Před Strážci: Minutemani / Hedvábný přízrak

1. prosince 2013 gumidekmedvidek Diskuze (1)
Před Strážci: Minutemani / Hedvábný přízrak

Ten čas letí, jako by to bylo včera, kdy jsme poprvé listovali stránkami Strážců Alana Moora. Je to neuvěřitelných 27 let od jejich vydání a nyní tu máme první část souborových prequelů tohoto originálního světa superhrdinů. Jako první se nám představí v celé své kráse Minutemani. Poté se mrkneme na zoubek poněkud opomíjenému Hedvábnému přízraku. Jelikož si uvědomujeme velikost tohoto komiksového návratu, k téměř legendě komiksu, přinášíme vám rovnou dvojitou recenzi. Tak se usaďme a pojďte se spolu s námi pustit do střízlivého pohledu na superhrdinovský žánr.

Knihy Dobrovský

Morzael

No, nebudu vám lhát. I já byl jeden z těch nevěřících Tomášů, kteří po ohlášení série Before Watchmen, resp. Před Strážci, čekali jen znásilnění legendy při honbě za tržbou. Vztekání a hudrování samotného Moora mě jen utvrzovalo v mém názoru. Ale chtě něchtě takováto událost, takovýto komiks, se mi prostě dřívě či později do ruky dostat musel, a taky že dostal. Ač jsem se ne zrovna s potěšením do komiksu pustil, netrvalo to dlouho a už jsem hltal jednu stránku za druhou. Promiň Alane, bylo to silnější než já.  

Staré Watchmeny jsem bral jako svět, příběh, který byl stvořen jako jedna velká, dokonalá mozaika, která už se nedá vylepšit. Neměl jsem úplně pravdu. I když první svazek série Před Strážci původní Watchmeny přímo nevylepšuje, tak je rozhodně minimálně příjemnou doplňovačkou a sondou do světa, ve kterém původní epos vznikl. Má to hlavu a patu, je to nenásilně napasováno do nám známého vesmíru, ale hlavně – je to zábava!

Osobně se mi více líbil první příběh vyprávějící historii a vznik spolku prvních hrdinů, Minutemenů. Je to především detektivka a existenciální drama, které čtenáři překládá svůj obsah velmi syrovým a osobitým způsobem. Drží se trendu starých Watchmenů a postavy vykresluje jako skutečné lidi s různými problémy, výčitkami, démony, touhami a rozličným pohledem na morálku. Zde bych ale vypíchl něco, co mě trochu štvalo. Totiž že půlka Minutemenů byla homosexuálně zaměřená. S homosexualitou samozřejmě problém nemám, ale přijde mi, že zde byla už trochu moc násilně do zápletky nacpaná. Jistě, o Siluetě se to vědělo už z původního komiksu, ale tím podle mě měli tvůrci skončit.

Když už mluvíme o Siluetě, tak se pro mě jedná jednoznačně o nejsympatičtější postavu příběhu. Její vztah se Sůvou byl něco, co si každý z nás někdy určitě zažil – neopětovaná  láska, která je i přes to bezpodmínečná a hluboká (a vůbec, hodně situací tohoto svazku může čtenáři připadat bolestně povědomých). Navíc byla Silueta bezkonkurenčně nejopravdovější hrdinka Minutemenů. Každopádně příběh osvětlí i osobní historie dalších členů tohoto spolku z nichž je určitě velmi zajímavý třeba Komediantův příběh, Sůvy a především Soudce v kápi.

Mám rád příběhy, které mě dokáží zaskočit a to se tady podařilo. Palec hore. Komediant byl už v Moorově podání dost osobitý charakter, zde se mu dostáváme hlouběji pod kůži a jeho osobnost vidíme opět o něco jasněji. Dokonce se tu dostává do role hybatele příběhu, a vy pořád nevíte kam ho na běžné škále morálky zasadit. Opravdu znepokojující postava.

Kresba příběhu byla ve své podstatě vcelku obyčejná, ale dokonale se jí dařilo splnit záměr napodobení původního stylu Watchmenů, a zároveň mu dát trochu nový kabát.

Druhý příběh byl také dobrý, i když už mě nepohltil tolik. Každopádně charakter Laurie se myslím povedlo velmi obratně zachytit a vykreslit. Není to otravná puberťačka, co vás vytáčí nesmyslnými myšlenkovými pochody a skutky, a ani není přemoudřele vyspělá, je to zkrátka normální holka s nenormální matkou. Většina autorů teenage žánru by se mohla od Darwyna Cooka (scénáristy obou příběhů a kreslíře prvního z nich) učit. Její příběh vzbuzuje sympatie a k postavě si vytvoříte hlubší vztah. Tentokrát se kresby chopila Amanda Connerová, jejíž kresba je opravdu krásná, hlavně křivky nahých těl, které umí vyobrazit opravdu bravurně. Jedině scénář obsahuje trochu nucenou zápletku s docela zvláštním zakončením.

Co je na svazku ale vynikající, je jeho provázanost s původním příběhem, která se snaží rozvést skoro každý detail, jež můžeme z Moorova eposu znát. Na závěr mohu s čistým svědomím prohlásit, abyste nedali na zlé jazyky, které na sérii Před Strážci nadávají. Jedná se o důstojný prequel, který, si myslím, nikoho neurazí, dobře pobaví a rozšíří povědomí o světě a postavách, které před více jak dvaceti lety Alan Moore stvořil a hnul jimi světěm komiksu. Určitě jeden z TOP komiksů, které u nás letos vyšly.

9/10

gumidekmedvidek

Je to jako vysněný sen. Po takto neskutečně dlouhé době můžeme hrdě říct, že je to tady. Kdo by jen doufal, že se nakladatelství DC Comics vrátí k Watchmenům. Samotný komiks z roku 1986 vytvořil scenáristický velikán Alan Moore a postupem času se s komiksu stala legenda. Moore vytvořil svět superhrdinů, kteří jsou líčení se všema dobrými, tak i špatnými vlastnostmi. Přináší pesimistický pohled na obavy z jaderné války ve světě superhrdinů, kdy do poslední chvíle nevěříte, že to může dopadnout dobře. Až na Dr. Manhattana zde superhrdinové nemají žádné superschopnosti. Tyto prvky se stali pro komiks Strážci tolik typickými. Kdybych měl tu čest a přečetl si komiks v době vydání, tak věřím, že depresivní pocit z jaderné války by byl přinejmenším dvojnásobný, protože tehdy to situace vyžadovala.

No nic, pojďme se ale vrátit Před Strážcům, jak tedy byla nazvána tato série prequelů. Jedná se o první knihu ze čtyř. Postupně bychom se měli podívat na počátky Minutemanů (předchůdců Strážců), Hedvábného přízraku, Komedianta, Sůvy, Ozymandiase, Rorschacha, Dr. Manhattana, Molocha či Dolarového Billa. Prvním je tedy příběh Minutemanů a Hedvábného přízraku. Kniha čítá přes 250 stránek, a tudíž se dá odhadnout, že se nebude jednat o žádné kraťásky.

Komiks vyšel ve třech různých verzích. Brožovaná, vázaná a speciální limitovaná edice. Právě ta se může chlubit jak svým limitovaným nákladem, který čítá 100 kusů, tak originální obálkou Jima Lee, která rozhodně předčí klasicky vydávanou. Můžu hrdě prohlásit, že ji vlastním a potvrdit, že se zpracování povedlo a to i v případě brožované verze knihy.

Jak už jsem zmínil, tak komiks přináší dva příběhy. Prvním z nich Minutemani, nás zavádí do úplných počátků tohoto světa. Kdy ještě před druhou světovou válkou existovali hrdinové, kteří hájili zákon. Později se dali dohromady a začali si říkat právě Minutemani. Celý tento příběh je vyprávěn z pozice původního představitele Sůvy Hollise Masona. Právě ten vyrostl v autoservise a živil se jako policejní pochůzkář. Pro jeho noční práci ho město znalo jako Sůvu. Hollis Mason v šedesátých letech, kdy už řemeslo pověsil na hřebík, píše svoji autobiografii, kde se snaží líčit celý svůj život, bez příkras. Z toho samozřejmě nevynechal i ostatní Minutemany a líčí je vší pravdě, která je mnohdy šokující. Rozhodně nechci nějak prozrazovat, ale jako „origin“ to funguje perfektně.

Co se týče stylu vyprávění, tak mohu potěšit všechny fanoušky původních Watchmenů, protože právě Minutemani se čtou naprosto totožně. Darwyn Cooke přesně zachytil styl Moorova vyprávění a vyloženě si to užil, protože z původních prvků nechybí téměř nic. Autor se věrně drží Hollisova vyprávění, kterým byly prokládány původní Strážci. Kde jsme se už před tím poměrně hodně dozvěděli, jak to vlastně kdysi bylo. Cooke si bere tento materiál s nejvyšší pečlivostí a zodpovídá na některé otázky, které čtenáři vrtali hlavou přes dvacet let. Zároveň si stále nechává eso v rukávu a neprozrazuje vše. Osobně to nepovažuji za nutné. Po přečtení se alespoň dostaví pocit tajemna a napětí nevyprchá ještě pěknou řádku hodin. Všichni fanoušci toto budou číst s dojetím na srdci, to vám můžu na 100% zaručit.  I když je pravda, že právě fanoušci to mají dávno přelousklé a ví, na čem jsou.

Kdybych měl vybrat silné momenty z tohoto příběhu, tak rozhodně za pozornost stojí příběh Soudce v kápi, který byl vždy jedním velikým otazníkem. Dozvíme se, jak to vlastně s ním bylo, částečně odhalíme jeho tajemství. Avšak totožnost se opět zahalí do ztracena. Na druhou stranu však přibude nějaké to vodítko, kdo by to opravdu mohl být. Podle mě je to jenom, dobře protože neznalost identity k Soudci v kápi rozhodně patří a nedovedu si představit, že by bez sebe fungovali.

Dalším takovým výrazným momentem bylo vyprávění Komendianta, jeho zážitků z druhé světové války, kdy vůbec poprvé nastaví svoji lidskou tvář. Zároveň na něj částečně změníte pohled a uvědomíte si, že uvnitř to srdce přece jen má.

S druhým příběhem přichází i elementárně odlišný zážitek. Vyprávění o Hedvábném přízraku nás zavádí do mladých let Laurie Juspeczykové, jež je dcera původního Hedvábného přízraku (Sally Juspeczyková). Jakožto správná matka se snaží Laurie vychovat do světa Superhrdinů, aby hrdě převzala po ní štafetu a stala se budoucím Hedvábným přízrakem. Děj komiksu mapuje Laurino dětství, ale především její teenagerovské období, kdy je proti své matce a snaží se její plány překazit. Jednoduše si nehodlá diktovat život. Proto se Laurie vydá na cestu do světa. Jelikož je děj situován ke konci šedesátých let, tak éra „hippies“ a s ní spojené milování světa a pacifistické myšlení, které vytvářelo protiváhu válce ve Vietnamu. Sama Laurie pověsila řemeslo na hřebík a boje se zločinem nechala, protože by to bylo proti přesvědčení přátel, se kterými bydlela. Ovšem samotné ji to nedalo, když se v rajonu objeví modifikované LSD, které nutí lidi kupovat všechno, co jim přijde pod ruku. Po této události, kdy droga totálně zruinovala jak samotnou Laurie, tak její přátele málem zabila, se pouští opět do boje proti zločinu. Jak si s tím Laurie poradila, se nechte překvapit.

Jak už jsem zmínil, tak v Hedvábném přízraku se setkáváme s naprosto odlišným stylem vyprávění, dostává se nám jinak pod kůži než Minutemani i původní Strážci. Zatímco u Minutemanů jsme skákali po větších časových úsecích, tak tady se jedná o spíše komornější příběh. Nejedná se o nic velkolepého, avšak zajímavé prostředí a dospívání samo o sobě je hnacím koněm, který opět zaručí čtivost. Však jen v případě zda jste si před tím k Laurie, alespoň nějaký vztah vytvořili.

V neposlední řadě musím pochválit kresbu Amandy Connerové, která je vskutku úchvatná a nemohl jsem se jí nabažit. Právě kresba je dokonalou protiváhou trochu slabšího příběhu, než v případě Minutemanů. Myslím, že sedne každému.

I v Hedvábném přízraku jsem se dočkal dvou silných scén, které potěší. První je hostování Komedianta, který se staví za Laurie, když spí. Účel jeho příchodu však neprozradím. Při odchodu si všimne placky (toho legendárního) smajlíka a připne si ji na kostým.

Druhým momentem je vlastně poslední stránka komiksu, kdy začne okukovat Dr. Manhattana. Celá tato situace spíše vykouzlí úsměv na tváři.

Co říct nakonec? No snad jen to, že se první část komiksu Před Strážci povedla, téměř na jedničku. Je to, jak úcta původním Strážcům, tak vytrvalým fanouškům. Já osobně si myslím, že silné příběhy nás teprve čekají, ale už teď jsem nadmíru spokojený. A co vy?

9/10

Verdikt

Zde najdete souhrné hodnocení vytvořené průměrem dílčích.

BBart
Děkujeme za spolupráci nakladatelství BB art, které se zaměřuje na překlady úspěšné světové beletrie (od thrillerů a detektivek až po romány pro ženy), naučných knih a komiksů. Své si zde najde každý čtenář ať už jsou jeho literární chutě jakékoliv. Nakladatelství také zajišťuje tisk kalendářů.

O autorovi

gumidekmedvidek
gumidekmedvidek

Autor o sobě ještě nestačil nic napsat.

Další autoři

Morzael

Poslední příspěvky v diskuzi

Elessar Offline
Elessar 01/12/2013 (1. prosince 2013)
Hedvábný přízrak - asi jediná série, kterou jsem od Před-Střážců asi úplně dočetl, jelikož mně nadchla ta atmosféra. Pomaloučký origin, který netlačí na pilu nějakou důležitostí.
Minotaur.cz
Minotaur.cz

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat

Najdete nás na Facebooku