Hobit: Šmakova dračí poušť

15. prosince 2013 Padawan Diskuze (12)
Hobit: Šmakova dračí poušť

Po roce čekání nám bylo konečně umožněno vrátit se do bájné Středozemě a spolu s Hobitem Bilbem Pytlíkem a jeho společníky putovat dál až k Osamělé hoře, k dračímu pokladu... 

Knihy Dobrovský

!!!Upozorňujeme, že článek obsahuje menší spoilery. Ač se nejedná o nic zásadního, tak, pokud chcete před zhlédnutím filmu zůstat prosti sebemenšího prozrazení děje, raději dál nečtěte!!!

 

Film nás ve svém prologu přenese o nějaký ten pátek zpět a to do osudového momentu, kdy výprava k Osamělé hoře položila své základy. Odehrává se ve vesnici Hůrka, kterou si jistě všichni pamatujete z filmové adaptace Společenstva Prstenu. Právě tam se "čirou náhodou" setká čaroděj Gandalf s dědicem trůnu padlého království Erebor - Thorinem zvaným Pavéza, a kterému v jeho mysli prohloubí touhu pomstít se dračímu uchvatiteli sídlícím v síních jeho předků.

Následně se v ději dostaneme přesně tam, kde skončil první díl. Družina trpaslíků spolu s Bilbem Pytlíkem a Gandalfem, poté co za pomoci orlů unikli skřetím nájezdníkům, putují dál za svým cílem, k Osamělé Hoře. Po krátké zastávce v jednom z posledních útočišť na jejich cestě, Meddědovi chatrče, nám začínají dvě hlavní dějové linie. První z nich je inspirována skromnými pasážemi z knižní předlohy a z dodatků knihy Návrat krále a týká se čaroděje Gandalfa, konkrétně jeho cesty do temné pevnosti Dol Guldur, kde se skrývá temná moc, jejíž pravou postatu si nechce nikdo připustit. Paralelně s tím budeme cestovat s trpaslíky a jejich hobitím společníkem při jejich snaze proklestit se Temným hvozdem, dorazit až Osamělé hoře a tam získat bájný drahokam Arcikam, s jehož pomocí může Thorin sjednotit sedm trpasličích rodů v boji proti proradnému draku.

Zhruba takto se dají nastínit dvě hlavní zápletky druhého dílu ze tří z filmové adaptace knihy Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Krom nich můžeme ve filmu zhlédnout ještě několik dalších vedlejších dějových linií vázajících se především k novým postavám, se kterými se v tomto filmu seznámíme, a kterým se budu věnovat o pár odstavců níže.

I když se osobně s tím názorem zcela neztotožňuji, tak kniha Hobit je často považována spíše za pohádku, než za dobrodužný fantasy příběh. Bohužel pro mě se s tímto názorem ztotožnili i samotní tvůrci filmu, především do tohoto dílu. Tento jejich postoj se dá poměrně snadno odvodit z celkové odlehčenosti filmu, kterou jsme mohli v prvním díle vidět v mnohem menší dávce a v Pánu Prstenů opravdu jen poskromnu. Místo vtipných dialogů vsázel tento film na odlehčení pomocí akčních scén, které krom toho, že jsou skrz na skrz prosáknuté filmovými triky a efekty, disponují také jistou dávkou nadsázky a místy častého humoru. Na druhou stranu i nějaká ta temnější scéna se zde najde, především v dějové linii provázející Gandalfa. Film je tudíž ohledně vážnosti děje dost proměnlivý. Podobné odlehčování pomocí skoro až "Jar Jar Binksovských" scén je poslední dobou častým trendem, na který můžeme narazit v každém druhém filmu. Na jednu stranu mohou takovéto scény oživit naprosto nudnou pasáž, ovšem mnohdy přítomná nadsázka může diváky rozdělit podle toho, zda jí považují za vhodnou či nikoliv, jako zde například scénu se sudy. Kromě jiného se však díky nim ubírá na ději v jiných scénách, které by mohly být obsáhlejší, v tomto případě návštěva u Medděda nebo cesta Temným hvozdem.

Krom hlavních postav družiny cestující k Osamělé hoře se zde setkáme s řadou starých známých, ale také i několika novými charaktery, jenž budou ovlivňovat směřování děje. Opět se tu shledáme s čarodějem Radagastem, který oproti předchozímu filmu už nepůsobí tak zhuleně, ba dokonce i konečně už jako jeden z Istari, s vůdcem skřetů Azogem Znesvětitelem nebo elfím králem Thranduilem. Tyto posatavy v tomto filmu ustupují do pozadí a dávájí prostor novým charakterům. Jak jsem psal výše, tak v zásadě každá z podstatnějších nových postav si zde přináší svojí vedlejší dějovou zápletku. Jako první bych zmínil postavu Barda, který zde byl ztvárněn oproti knize, kde vystupuje jako kapitán Esgarothské posádky, jako převozník, pašerák a buřič všeobecného pořádku, který se jako jediný nebojí postavit se hamižnému a vypočítavému starostovi, pod jehož vládou kdysi prosperující město upadá.

V tomto díle novou postavou, přesto nám všem známou, je elfský princ Legolas. Jelikož se v knižní předloze Legolas neobjevuje, přestože z chronologického hlediska tam být mohl, bylo jasné, že od této postavy nelze ve filmu očekávat žádné velké proslovy nebo dějové zvraty, ale naopak spoustu akčních scén s lukem, nožem a akrobatickými kousky. A tak se i stalo.

Aby tento film nebyl čistě chlapskou záležitostí, tak další novou postavou, která zde stojí za zmínku je elfka Tauriel, do jejíž role byla obsazena herečka Evangeline Lilly, která se nejvíce proslavila v seriálu Ztraceni. Tauriel v lesní říši slouží jako kapitánka straží, která krom své krásy disponuje v podstatě stejným bojovým skillem jako výše zmíněný Leoglas. I ona s sebou přináší svojí vedlejší část děje, konkrétně ohledně citové náklonnosti k trpaslíku Kilimu.

Poslední nová postava, která stojí za zmínku, není nikdo jiný než hrozivý dračí uchvatitel Šmak. Excelentní vizuální ztvárnění, doplněné o hlas Benedicta Cumberbatche dalo dohromady nepřekonatelný charakter draka, který ve chvíli, kdy nastoupí na scénu posune film mnohem výše, než doposud byl. Proto jsem scénu, kdy Bilbo s drakem rozmlouvá, považoval za jednu z nejlepších. Na druhou stranu zde Šmak oproti knížce postrádal trpělivost a rozvážnost, které lze u tolik let žijící bytosti předpokládat. Tudíž se pak poměrně rychle změní v krvelačnou bestii, která neváhá svým ohnivým dechem usmažit vše, co se hýbe.

Co se samotných hereckých výkonů týče, tak by se dalo říci, že staré postavy si držely slušný standart z minulého dílu a ty nové se tomu dokázaly přizpůsobit. Za zmínku určitě stojí ztvárnění počínající závislost Bilba na prstenu a stejně tak i počátek Thorinova šílenství v touze po získání Arcikamu. Kde si však tím výkonem nejsem úplně jistý, je postava elfského krále Thranduia, kde krom toho, že ta postava mi přijde z knihy špatně adaptovaná, tak zároveň zde díky přehrávaným pasážím i špatně herecky ztvárněná.

Přestože zde, narozdíl od prvního dílu, nezavítáme na známá místa z Pána Prstenů a nedopřejeme si menší hřejivý nádech nostalgie, tak ztvárnění nových lokací nám přinese pocit mnohem hřejivější. Výhled z korun stromů Temného hvozdu, síně lesních elfů, temná pevnost Dol Guldur, pochmurné Jezerní město, etc., to všechno je prosyceno víc jak sympatickým vizuálním provedením, které divákovi dopřává přímo pastvu pro oči, a to i ve 2D. V tomto ohledu Hobit, stejně jako pár let před ním Pán Prstenů, exceluje na plné čáře. Na druhou stranu, přestože všechny tyto skoro až epické pohledy byly doprovázeny vhodnou hudbou, tak minimálně z mé strany, se mi nevryla do paměti tak, jak to bylo u prvního filmu, proto mám dojem, že soundtrack ve své síle trochu polevil, ovšem třeba to je jen tím, že jsem se tak moc soustředil na ten děj ;)

Vcítím-li se do osoby člověka, který nečetl knižní předlohu, nebo naopak četl avšak kniha mu není nikterak blízká, nevidím důvod, proč filmu nedat slušné hodnocení. Mnohem rozdílnější hodnocení však bude možné nalézt u lidí, pro které je knížka Hobit srdeční záležitostí. Buď můžete být volnomyšlenkářský a vychutnávat si volnou ruku tvůrců a nebo na druhou stranu můžete být striktní konzerva, které při jakémkoliv vybočení stoupá krevní tlak a přes tu volnou ruku by tvůrce pořádně švihla.      

           

Nyní ovšem nastal čas dát průchod svému hněvu a rozjet tu menší subjektivní posouzení. Osobně se řadím do skupiny striktních konzerv, na druhou stranu jsem ochotný připustit, že některé věci prostě natočit přesně podle knížky nejdou a nebo ta změna byla nutná ba dokonce někdy i dobrá. U tohohle filmu bych ty tvůrce někdy opravdu přes prsty švihnul. Hobita jsem četl minimálně 8x a patří mezi moje nejoblíbenější knížky. Na druhý film jsem se opravdu celý rok těšil, protože první díl, přestože tam bylo několik věcí, co mě občas dost nadzvedly ze židle, se mi nakonec celkem líbil. Jelikož jsem o druhém filmu pravidelně četl různé články, sledoval různé debaty a koukal produkční vlogy, byl jsem připraven na to, že tam bude dost scén a dějových linek, které v knižní předloze nenajdete a nebo o nich naleznete zmínku jen v dodatcích z Návratu krále. To se ovšem dalo usuzovat i z toho, že zhruba 250 stránková kniha je rozdělená do tří filmů. Každopádně jsem se snažil nevkládat do těchto přidaných scén příliš nadějí, abych nebyl zklamaný. A kupodivu jsem byl naopak pozitivně překvapen. Gandalfova výprava do hrobky jednoho z Devítky, cesta do Dol Gulduru a zjevení totožnosti Necromanta z temného Hvozdu mi celý film držela nahoře. Co mě však trochu rmoutí je, že to samé nemůžu říct i některých scénách, které v knižní předloze jsou. Myslím si, že Medděd a Temný hvozd jsou pasáže, které si ten větší prostor zasloužily. Jak jsem již psal, nejde se držet předlohy všude a někde je ta změna pro film i nutná, ovšem v konkrétně v tomhle filmu mi pár věcí celkem lezlo krkem, vybral jsem tři pro mě nejhorší.

1)Král Thranduil

Traindul byl už v prvním filmu nastíněn, že to nebude úplně sympaťák, když se spolu se svým vojskem otočil zády ke svým spojencům z města Dol. Ovšem v tomto díle byl ztvárněn jako pološílený hamižný záporák, který má podobně jako Denethor v Návratu krále zatemněnou mysl. Všemu přispívá dosti přehrávaný herecký výkon Leeho Pace.

2)Jízda v sudech

Podle knížky je to v postatě nudná scéna, takže se dalo čekat, že oživí právě jí. Po útěku ze skřetí jeskyně, který jsme mohli vidět v předchozím díle, jsem čekal, že se tvůrci dopustí podobného excesu, ovšem za to, co jsem tu viděl, by se nemusel stydět ani Jar Jar Binks. Dokud trpaslíci sjížděli rozbouřenou řeku v sudech, i když se ani jeden nepřevrhnul a likvidovali atakující skřety, kteří si běhali venku za denního světla, ještě jsem to bral. Dokonce i když Bombur sundá asi 10 skřetů a pak spadne do náhodou kolem plujícího prázdného sudu. Když se jim pak z ničeho nic po hlavách začal pobíhat Legolas a krosit jednoho skřeta po druhém, napadla mě jen jedna otázka:"Proč?"

3)Snaha o romantiku

Co mě však na filmu vytočilo nejvíc, byla ta potřeba nacpat tam nějakou romantiku. Ještě než vyšel první film, kolovaly po internetu zvěsti, že film bude obsahovat i menší romantickou zápletku a to mezi lesní elfkou a výše zmíněným Bardem. Když jsem to uslyšel, nejásal sem nadšením, ovšem pokud chtěli tvůrci nějaký ten románek do filmu vehementně nacpat, tak mi tohle přišlo jako nejlepší volba. Proto si nedokážete představit to překvapení, když zjistíte, že Tauriel flirtuje s jedním z trpaslíků Thorinovi družiny, konkrétně s trpasličím playboyem Kilim. Krom toho, že je to možná první ztvárněná přitažlivost mezi elfy a trpaslíky v dějinách fantasy, tak to v mých očích naprosto pošlapalo Tolkienovu myšlenku, že první hlubší vztah, přestože přátelství, mezi trpaslíkem a elfem vzniklo až mezi Gimlim a Legolasem.

Verdikt

Hobit: Šmakova dračí poušť je film takového charakteru, že jeho konečné hodnocení bude dost často ovlivněno dvěma faktory, a to vztahem ke knižní předloze a tolerancí k vlastním nápadů tvůrců, proto tento film může mít svoje věrné zastánce i zaryté odpůrce. Přestože patřím mezi zastánce knižní předlohy, která je mojí srdcovou záležitostí, vynaložil jsem veškeré úsilí napsat tuto recenzi s objektivním pohledem, ovšem nemohl jsem nezmínit i některé věci, které mi subjektivně film ovlivnily. Každopádně není pro mě lehké film zhodnotit tak, aby to bylo odpovídající po objektivní stránce a zároveň se to nepříčilo mému osobnímu názoru. Proto jsem se rozhodl filmu dát 7/10, přičemž to berte jako 8/10 z objektivního a 6/10 ze subjektivního hlediska...

O autorovi

Padawan
Padawan

Autor o sobě ještě nestačil nic napsat.

Poslední příspěvky v diskuzi

spiderbat Offline
spiderbat 18/12/2013 (18. prosince 2013)
Odpověd na #3861 příspěvek od damic
Recenzi taky chválím, je super. Já se teda zase naopak řadím mezi ty, kteří nepřečtou nic moc tam, kde nejsou bubliny. Takže Hobita jsem nečetl, ale více méně souhlasím s tím, co si napsal. Scéna se sudy byla určitě trefná a oživovací, ale byla později už moc přehnaná. Lovestory mi přišla tupá, spíše jsem se tomu tak...
Já zase nemám na fantasy, dostatek fantazie, a to jsem vášnivý scifista...
damic Offline
damic 18/12/2013 (18. prosince 2013)
Recenzi taky chválím, je super. Já se teda zase naopak řadím mezi ty, kteří nepřečtou nic moc tam, kde nejsou bubliny. Takže Hobita jsem nečetl, ale více méně souhlasím s tím, co si napsal. Scéna se sudy byla určitě trefná a oživovací, ale byla později už moc přehnaná....
Const.ex Offline
Const.ex 16/12/2013 (16. prosince 2013)
Takže nejlepší asi zase bude (jako každé Vánoce) vytáhnout komiks Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky a vypravit se na Bilbovo dobrodružství pěknně v celku tak, jak to má správně být. A hlavně zbyde i dost času na jiné Vánoční aktivity...  Jinak pěkná recenze. 
Damien Offline
Damien 16/12/2013 (16. prosince 2013)
Já teda proti filmu měl pár výhrady, ale ne v takovémto rozsahu :D Každopádně je to úctyhodně napsané (na rozdíl od té gamesové geekoviny kde toho textu moc nebylo :D ) možná to nebyla recenze, ale napsany to je fakt slusne :)
Hosa Offline
Hosa 15/12/2013 (15. prosince 2013)
Musím říct, že recenze je vskutku povedená, a jelikož jsem slyšel její orální verzi, tak jsem překvapen, že film se nedostal do záporných čísel. S mnoha s autorem souhlasím, hlavně tedy, že je nad Šmakovu majestátnost a grandióznost jasné, že film rozdělí diváky na...
Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Článek týdne

Znovuzrození hrdinů DC - Batman 03: Já jsem zhouba

Znovuzrození hrdinů DC - Batman 03: Já jsem zhouba

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku