních jsou nepodstatné ve světě, který někdo může ovlivňovat do takové míry jako Jon), nevadí mi od toho odhlédnout, a uznat, že tohle byl jeden z nejpovedenějších a nejchytřejších příběhů, které jsem za dlouho dobu četl. Co je v krabici? Krása.

Poslední příběh svazku, a sice příběh nejslavnějšího "superzáporáka" Watchmanovského vesmíru, kouzelníka Molocha, je už spíše taková třešnička navíc. Příběh vzniknout nemusel, ale přečtení nelituji. Straczynski využil příležitosti kouknout se na svět i z druhé strany bariéry, a z pohledu lstivého, nemorálního slizouna to fungovalo celkem pěkně. Nic nového to světu nepřineslo, jen další z řady záporáků, co vraždil lidi, protože na něj byli ostatní děti zlé. Závěr příběhu je pak už jen krásnou demonstrací toho, co všechno je Ozymandias ochoten podstoupit, aby dosáhl svého cíle. Takové příjemné vyklusávání po dlouhém a náročném běhu.

Kresba prvního příběhu svazku jasně vévodí svou grafickou formou a barvami. Je to prostě krása číst a prohlížet si. Co byste také čekali od Joa a Andyho Kubertů a Billa Sienkiewicze, to byla sázka na jistotu.

Autor kresby druhého příběhu Adam Hughes dohání kvalitu kresby toho prvního svou rafinovaností, vychytanými a originálními motivy při štěpení realit, skoky v čase a jiných brilantních zběsilostech, které si autor vymyslel. Na tohle člověk potřebuje opravdu velkou dávku talentu a především představivosti, smekám. Třetí svazek má pak originální kresbu od Eduarda Rissa, která šperkuje vcelku obyčejný příběh. Zklamal mě tu autor jen vykreslením Ozymandiase, jinak nemám, co vytknout.

Celkově je pro mě svazek z dosud vydaných Před Strážců jednoznačně nejlepší. Autor nenásilně rozvíjí mytologii postav v příběhu, který zabaví, ale především máte pocit, že na něm záleží, na rozdíl od těch Azzarelových. Pochopil a uplatnil, že každá postava představuje vlastní žánr a přístup. Používá různé menší, či větší perličky, aby pomrknul na fandy původních Strážců, a přitom obratně využívá i své vlastní představivosti a originality. Já bych si snad ani nemohl přát víc, za mě plný počet.   

10/10

gumidekmedvidek

S příchodem chladnějších dnů se na pulty knihkupectví dostavil již třetí svazek minisérií Před Strážci. Tentokrát štafetu scénáře převzal oceňovaný J. Michael Straczynski, kterého si můžeme pamatovat z komiksů, jako jsou Vycházející hvězdy nebo hororové Krajiny půlnočních stínů. Tentokrát nás čeká vyprávění počátku Sůvy, Dr. Manhattana a menší příběh věčného nepřítele Minutemanů Molocha. Všechny tyto příběhy si nějak svou cestou snaží obhájit svoji důležitost, aby nevypadaly vedle původních Strážců Alana Moora jak zbytečné ždímání kvalitní značky. Předchozí knihy se dosti přiblížily a vesměs naplnily očekávání fanoušků. Podařilo se to i Straczynskému?

Upřímně musím říct, že moje oblíbené postavy svoje sólové příběhy už odbyly, a tak zbývá vlastně ještě jedna, a tím není nikdo jiný než Sůva. Právě postava Sůvy si tak svým způsobem odbyla dvě generace hrdinů a to hlavně díky předání štafety Hollise Masona mladičkému fanouškovi Danu Driebergovi. Samotný Mason jakožto původní Sůva už nějakou dobu uvažuje, že zapíchne řemeslo na hřebík a bude se věnovat své knize. Mladý Dan je právě tím impulsem. Máme šedesátá léta a novým Sůvou se stává talentovaný Dan Drieberg. Netrvá tomu dlouho a v roce 1966 se koná první setkání „Krotitelů zločinu“, kde se svým parťákem Rorschachem oficiálně dávají dohromady, i když už spolu něco zažili. Nyní je čeká chytání zločinců a hromada dalších vyšetřovacích technik. Příběh se pak točí kolem jednoho z nich.

Nebudu se pouštět do podrobností, ale každopádně se jedná o povedené dílo, kde si ze svěžím nádechem užíváte návrat Sůvy. No a vlastně i Rorschacha, protože toho se zde taky hodně nabažíte. Na můj vkus i poměrně často. I když je v názvu komiksu Sůva, tak Rorschach hraje zde významnou roli, a tak trošku rozvíjí i jeho osobnost. Paradoxně na co nebylo místo v jeho sólu od Azzarella, tak zde se konečně místo najde a přiblíží se nám jak postava Sůvy, tak právě zmíněného Rorschacha. Dokonce zde i svým způsobem funguje vzájemná chemie, která se mezi parťáky utváří. Tohle považuji rozhodně za velké pozitivum.

Co je důležité podle mě zmínit je takové pozadí událostí. Ti, co mají Watchmeny už nějak načtené, tak určitě ví, co se v šedesátých letech odehrávalo, a to jak z původních Strážců, tak z posledních dvou svazcích Před Strážců. Všechno tohle funguje jako puzzle, která do sebe parádně zapadají. Určité události se opět zopakují, ale z pohledu jiných postav, a právě Sůva je tím dalším důkazem. Čtenáři se tak dostává určitá dávka uvěřitelnosti a komplexnosti, která utváří svět Watchmenů. Právě tento svět nemá moc daleko k tomu skutečnému a problémy, se kterými se hrdinové setkávají, by stejně tak mohly potkat Vás. A to je vlastně to kouzlo Watchmenů, tu uvěřitelnost a syrovost či hrdinství zde představuje pouze odhodlání obyčejných lidí.

To byla pouze taková vsuvka a nyní se přesuneme ke druhému příběhu, a tím je podle mě významné vyprávění Dr. Manhattana. Upřímně se přiznám, že tato postava mi byla nepříjemná již od začátku. Tak nějak jediná neseděla do konceptů hrdinů tohoto světa, a jako jediná pracovala s nadpřirozenem, i když částečně technicky odůvodnitelným. Na druhou stranu bez Dr. Manhattana by nebyli Watchmeni tím, co jsou, a jeho příchod vlastně ovlivnil všechny hrdiny té doby.

Komiks J. Michael Straczynskeho mě právě velmi příjemně vyvedl z omylu a utvrdil mě, že právě Dr. Manhattan je právě tím významným článkem. Může za to jeho filosofické pojetí a především pak vůbec poprvé svým významem zasáhne a vysvětlí ony okolnosti z původních Watchmenů. A to je vůbec to nejlepší, co se mohlo přihodit. Straczynski pracuje s Moorovým tématem opravdu obezřetně. Nijak nemění pohled na situaci, spíše se dočkáváme několika významných odpovědí na otázky. Právě těch je po přečtení původních Watchmenů nezdravé množství.

Příběh Dr. Manhattana se tak točí kolem raných let po jeho přeměně. Potom se podíváme na dobu před jeho přeměnou. Pak ale líčí události, které by se staly, kdyby k jeho přeměně vůbec nedošlo. Sám retrospektivně řeší otázku kauzality a její případné důsledky. Nakonec se přiblížíme i události, kterou končili původní Watchmeni, a tak trošku ospravedlníme chování Dr. Manhattana. Osobně nemá smysl zabývat se podrobnostmi, protože právě ty podrobnosti z tohoto kousku dělají svým způsobem unikát a významné dílo. Právě po jehož přečtení se cítíte, že jste byli obohaceni o několik filosofických či životních názorů.

Jako perlička na konec nás překvapivě nečeká hrdina, ale padouch. Není jim nikdo jiný, než věčný nepřítel Minutemanů Moloch. Právě on se nám představí ve zdánlivě typické „originu“, však na druhou stranu z toho opět vyklube další významnější zářez do původních Watchmenů. A to všechno v dobrém slova smyslu. Moloch byl od dětství mrzák a neměl to jednoduché. Všichni ho jen uráželi a smáli se mu, a hlavně s ním zacházeli jako s hadrem.

Osobně se jeho životní cestě nedivím a vyprávění mě vskutku bavilo. Toto všechno se však odehrává zhruba do poloviny. Od poloviny se dostáváme k vskutku zajímavému materiálu, kdy je Moloch stár, lituje svých životních činů. V tu chvíli ho vykoupí, či zdánlivě spasí jedna osoba, kterou bych rozhodně nejmenoval. Překvapení funguje lépe. Každopádně, jak v předchozím vyprávění Dr. Manhattan posunul hranici pochopení původní Strážců o krok blíže, tak Molochovi se podařilo možná i něco o chlup lepšího, na to jak krátký to je příběh.

Sečteno a potrženo. Třetí svazek přinesl vůbec to nejlepší, co svět Watchmenů mohl přinést. Po původních Strážcích je to hned první nejvýznamnější komiks. Konečně se nebál propojit střípky tohoto světa, a dát tak čtenáři lepší pohled, aby pochopil činy našich hrdinů. A po tom svým způsobem prahneme všichni. Ve výsledku si opravdu nemůžu pomoct, a i když je to těsně, tak musím volit nejvyšší sazbu. Děkuji, pane Straczynski.

10/10

Verdikt

Zde najdete souhrnné hodnocení vytvořené průměrem dílčích.

BBart
Děkujeme za spolupráci nakladatelství BB art, které se zaměřuje na překlady úspěšné světové beletrie (od thrillerů a detektivek až po romány pro ženy), naučných knih a komiksů. Své si zde najde každý čtenář ať už jsou jeho literární chutě jakékoliv. Nakladatelství také zajišťuje tisk kalendářů.

O autorovi

Morzael
Morzael

Na ComixZone hrdě zastávám funkci šéfredaktora. Na komiksy nemám vyloženě vyhraněný vkus, mám rád každé kvalitní dílo. Nejraději mám ovšem asi temnější horrorové a fantasy příběhy, rád si ale přečtu i dobrý noir. Své místo v mém srdci mají také superhrdinské komiksy, které rád čtu kvůli jejich poselství, o kterém pak s oblibou spekuluji a snažím se tyto myšlenky následně sumarizovat v mých zamyšleních.

Další autoři

gumidekmedvidek

Poslední příspěvky v diskuzi

batcat Offline
batcat 23/10/2014 (23. října 2014)
super clanok. myslim , ze vsetci na stranke maju radi ked pisete receznie 2. vzdy je to objektivnejsie ako nazor 1. aj ja som si vsimol to o manhattanovi. teda elhonzo ma pravdu s tym , ze manhattan stvoril ludstvo. pravdaze pre lepsie pochopenie sa musime zamysliet nad teoriou relaivity , ktoru si...
Elhonzo Offline
Elhonzo 21/10/2014 (21. října 2014)
Odpověd na #5263 příspěvek od Morzael
Přesně, taky jsem z toho cítil, že má Watchmeny fakt rád. No já to pochopil tak, že se vydal stvořit úplně novou rasu (rasu modrých lidí, jak se tam někde psalo :-D), ale zajímavá úvaha...
Já jsem si Manhattana musel preventivně přečíst dvakrát abych si byl jistej že jsem to všechno pochytil :-D .
Morzael Offline
Morzael 21/10/2014 (21. října 2014)
Odpověd na #5265 příspěvek od spiderbat
I po? To jako tam je naznačen, výsledek toho cliffhangeru, na konci Watchmenů?
Jen maličko :-) 
spiderbat Offline
spiderbat 21/10/2014 (21. října 2014)
Odpověd na #5264 příspěvek od Morzael
To nejde takhle říct, oni jsou tam dost dějový skoky, něco se děje před původníma Watchmenama, něco během a něco po... 
I po? To jako tam je naznačen, výsledek toho cliffhangeru, na konci Watchmenů?
Morzael Offline
Morzael 21/10/2014 (21. října 2014)
Odpověd na #5262 příspěvek od spiderbat
A překlady jmen, nikomu nevadily? Je tam někde určeno, jak dlouho před původním komiksem, se tenhle cyklus odehrává? Díky
To nejde takhle říct, oni jsou tam dost dějový skoky, něco se děje před původníma Watchmenama, něco během a něco po... 
Minotaur.cz