Asterix #35 - Asterix u Piktů

Od smrti Goscinnyho se pan Uderzo staral o celou sérii sám. Jak plynul čas, Asterixův příběh začínal chátrat a ztrácel svou kvalitu. Proto se také Uderzo rozhodl, nechat kreslířskou tužku stranou a pro nejnovější díl č.35 nakreslil jen obálku.

Předem se přiznám, že mi v rukou prošlo jen první souborné vydání, takže nejsem znalec práce původních autorů.  Sešit jsem poprvé jen prolistoval, a na první pohled jsem ani nepoznal, že na této knize pracoval někdo jiný, než původní duo autorů.

Děj knihy se odehrává z prvu na Galské půdě, kdy Asterix s Obelixem objeví zmrzlého Pikta jménem Mac Oloch, který pochází z Kaledonie (severní část dnešní Británie). Panoramix Pikta rozmrazí a ten vysvětlí, co se stalo. Asterix s Obelixem samožřejmě neváhají a společně s Mac Olochem cestují do kaledonie, vyřešit tamní spory. Nebyl by to Galský příběh, kdyby se na scéně neobjevila armáda Římanů, kteří si koledují o pěkný výprask. Právě tento výprask, který jim Asterix s Obelixem darují, je nejkrásnější prvek všech těchto knih. Létající facky mi připomínají úžasné filmy Buda Spancera a Terence Hilla.

Příběh je velmi vtipný a svižný. Ferri se obloukem vyhýbá kýčovitým momentům. Scénář je originální a neotřelý, takže ve stylu Goscinnyho. Vtipné dialogy všech hrdinů a ještě vtipnější hádky mezi Asterixem a Obelixem. To vše sešit povyšuje z průměrné Galské povídky na nadstandardní čtení, které je vhodné pro rozveselení či nostalgické návraty do dětských let.

Kresba věrohodně kopíruje rukopis původního autora. V rukou držím původní kresbu Uderza a detailně ji porovnávám s prací Conrada. Nenašel sem nic, čím by se nová kresba lišila od té původní. Conrad skvěle zastupuje Uderza. Člověk by čekal, že se nový kreslíř v kresbě podepíše vlastním stylem, ale právě původní kresba je to, co čtenáře Galských příběhů láká.