Komiksy

Komentáře

47
Offline
47

(před týdnem)

Určite môžem tvrdiť, že ma tento komiks takmer v ničom neprekvapil.Viem že Fantomas nie je komická postava a ani pôvodné diela s ním nie sú komédie. Tento príbeh ani nie je nič extra. Myšlienka je dobrá, aj keď neoriginálna tak ako samotný dej. No na druhú stranu, keď hráš na istotu nič nepokazíš. Asi naj výtka je, že Fantomas hodne v tomto komikse pripomína Jokera, aj ked nie je ani zďaleka taký psycho. Neviem či tomu tak bolo v pôvodných knihách ale v komédiách s Funésom to tak nebolo.... Nevadí....ani trochu....Komiks má skvelú atmosféru,k čomu dopomohla hlavne \"groteskne\" temná kresba, trochu pripomínajúca prácu Templesmitha. Ako som spomínal, dej nie je žiadne veledielo, no Bocquet si s tým hlavu moc neláme. Občas vybafne s celkom originálnym zvratom, občas s typicky fantomasovským a ja som mu to žral bezozvyšku, proste preto že to je dosť dobrá, nenáročná zábava. Celkové vyznenie netradičná kresba umocňuje natoľko že ten plný počet proste dám .... 4,6z5

tomalakis
Offline

(před týdnem)

Tenhle opus jsem četl kdysi dávno v digitální podobě v angličtině a když jsem se doslechl o českém vydání, tešil jsem se na něj jako malej capart. Míjelo pár stránek a na mojí tváři se objevilo nejdřív pár udivených nepochopení, následovaných nevěřícími zamračeními a konče hořkým rozčarováním. Téměř na každé druhé stránce narazím na překlad, který mi protáčí panenky a nad některými zhovadilostmi mám sto chutí zařvat z plných plic a vyrvat si oči jak nějaký metabaron. Richard Podaný tu předvádí krkolomnou a křečovitou exhibici svého lingvistického žonglérství a za pár záblesků geniality si dokonce zaslouží uznání i ode mě: třeba \"jeptiškurvy\", ale na můj vkus prostě tlačí na pilu příliš, takže většinou působí přehnaně a nepřirozeně: třeba když Honorata visí ve vzduchu a Othon na ni křičí \"nedej se!\", zatímco obyčejné \"vydrž\" by bohatě stačilo (str. 101). Ano, Metabaroni evidentně nejsou míněni úplně vážně, a přehánění a patos k nim taknějak patří, ale Podaného přehnané a často nelogické extravagance ve výsledku škodí plynulosti vyprávění. Uznávám, že na vině je často sám Jodorowsky a překládat ho chce určitě nějakou tu nápaditost. Ale někdy mám pocit, že Podaný v marné snazet pochopit, co mělo být řečeno, prostě rezignoval sesmolením nějakých nesmyslů. Například: (str.149) RP: \"...a kdo v ničem nevítězí, nikdy ani neprohrává.\", což nedává ani trochu smysl. Jodorowsky píše něco jako \"kdo vítězstvím nic nezískal, prohrou o nic nepřijde\" (\"...tel qui ne gagne rien jamais ne perd.\") ...někdy jakoby si vypomáhal gůgl překladačem: \"Pro jednou se odebereme tam, kam jít máme!\" Kostrbatěji už by to snad ani říct nešlo, přitom nejpřirozenější překlad by byl prostě: \"Vydáme se tam, kam všichni jednou musíme!\" (str. 99) ...jinde sotva tuším, co se mi snaží říct: \"Ale ze záhadné nezbytnosti se někdy rodí nové věci!\" (str. 19), \"To, co vaši skupinu stmeluje, zdaleka přesahuje jen sám intelekt!\" (str. 15) Dokonce je schopný použít obraty jako: \"nemilosrdné zabijačky\", \"zpitá krásou znělého ptačího zpěvu...\", \"srdce mi puká pýchou\" a podobné nesmysly. ...nad některými překlady prostě jen kroutíte hlavou: str. 95 Richard Podaný: \"...doprovázené nevýslovným výbojem CHLÍPNOSTI...\" zatímco v originále Alejandro Jodorowsky: \" ...accompagnée dune indicible décharge de VOLUPTÉ...\" tedy spíš \"doprovázené tou nepopsatelnou explozí rozkoše\" ...a některé bubliny jsou přeloženy vyloženě špatně: str. 62 RP \"..ale ještě než zhyne, naklade JEDNO JEDINÉ vajíčko...\" AJ \"...mais, avant de mourir, pond un oeuf UNIQUE...\" Tedy nikoli \"jedno jediné\", ale \"zvláštní\" - evidentně tam není jen jedno. str. 64 RP \"Přestaň fňukat, Lothare! Zbývá nám jen 4016\"4, než budeme MUSET aktivovat metabaronův biolektogram.\" AJ \"Cesse de pleurnicher Lothar...Il nous reste á peine 4016\"4 POUR ACTIVER le biolectogramme du meta-baron...\" Logičtější a přesnější překlad tudíž je \"...zbývá nám 4016\"4 na aktivování...\" tedy než budou zničeni. str. 225 RP \"Udělala jsem to pro tebe! Kdybych ti řekla, že Odino TĚLO je mrtvé, zabila bych tě s ní!\" AJ \"Je lai fait pour toi! Dire que le CERVEAU dOda était mort, cétat tu tuer!\" No tady zaměnit \"mozek\" za \"tělo\" vnáší do celé situace poněkud zmatek. str. 38 RP \"údolí poseté mrtvolami připomínalo mlčící temnou tůň\" jenže tůň je malá a hluboká - tudíž naprosto nevhodné přirovnání k údolí doširoka zaplněnému mrtvolami černé endogardy AJ \"le vallon, couvert de cadavres, semblait un silencieux LAC noir\" A samozřejmě, že originál říká \"jezero\". _____________________________________________________________________ Sečteno, podtrženo, moje zkušenost se čtením českých Metabaronů už bude asi navždy poznamenána tím, že každou druhou stránku řeším nesmyslný překlad, místo abych si užil tuhle vizuální epopej dua Jodorowsky&Giménez.

Morzael
Offline

(minulý měsíc)

Mezi řádky uzavírají jednu velkou kapitolu a přináší napjaté finále. Série si drží vysoký standard jak po stránce scénáře, tak i kresby. Válka slov je opět natřískaná literaturou, filosofií a akcí. Moje oblíbená kombinace. Svazek je navíc tučnější než obvykle a přináší tak bohatou porci příběhů, která rozhodně stojí za přečtení. Mezi řádky potvrzují své místo v čele peletonu česky vycházejících fantasy komiksů.

Morzael
Offline

(minulý měsíc)

Osmý svazek série Mezi řádky pro mě představoval zklamání. Jasně, máme tu pořád zajímavý mix fantasy prvků, spoustu literárních odkazů a vtipné dialogy. V tom Carey pořád válí. Bohužel už ale nemůžu odhlédnout od zásadnějších storytellingových nedostatků kvůli kterým příběh působí, že se plácá na místě a že se postavy chovají jako kartonové figurky otročící zápletce. Je paradox, že série, která se zabývá podstatou příběhů a vyprávění, začíná trpět právě nenaplněním zásadních vypravěčských principů.

S4TW
Offline

(18. dubna 2019)

Brubaker je prostě ten typ autora, který vás baví kdykoliv a v čemkoliv. Tohle bych sice zařadil mezi to průměrnější, co tento autor napsal, ale i tak jsem si to velmi užíval. Zápletka je takové to standardní krimi, žádné velké převraty nebo nečekané události, ale velmi kvalitně odvyprávění, obyčejný příběh jedné známé zlodějky. Selina tu je hodně sympatická, kresba je neskutečně fajn. Tomuhle říkám - v jednoduchosti je síla. Cooke má neuvěřitelně sexy kresbu a ačkoliv je Rader slabší, pořád mě dost bavil. Poměrně obyčejná kniha, ale když se pod tím podepíší výborní tvůrci, tak i z ho... ničeho upletou bič. Retro je OK, naštěstí to má jen pár stránek, ale přišlo mi, jak kdybych četl dva klasické sešity...

S4TW
Offline

(13. dubna 2019)

Ne, mě to prostě přišlo špatné, ať jsem se na to snažil dívat jakkoliv. Nejdřív jsem si to chtěl omluvit, že hold už nejsem cílovka, ale jelikož úplně běžně čtu suprárny, tak to vlastně není pravda. Mělo to být vtipné, ale já se nezasmál ani jednou, spíš to působí trapně. Chápu, že teenage se chovají trochu jinak, než dospělí superhrdinové, ale to neznamená, že se musí chovat úplně vymletě, jediný, kdo je v tomhle ohledu jiný je Robin. Nemělo to dobrý scénář, kvalitní souboje, atmosféru, napětí, nějaké zajímavé zvraty, prostě nic. Je to čistá blbina, kterou bych nedoporučil ani o patnáct let mladším čtenářům, na to tu je daleko víc klasických a mnohem lepších superhrdinských záležitostí, které se nesnaží za každou cenu působit přihlouple. A navíc to má fakt hnusnou kresbu. Jediné, co knihu zachraňuje je velmi kvalitní bonus, ač se jedná opět o Waida, tak je to moc fajn čtení a škoda, že třeba tenhle příběh (končí to dost otevřeně) nenahradil ten hlavní. Jako k absolutnímu výbuchu bych tuhle knihu neřadil, ale nejspíš je to to nejslabší, co jsem zatím v DCKK četl.

S4TW
Offline

(8. dubna 2019)

Osobně bych to kvalitativně řadil na roveň k prvnímu dílu této trilogie. Naopak je to o dost lepší než druhá část. Scénáristicky se jednalo o nadprůměrné dílo, velmi dobře podaný origin, u kterého bych rozhodně vydržel o pár stránek déle. Trochu lacině se to jmenuje Batman, když to je celé o Rasovi, ale už dávno víme, že jméno prodává. Ras je výborná postava, která má jeden z nejsilnějších motivů, jaké jsem u batmanovských nepřátel viděl. Navíc se ho snaží dosahovat zajímavými metodami, takže rozhodně nikdy nenudí. Líbil se mi to propojení historického zasazení, mystična a romantického příběhu, navíc to má solidní říz, takže si komiks rozhodně nebere žádné servítky v brutalitě. A ještě jeden důležitý poznatek - má to velmi, velmi zajímavou kresbu. Sám nevím, jak moc se mi líbila, místy mi přišla, že trochu ujíždí a není to zase taková paráda, co se týče kvality, ale rozhodně mě bavila. Ale především má absolutně dokonalé barvy. Retro část zase chválím, ta také bavila. Celkově velmi povedené, k plnému počtu mi něco chybělo, ale dovedu si představit, že si to někdy v budoucnu dám ještě jednou.

S4TW
Offline

(4. dubna 2019)

Při čtení této knihy se na mě vystřídalo hned několik pocitů. Když jsem se poprvé začetl, tak jsem si řekl wow, tohle bude jízda, parádní čtivo s osmdesátých let, lehce střihnuto takovým underground feelingem, se správnou atmosférou a badass záporákem, vše podtrhávala krásná kresba, která mi lehce evokovala původní Želvy ninja (čistý underground), jen byla hezčí, líbivější a preciznější. První příběh – Syn démona, se prostě povedl, měl zase trochu jinou atmosféru, než jsme u Batman zvyklý a o to víc jsem byl překvapený, proč je druhá část o tolik horší. Najednou mi to všechno přišlo hrozně blbé. Batman se chová hrozně… no nebatmanovsky, jako klasická superhrdinská guma, přitom samotný styl psaní (který se dobře projevuje v dialozích či vypravěčských částech) není až tak špatný, naopak je spíš docela dobrý. Nicméně to celé působí tak nějak blbě, obyčejně, vlastně až podprůměrně a ten undergroundový feeling se proměnil v něco hnusného, což podtrhuje i příšerně hnusná kresba. Má to klasické superhrdinské berličky a najednou je celá atmosféra, kterou jsem pociťoval u první části, tatam. Škoda. Retro už to moc nezachrání, ačkoliv není vůbec špatné a kresba Adamse je prostě špica své doby. Jako kdybych vypustil Démonovu nevěstu, tak je to hodně nadprůměrná záležitost, která se mi trefila do vkusu, ale tento příběh to tak moc pokazil, že celkový zážitek je takový průměrný.

S4TW
Offline

(30. března 2019)

Hodně fajn záležitost, takové pohodově, nenáročné čtivo. Ale zároveň se jedná o velmi dobrý origin, který pozvolna a chytlavě zasvětí čtenáře do tajů jedné z postav, která je úzce spojena s Batmanem. Postavy se chovají uvěřitelně, hlavní hrdinka sice tak nějak puberťácky hloupě, ale co by jste od puberťačky čekali? Navíc jsou super záporáci, kteří balancují někde mezi béčkovostí a céčkovostí, ale zase, je to naprosto správně. Líbí se mi, jaké mají vztahy jednotlivé postavy mezi sebou, bavilo mě sledovat, jak se celá situace kolem vysněné kariéry jedné holky vyvine. Nechybí zde humor, vážná nota, emoce, ale především detektivní stránka a temnota Gothamu. Vše podtrhuje originální kresba s krásnými barvami. Je to sice lehké čtivo, které mě úplně neodrovnalo, ale zároveň mi to přišlo velmi zábavné a tentokrát se docela dalo i retro, které je tak roztomile šedesátkově naivní, ale ne přespříliš hloupé.

S4TW
Offline

(26. března 2019)

Prostě absolutně topová kresba, která zastíní všechno kolem a s klidem utáhne celou knihu. Osobně mě druhá kniha přišla lehce slabší, bylo to už takové to klasické, patetické, rádoby melodrama, kdy se všechno vrací do těch “správných“ kolejí, hlavně aby vše dopadlo dobře. To mě vždy u takto velkých, strhujících a všepohlcujících supráren zamrzí, chybí tam prostě nějaká výraznější tragédie. Na druhou stranu je to napsáno výborným stylem, dobře se to čte, dialogy dávají vždy smysl, postavy se v rámci svých definic chovají logicky, jen autoři děj vedou tak, aby to dopadlo, jak má. Když nad tím tak přemýšlím, svým způsobem je to asi i dobře, jelikož tohle byl komiks, který vzdává hold klasickým superhrdinskám příběhům, bere si velkou část inspirace v historii superhrdinského komiksu a rád na něco odkazuje. Ale stejně, ten konec bych mohl být lepší. Nicméně když jsou všichni schopni často přivřít oko, když je slabší kresba, tak proč ne, když není stoprocentní scénář? Ta kresba si to prostě zaslouží a já komiks řadím mezi to nejlepší, co v rámci DCKK vyšlo.

Morzael
Offline

(25. března 2019)

Thanosův nástup do vlastní série posílá do stok mainstreamového podprůměru generický scénář profesně přetíženého Jeffa Lemira. U autora jsme zvyklí na výjimečná díla, osobní příběhy a živé postavy. Ničeho z toho se tu nedočkáme. Nudné dialogy, ohrané situace, ploché postavy, minimální napětí. S přehledem to nejhorší, co jsem od autora četl. No a pokud nefunguje příběh, kresbou to už nezachrání ani takový mazák jako Mike Deodato.

S4TW
Offline

(22. března 2019)

Už jen za tu kresbu si to zaslouží plný počet, jelikož je naprosto fenomenální! Nejlepší kresba, která v rámci DCKK vyšla a s největší pravděpodobností i vyjde. Fakt jsem z ní byl úplně unešený, podobně, jako tomu bylo třeba u Zázraků. Realistická, detailní, propracovaná, živá, uvěřitelná, vynikající jedno a dvojstrany… No a příběhově je to taky pecka. Navíc to i vzdává hold starším superhrdinským příběhům a to velmi vkusně. Jak obvykle nemám rád přeplácané příběhy, co se týče počtu postav, tak tady je to vyvedeno tak dobře, že si každý menší příběh neskutečně užívám. Ale hlavně mi prostě přecházejí oči z té kresby. Jestli někdy budete někomu chtít ukázat to nejlepší, co superhrdinský komiks může přinést, tak mu dejte přečíst toto. Alex Ross prostě patří k tomu nejlepšímu, co komiks nabízí a jako jeden z mála mých oblíbenců ještě ani jednou neškobrtl - co komiks, pod kterým se podepsal, to naprostá paráda.

S4TW
Offline

(20. března 2019)

Jeden z nejemotivnějších dílů této série. A vše to má na starosti snad nejvýznamnější smrt, jako jsme měli možnost v TWD vidět. Když se dokonce i autor rozhodne k té smrti vyjádřit formou dopisu, tak to prostě už něco znamená. Přiznám se, že jsem v této sérii již docela dost otupělý vůči tragédiím a všelijakým skonům, ale tentokrát se povedlo lehce nalomit i mě. Jsem zvědavý, jak to celé zahýbe s hlavními aktéry, mám pocit, že nastanou zajímavé změny a to mě na této sérii baví, že se pořád má kam posouvat a pořád čtenáře překvapuje.

S4TW
Offline

(20. března 2019)

Postupně mě tato série přestává bavit. Neříkám, že to je bez nápadu, autoři mají evidentně ještě slušnou zásobu věci, co do komiksu mohou dát, ale mě chybí taková ta přímočará deadpoolovská ulítlost. Prostě návrat k prvním dvěma knihám této série. Dílo se snaží být čím dál vážnější, ačkoliv se stále snaží přimíchávat absolutně ulítlé věci, ale celkově už mi to nějak moc nesedí. Zprvu to bylo fajn, ale když je takto orientovaná 3-4 kniha, tak už je toho na mě příliš. Ale nemohu říct, že by to celé byla úplně špatně, to rozhodně ne, jen jsem prostě nedostal od Deadpoola to, co bych od něj dostat chtěl. EKO speciál je zajímavá narážka, ale vlastně mě to nějak nebavilo, raději mám parodie na starší doby kamenné. Kresba klasicky průměrná, vlastně celé je to takový průměr, ale pořád je to aspoň fajn relax čtení.

S4TW
Offline

(10. března 2019)

Výborné. Kdo zná Brubakera a jeho krimi komiksy, ten nebude překvapen. Samozřejmě je to řízlé správnou dávkou noiru, špetička toho superhrdinského prostředí (přeci jen se velká část odehrává v Gothamu a kdo je v Gothamu?) a samozřejmě nemalé množství drsné gangsterky. Co ovšem posouvá celou knihu na nový level je vynikající kresba Cookea. To je něco tak neobvyklého, že vás to prostě dostane, má to ty správné barvy, dokáže to ve vás naladit ty správné pocity a stoprocentně vás to vtáhne do dění. Celé je to hodně drsné, ponuré a bez servítek, tak, jak to mám rád. Pravdou je, že nejsilnější pasáž je Selinina velká loupež, jelikož má vynikající a neuvadající tempo. Poté se tempo docela zpomalí, vlastně přejdeme do čisté detektivky, tudíž je to tak trochu logické. Takže ač mě druhá část už tolik nesundala, pořád je to velmi kvalitní kousek. No, naštěstí to tentokrát završíme i velmi solidním retro kouskem, takže za mě maximální spokojenost.

S4TW
Offline

(7. března 2019)

Asi nejvtipnější Superman, jakého jsem četl. Respektive v prvních dvou sešitech bylo pár situací, které mě doslova rozesmáli, což jsem zrovna od tohoto komiksu nečekal. K tomu tu je asi nejlepší supermanovský příběh. Já si nemohu pomoct, ale mě se Geoff Johns prostě líbí. Je to takový Bendis z DC, psal toho kvanta, takže se logicky dostal do fáze, kdy sám sebe trochu vyčerpal, ale na druhou stranu se postaral o spoustu zásadních a výborných děl své stáje, takže společně s Bendou patří mezi mé oblíbence. No a tento příběh je přesně ten případ příběhu, který patří mezi topku. Celý příběh, jak je postavený a vykonstruovaný, to je prostě paráda. Ano, objevuje se zde pár “přehnaností“, především města ve sklenici, ale když přihlédnu k tomu, že se vlastně jedná o poctu historickým kouskům, tak to naopak vítám. Brainiac je správný badass. Takže velká chvála Johnsovi a nemenší chvála Frankovi, který předvedl úžasnou kresbu. Celkově mě kniha dostala a jedinou slabinu vidím v retro části. Na druhou stranu díky ní tu máme tak skvělou postavou, jakou je Brainiac, takže i tak musím uznale pokývat hlavou.

S4TW
Offline

(4. března 2019)

Mě tohle znásilnění mytologie v rámci superhrdinského žánru vždy bavilo. Často se jedná o hodně ulítlou směs, ale je to zábavné, chytlavé, má to pár berliček v podobě již něčeho zavedeného, takže se z toho často vyklube minimálně fajn akčňárna. No, tohle sice byla fajn akčňárna, ale mišmaš to byl teda solidně divoký. Jako inteligentní opice, náckové a řecké a další božstvo? Do toho trocha speciálních agentů a máte slušný koktejl, ze kterého vás dost pravděpodobně bude druhý den bolet hlava. Nájezd to mělo super, tak nějak si to pohrávalo s mytologií, rozvrácenými Amazonkami, krize jako blázen, vypadalo to na pěkně temný příběh, no, bohužel to sklouzlo ke klasické superhrdinské mlátičce, což je velká škoda. Nicméně kresbu to má fajnou, bitky jsou záživné, takže na hajzlík to svůj účel splní. Tentokrát je v knize dvojitá porce retra a bohužel se jedná o padesátky a opět se mi potvrdilo to, že se jedná o hrozné období. Je to směšné, trapné, úchylné, a bez velké dávky nadhledu se to nedá číst. Celkově se jedná o čistě průměrnou knihu.

S4TW
Offline

(28. února 2019)

Kdo má rád Mignolu a především jeho Hellboye, ten si bude čvachtat (já osobně to tolik nehajpuju, ač jsem si pár knížek také užil). Nese se to v dost podobném duchu, je to zasazené do dvacátých let, je tam Batman a velká inspirace Lovecroftem (tohle už mi taky místy přijde ohraná fráze, ale tady se hodí na 100%). Jedná se o velmi povedenou alternativní realitu, klasické batmanovské postavy si zachovávají svůj původní nádech, ale dostávají často dost nové role. Příběhově to také není vůbec špatné, má to zajímavou a chytlavou atmosféru, pro fanoušky mystérií, nadpřirozena, příšer, démonů, mýtů a dalších podobných věciček je to jako dělané. Kresba je dost fajn, hodně připomíná samotného Mignolu, takže si dvojice velmi dobře notuje a jede na stejné vlně. Ač jsem si to docela dost užíval, tak nemohu říct, že by mě to úplně odrovnalo, to bych lhal, ale jedná se o příjemnou změnu oproti klasickému Batmanovi. Černo-bílo-červený příběh je pouze taková jednohubka, ze které vlastně nemám vůbec žádný pocit, kdyby nebyl, tak mi je to jedno. Naopak závěrečný Kirby je úplná bomba (bohužel až na kresbu, ta byla dost slabá i na Kirbyho), tohle řadím mezi to nejlepší, co jsem z období sedmdesátých let v komiksu četl.

S4TW
Offline

(24. února 2019)

Čím víc mám načteno v superhrdinské žánru, tím méně mě baví tyhle mega superhrdinské crossovery. Často je to přeplácené, nepřehledné, se slabým příběhem. No, Davisovi se to naopak povedlo. Nehraje si to sice na nic jiného, než je klasický superhrdinský crossover z alternativního vesmíru, ale je to prostě zábavné, docela dost dobře přehledné, má to spád, skvělou akci a vcelku i velmi slušný příběh (teda konec mě opět trochu zklamal, ale jen trochu). V příběhu jsem se neztrácel, nepřišlo mi, že bych měl větší problém s velkým množstvím postav a celé to mělo hlavu a patu. Prostě slušná jízda z alternativní reality, jen bych se nebál na tu alternativu i víc přitlačit (především koncem si to na můj vkus autor trochu usnadnil). Kresba je slabší, ta mě teda hodně nebavila, hrozná tuctovka, strašně přesvětlené a takové až moc veseloučké barvičky (což je nejspíš problém doby, ze které příběh je). Jo a tenhle book má i super retro sešit, který mě hodně bavil, takže celkově jsem byl velmi spokojený, ale k dokonalosti tomu ještě něco chybělo.

S4TW
Offline

(22. února 2019)

Tak to, že v téhle sérii nevyjde špatný díl, s tím už jsem se tak nějak smířil. Je to prostě pořád super, skvělé, parádní, famfárové, bombové… No, tentokrát je to především o akci. Jedná se o jednu velkou, vlastně dvě velké bitvy. Musím říct, že ta první na mě tolik nezapůsobila, ani nedokáži říct proč. Tak nějak mi tam chyběli větší emoce, taková ta beznaděj… vlastně to byla jen čistá, ale pěkná akce. Soupeř spojených komunit se na můj vkus také nechal převézt nějak jednoduše, ale co už, to je jen detail. Nicméně druhá bitva je daleko parádnější a přesně vystihla to, co od této série čekám, čili výtrysk lidských emocí, především těch negativnějších. Jako celkově se jedná o slušnou jízdu, plnou všemožného násilí, kdy vám z některých panelů může přejet i mráz po zádech (já prostě Adlardovu kresbu žeru). Slušný díl, ale osobně mě začínají víc bavit ty “klidnější“. Nicméně konec opět slibuje velké věci, takže se je zase na co těšit.

S4TW
Offline

(17. února 2019)

Slušná první kniha, naopak já jsem za neobvyklé zasazení rád (myslím do muslimské rodinky), to je totiž něco, čeho se Marvel nikdy nebál a my jsme díky tomu dostali mnoho zajímavých postav. Vůbec to tu není nějak násilně vsazené, nepokouší se to o nějaké přesvědčování či agitku (sakra, kde to tam někteří z vás vidí?). Naopak je zde spousta situací, které ukazují islám v ne úplně ideální světle či, že i Pákistánci mohou mít spoustu předsudků vůči Američanům. No, osobně jsem si tu lidštější rovinu dost užíval, mělo to takový ten parkerovský nádech, autorka se zřejmě u Spider-Mana dost inspirovala. Přeci jen vsazení hrdiny do těla puberťáka fungovalo dříve a funguje i dnes. Je to vtipné, čtivé, má to pár zajímavých nápadů, ale něco mi i přesto trochu chybělo. Nějaký takový ten absolutní boom-wow efekt. Příjemně se to četlo, ale něco (co to sakra bylo) se nedostavilo. Vůbec akčnější pasáže byly zatím slabší, hrdinka se sice oťukávala (i tak mi přišlo, že na to vlítla docela zhurta), ale chyběl tomu jakýsi náboj, který třeba u Spideyho byl. Kresba asi fajn, já tomuhle stylu neholduji, tak nedokážu moc posoudit. Osobně nemám moc rád střídání detailnějšího záběru se záběrem, kde postavy nemají obličeje, ale nějaká ta nápaditost se jí upřít nedá (především spousta vtipných popisků). Na první knihu velmi slušné, pokud se ovšem tempo trochu nenakopne, tak se bojím, že by mohl můj zájem o tuto sérii začít lehce upadat, ale zatím jí věřím. Lehce ušmudlaných 70%.

VykoukalL
Offline

(11. února 2019)

Za mě je to pecka. Líbí se mi kresba i humor. Je to nabušené a odlehčené. Moc se těším na další díl. Jako když si nechá drak připálit cígo, to je podle mě vtipné dost.

S4TW
Offline

(10. února 2019)

První příběh - Bohové Gothamu - to bylo strašné čtenářské utrpení. Vůbec to nemělo tempo, hrozně špatně to odsýpalo, je tam opravdu přemrštěné množství textu, kresba sama o sobě byla nepřehledná a když k tomu připočtete obrovské bubliny na každém panelu, tak je to vskutku hrozně unavující čtivo. K tomu tu máte zamotaný příběh, který mi přišel až téměř blbý, ono totiž nestačí tam prostě prdnout Batmana a celou jeho famílii a doufat v úspěch. Zaporáci byli celkem meh, na to, že se jedná o Bohy, tak to celé byla taková střelba do prázdna. No hrůza, snad nejhorší čtenářský zážitek v rámci DCKK. Naštěstí to trochu zachraňuje druhý příběh o krizi na Rajském ostrově, ten měl hodně chytlavý děj, ačkoliv všechny neduhy první části zůstávají (mraky, mraky, mraky textu, kam se hrabou šedesátky), jelikož to obstarával stejný tvůrčí tým. Ale aspoň mě to bavilo číst. Celou novější WW strčí do kapsy bonusový sešit z roku 1984, který zkusil komornější a obyčejnější zápletku a hle, je to mnohem lepší, ač se teda taky o úplnou bombu nejedná, ale po tom táhlém zážitku to byla vlastně celkem lahoda, navíc velmi pěkně nakreslené. No, celkově se pořád jednalo o nejslabší DCKK, poslední tři sešity jsou takový lehčí nadprůměr, ale ta první část... rozhodně nebudu mít nikdy potřebu se k tomu vracet (snad).

S4TW
Offline

(6. února 2019)

Jako jo, slušná superhrdinská záležitost. Superman/Batman/Wonder Woman je jasný tah na branku, v tomhle mi DC přijde mnohem méně variabilní a je docela zázrak v rámci DCKK narazit na komiks, kde aspoň jeden z nich není. Ale proč ne, postavy to jsou zajímavé, každá s úplně jiným přístupem, takže dohromady nám mohou přijít zajímavý střet přístupů. Příběh má klasický superhrdinský spád, spoustu bitek, velkohubého padoucha a celosvětový problém. Ze začátku mě to po příběhové stránce dost chytlo, celkem zajímavé nastíněný origin tohoto týmu, ke konci mi přišlo, že knize dochází lehce dech a závěr už nebyl tak dobrý, jako kdyby si autor ve třech čtvrtinách uvědomil, že je teprve v půlce vyprávění… S kresbou je to vskutku ošemetné, na jednu stranu jsem rád, že má svoji tvář a není to klasická tuctovka, na stranu druhou jsou fakt místa, kdy je vyloženě hnusná, ale celkově jsem si jí spíš užíval. Retro nepřekvapilo a byla to taková prázdná výplň, bez které bych se obešel, ale jako bonus na 12 stránkách se to dalo. Celkově hodně fajn kniha, především pro fanoušky žánru a těchto postav.

S4TW
Offline

(30. ledna 2019)

Začnu retrem. Asi už mě ani nemůže překvapit, že komiks z padesátých let bude takhle špatný. Tohle období se v dnešní době v podstatě nedá číst. Hloupé, naivní, trapné, ale zároveň to nemá to kouzelnou dávku nostalgie jako čtyřicátá či šedesátá léta. Navíc i kresba je nehezká. Hlavní příběh je o mnoho lepší. Darseid je prostě kulervoucí záporák, přičtěte klasickou trojku v podobě B+S+WW a notnou dávku Loebova umu a máte nadprůměrně kvalitní superhrdinský kousek. Vlastně nejhorší na tom všem byla kresba. Jako chápu, že tohle na počátku milénia celkem frčelo, ale dnes mi tenhle styl přijde hrozně prvoplánový, přehnaně sexistický, všichni jsou hranatí a vlastně je to hrozná tuctovka. Jako sorry, ale kdy nosili normálně holky vytažené tangáče do půlky břicha? Jako neříkám, že se nerad dívám na pěkně nakreslený výstřih či upnutější obleček, ale čeho je moc… A přitom některé bojové scény jsou skvěle nakreslené. No, nicméně po příběhové stránce je to hodně fajn, výborný úvod do nové (staronové) postavy. Není zde hned nastřeleno, co si o ní máte myslet, ale chvilku nechává autor pracovat vaši fantazii. Úplně nejgeniálnější na téhle sérii (i v předchozím booku to bylo) je to, jak to máme dva naprosto odlišné pohledy na superhrdinství v podobě Supermana a Batmana. Líbí se mi, jak se vzájemně respektují, obdivují, ale stejně si jdou to svou cestou, kterou považují za správnou, tohle se Loebovi hrozně povedlo.

Morzael
Offline

(27. ledna 2019)

Jak mě první díl mile překvapil a nabudil na další díly, tak ten druhý mě docela zklamal. Příběh má ohranou zápletku, ploché postavy bez vývoje a na horor se odehrává až moc během dne. Řemeslně je to sice odvyprávěno dobře, ale vypravěčsky je to po stránce scénáře slabota. To naštěstí zachraňuje Tyler Crook svojí skvělou kresbou a nakonec z toho vychází nadprůměrná záležitost. Věřím, že to bylo jen klopýtnutí na cestě skvělé hororové série, ale s čistým svědomím dát vyšší hodnocení nemůžu.

Morzael
Offline

(27. ledna 2019)

Nejepičtější komiks (minimálně) roku 2018 na české komiksové scéně. Prsten Nibelungův z pera a tužky Phillipa Craiga Russella je kniha, ve které se snoubí scénář a kresba do vizuální symfonie napodobující hudební motivy legendární opery Richarda Wagnera. Připočtěte si 450 úžasně kreslených stránek v precizním provedení Comics Centra a vyjde vám must have záležitost pro vaši knihovnu.

S4TW
Offline

(24. ledna 2019)

Vynikajúce! Když jsem viděl kresbu, tak jsem se trochu zděsil, když jsem se podíval, kdo to psal a kreslil, tak jsem se zděsil ještě víc, ale světe div se, bylo to výborné! Asi jsem typický masový spotřebitel, ale co Batman, to parádní komiks, minimálně v rámci DCKK. Ač se to jmenuje Robin, tak tu Báťa hraje neméně důležitou roli, je tu totiž takový mentor, otec, kamarád, kolega či tvrdý trenér. Nebojte, má to i klasickou, temnou, drsnou, sychravou a hutnou batmanovskou atmosféru, prostě klasický Gotham, jak má být. Kresba by sice na první pohled mohla naznačovat, že se bude jednat o jednodušší, více dětský zážitek, ale není tomu tak. Já bych to přirovnal k těm nejlepším animákům s Batmanem, ta kresba je totiž dost připomíná. Opět i po Wallym tu dětský hrdina vůbec nepůsobí špatně či nějak hloupě, naopak je jeho motiv zjevný a logický (asi přehodnotím svůj pohled na dětské side kicky). Nejvíc mě ovšem dostal pohled Alfíka, ten tu totiž dostává také zajímavou porci prostoru a v podstatě se většina vyprávění podává z jeho pohledu. U mě se jednalo o silné čtivo a morální dilema, jestli role Batmana a Robina je správná (ač v reálu by samozřejmě v tomhle směru byla ta otázka ještě mnohem palčivější a zjevnější). Jednoduše výborně nakresleno, napsáno a skvěle podané charaktery, bavilo moc. A navíc to má bonus v podobě hodně solidního sešitu z roku 1940 (já to říkám pořád, že tahle doba byla mnohem lepší, než ta, která následovala o cca 10 let později).

S4TW
Offline

(19. ledna 2019)

Zase Waid? No, musím přiznat, že to byla celkem příjemná záležitost. Já osobně tyhle dětské side kicky a superhrdiny nemusím. Buď jsou otravní, přemoudřelí nebo rádoby drsní, ale vždy spíš působí komicky a vlastně je nemám rád. Nicméně Wally působil zatím nejpřirozeněji, co jsem zatím četl. Takový obyčejný kluk, uvěřitelný, trochu trhlý, ale vlastně normálním způsobem hrozně fajn. První čtyřsešitový příběh je nejsilnější část knihy. Nenáročné, hodně oddechové, podruhé už to sice číst nejspíš nebudete, ale na takové seznámení s postavou určitě doporučuji. Pak to šlo lehce z kopce, jednalo se o takové přehnanější jednorázovky, ale pořád mohu tvrdit, že mě postava Wallyho Westa baví, on i Barry tu působí velmi dobře. Kresba nevytrhne (devadesátky byly prostě slabé kreslířské období, ten přechod mezi klasickou retro kresbou a moderním pojetím, úplně nefungoval), osobně mi nejvíc sedla Aparova kresba s takovým undergroundovým feelingem. Retro závěr je příšerná blbost, nesmysl za nesmyslem i na retro špatný. Jako jo, je to lehce nadprůměrná jednohubka s fajn postavami, příjemně se to čte.

S4TW
Offline

(16. ledna 2019)

Dobře, tak to mám potvrzené… Ač nějakou postavu nemohu téměř vystát, tak to neznamená, že bych si nemohl užívat jeho příběhy ba dokonce je považovat za výborné. Tohle byl super akční komiks s parádně emotivním vyvrcholením. Jen je škoda, že když jste předem upozorňováni na to, že někdo zemře (vždyť je to už v nadpisu), tak ten emocionální efekt je dost utlumen. Nicméně se jedná snad o nejdelší superhrdinskou bitku, jakou jsem v komiksu četl. A světe div se, celou dobu je to zábavné, napínavé a vy si jen užíváte totální devastaci prostředí kolem (vždyť spolu bojují dva, co mají sílu ničit planety). Až na první sešit a závěrečné retro se jedná o nepřetržitou bitku, což je nějakých 150 stránek? Vše vygraduje posledním sešitem příběhu, který je kreslen formou jednostran, což akční efekt umocňuje, tady je ovšem škoda, že to do rukou nedostal lepší kreslíř, než je Jurgens (jehož kresba mi přijde až moc průměrná – vzdáleně mi připomínal Millerův styl, ale bez té upuštěné uzdy, takže to spíš vypadalo, jako něco ne příliš povedeného). Retro bylo fajn, Superman dostal trochu detektivnější roli, je zde pár malých scénáristických úletů, ale na svou dobu a vlastně i dobu dvacet let poté se jedná o nadprůměrný kousek. Lehce přímočaré, možná by čtenář čekal něco, co víc tlačí na emoce, ale já si především užil to, jak to celé působí jako jedna velká akční scéna (a ono to funguje).

47
Offline
47

(14. ledna 2019)

Tak nie je to ktovieaké veledielo, no musím uznať, že snaha o vyspelejšie pojatie Starlinovi celkom vyšla.Kvantá textu nechýbajú, no čudujme sa, vôbec to nie je výtka, kedže to v drvivej vačšine niesú kecy zbytočné ani trápne ani nič z toho čo by som na komiks tohto veku očakával.Isteže to nepostráda typickú naivitu a rozne barličky aby sa vysvetlilo prečo práve toto sa takto stane a vlastne to celé hrá akokeby na náhodu...no nie je to tak do očí bijúce ako by ste čakali.Dokonca aj zvraty celkom dobre fungujú...minimálne jeden mi nebojím sa povedať vytrel zrak...Proste scenáristicky sa jedná o lahký nadpremier a priznávam že som to ani sám nečakal, kedže som do tohto komiksu šiel čisto len pre tú ,,smrť v rodine,,.Čo sa týka kresby, asi nie je moc čo rozoberať....total oldschool,.... Bonus ignorujem...3,6 z 5

S4TW
Offline

(13. ledna 2019)

Několikrát jsem to zmiňoval, že s Waidem nejsem úplně kamarád. Já jsem jeho genialitu ještě neprokoukl. Nicméně nemohu říct, že bych si tento díl DCKK neužil. Jedná se o slušnou superhrdinskou přeháňku (po scénáristické stránce přehnané dílo). Nechápejte mě špatně, ale tohle má prostě všechno - cestování v čase, konečnou zbraň, Batmana, Loba, spoustu postav, detektivní zápletku a mnoho dalšího. Prostě se jedná o klasický superhrdinský mišmaš, který jako čtenáři tohohle žánru nejspíš vyhledáváme, ale jen jsem chtěl zdlouhavě říct, že by jste neměli čekat nějaké překvapení ve stylu Marvels či Millerova DD. Nicméně se jedná o velmi zábavnou a kvalitní suprárnu. Batman prostě táhne, ať je, kde je. To je taková DC sázka na jistotu. Týmovka s GL je trochu neobvyklá, ale vlastně zajímavá, jelikož sledujeme dva úplně jiné přístupy. Je zde zapojeno plno vedlejších, ale neméně zajímavých postav. Lobo je prostě fajn a vtipná záležitost. Supergirl je příjemné překvapení, které dokázalo, že i holka může mít koule. A další hostující hvězdičky také jen chválím - zdravím Beetleněco. Nakreslené je to velmi dobře, na můj vkus se jedná o lehce zastaralou kresbu (autor se nejspíš zastavil v devadesátkách), ale léta praxe na ní jsou znát. Retro bylo opět trochu větší wtf, ale co, je to přece jen bonus. S komiksem jsem spokojený, užil jsem si tuhle lehce bezhlavou jízdu. Rozjezd byl teda mnohem lepší, než konec, ale to u takových děl často bývá. Je to fajn věc, pokud chcete trochu vypnout po náročnějších věcech.

S4TW
Offline

(8. ledna 2019)

Poslední čísla DCKK je jedno lepší než druhé. Ono není divu, když se podíváme na autory jednotlivých kousků. Tentokrát mě čekal složitý a často velmi těžko pochopitelný Morrison. U tohohle autora musíte mít NAČTENO a někdy ani to nemusí stačit. Já osobně nemám moc problém s tím, že bych nechápal jednotlivé propojenosti s historickými kousky, když mě něco zajímá, tak si to dohledám. Ovšem horší to je s tím, že mi často uniká význam v přechodu mezi jednotlivými panely, to se mi u jiných autorů tolik nestává. Prostě jakoby další (navazující) panel úplně přeskočil nějaký úsek, jako kdyby tam chyběl mezipanel. Nevím čím to je, jestli slabší překlad, moje dlouhé vedení, a nebo styl psaní Morrisona, ale místy mě to trochu rušilo. Nicméně i tak jsem byl poměrně dost nadšený. Je fajn vidět, jak by vypadali největší superhrdinové na té druhé straně. Navíc to má i celkem slušný cliffhanger. Příběhově jsem byl spokojený, styl psaní lehce rozhozený, ale mám rád, když musím trochu zapojit mozek a přemýšlet. No a kresba? Ta je hrozně zvláštní. Quitely má prostě svůj styl, toho autora hned poznáte, jakmile uvidíte jeho obrázek, to je opět vlastnost, kterou si na kreslířích cením. Nicméně některé jeho obrázky / scény působí vyloženě hnusně, ale pak přijde nějaký vesmírný výjev a ten je zase naprosto parádní. Prostě hodně kontroverzní kreslíř, ale je zajímavý, to bezpochyby. A aby toho nebylo málo, tak lehce kontroverzně na mě působilo i samotné retro, opět super nápad se scénářem, na retro to má příjemný šmrnc a nápad, ale pak je to spousta vyloženě hloupých scénáristických berliček, které dnes působí vyloženě směšně, ale i tak hodnotím lehce nadprůměrně. Celkově se jedná o velmi zajímavou knihu, ke které mám pár výhrad, ale svým zvláštním způsobem jsem za tyto výhrady rád, protože v tomto případě oba hlavní autory docela dobře definují.

S4TW
Offline

(4. ledna 2019)

Opět vynikající záležitost. Jak je pro mě Superman jako postava špatný, tak naopak Lex Luthor je vynikající záporák. V tomhle komiksu je podán úplně geniálně. Má jasný, logický motiv, který dává smysl a vlastně ho naprosto chápete. Je chytrý, vynalézavý, podlý, tvrdý, jednoduše geniální. Hrozně mě to bavilo, mám rád tyhle lidštější superhrdinské komiksy, navíc zde velmi dobře působí i samotný Supák (a za mě dostal tak akorát prostoru). Příběh má hutnou atmosféru, je to psané očima (Luthorovýma) normálního člověka. Chvíli ho obdivujete, pak nenávidíte, pak mu fandíte a nakonec ho chápete... Skutečný mix silných emocí. Styl vyprávění formou monologů je také super, je zde pár hlubších a filozofičtějších myšlenek, takže i lehce náročnější čtenáři si přijdou na své. No a ta kresba? Lahoda pro oko, přesně atmosférická, jak si to vyžadoval příběh, výborné barvy. Tohle kandiduje (zatím) na jeden z nejlepších DCKK komiksů. A retro byl příjemným bonusem.

47
Offline
47

(3. ledna 2019)

Tak zas až také terno to nie je.Nijako zvlášť originálny príbeh podaný štýlom čítaj a premýšľaj je určite plus, no polopatistické vysvetlenia všetkého ku koncu tento štýl rozprávania, ktorý s prehľadom udrží čitateľovu pozornosť aj pri otrepanej zápletke, dosť zhodil do komisku pre násťročnych.... niečo ako: Nechápeš?..Neposkladal si si to?... Nevadí, vysvetlím ti to ako malému decku.... Navyše, druhá polovica príbehu skĺzne vyložene do priemeru... Veď bránenie sa ľudí pred monštrami je zápletka len o niečo mladšia ako hnedé uhlie.Komiks má pár svižných či dokonca originálnych nápadov, prepracovaný svet a fajn kresbu, no po tunajšej recenzii som asi len čakal až moc....3z5

S4TW
Offline

(2. ledna 2019)

Starlin je skvělý scénárista, to ostatně poznáte po pár stránkách. Jeho dialogy a monology dávají hlavu a patu, zaměřují se spíše na starší čtenáře a nepodceňuje je. Tahle kniha mě dostala pár skvělými okamžiky, především řáděním Jokera. Hodně silné a emotivní čtení, ale má tu jedno velké ALE. Přišlo mi, že je tady na můj vkus až moc scénáristický berliček, respektive si autor pomáhá a všechny příběhově linie směřují k sobě, ač je příliš nepravděpodobné, že by takhle všechno na sebe hezky navazovalo a bylo spojeno. Je to prostě hrozně přehnané a u tohohle díla mě to mrzelo a vadilo o to víc, o co je vážnější, vyspělejší a lepší, než je obvyklé. Opravdu to tu na mě působilo hodně jako pěst na oko. Nicméně těch silných a kvalitních okamžiků tu je také dost. Kresba je za mě neutrální, přišla mi jaksi nebatmanovská, asi by si to zasloužilo něco depresivnějšího (hlavní viník budou spíš barvy). Je to taková téměř pecka. Starlin je skvělý scénárista, ale když to blbě podám, tak hrozně přehání a v jeho realističtějším pojetí mi to nějak vadí.

S4TW
Offline

(30. prosince 2018)

Na to, jak hloupá a nezajímavá mi přijde postava Supermana, se mi až příliš často stává, že mě komiksy s ním hodně baví. Samozřejmě je to tím, že to často píši legendy komiksy a ti nejlepší ze svého oboru. Tentokrát to je John Byrne, což je jeden z top scénáristů osmdesátých let a opět mi to dokázal potvrdit. Mě jednoduše Superman jako superhrdina v komiksu nebaví. Přijde mi, že se chová hloupě, všechno působí až příliš jednoduše, nemá to takové to správné drama, napětí a i jeho civilní podoba je úděsná. Nicméně i přes tyto aspekty musím říct, že tato konkrétní kniha je napsána (i nakreslena) absolutně perfektně. Byrnova síla tkví v obyčejnosti. Zní to zvláštně, ale je tomu skutečně tak. On má obyčejný styl psaní, nesnaží se zbytečně filozofovat, vytvářet nesmyslně komplikované zápletky, tlačit na pilu s humorem, ale naopak píše absolutně přirozeně, lehce a jeho příběhy díky tomu působí lidsky a strašně dobře se čtou. Tentokrát se jedná o takový výcuc Clarkových počátků a funguje to výborně pro začínající supermanovské čtenáře. Pokaždé si říkám, jak je ten John úžasný, že dokáže takhle obyčejně, ale zároveň dobře psát, ale on si pak přijde a k tomu si vysekne parádní kresbu... A retro sešítek? Opět výborná historická vsuvka. Vůbec to nepůsobí hloupě, jako tomu je u padesátkových čísel, ale naopak jsem si užíval, jak byl ještě v té době Superman vostrej, škoda, že mu to nezůstalo...

S4TW
Offline

(27. prosince 2018)

Harley jako hlavní postava má často dost velký problém, aby dokázala utáhnout celou sérii. Občas se nějaké číslo vyloženě povede, ale často je to takové dost o ničem. Dvojice Connerová a Palmiotti dost tlačí na pilu, ale často jsou jejich vtípky vážně vtipné, ač je pak vystřídá několik špatných. Nicméně se u jejich série dokáži zasmát a vlastně mě to jako oddechovka baví. Tahle série byla vlastně také docela příjemná oddechovka, ale když nad tím takto zpětně přemýšlím, tak byla už hodně o ničem. Ono to vlastně není vůbec vtipné. Jestli jsem se za celou knihu jednou zasmál? Ale zároveň je to psané s velkou nadsázkou. Ukecané je to až hanba. Takže od tohoto čekáte smršť vtipných vtipů, ale buď se mi to netrefilo do noty a nebo to prostě není vtipné. Nicméně zábavná, vtipná a svěží je kresba. Ta to zvládá nejlépe, jen jsem nechápal, proč jednou za čas skočila do úplně jiného tónu, prostě jsem nevypozoroval ten důvod (vím, že u jiné série to bylo třeba, když Harley snila). Závěrečný sešit už je opravdu pro mladší publikum a to říkám jako dospělý čtenář superhrdinských komiksů. Ale zase to má celkem zajímavou a fajn kresbu. Jako nebýt kresby tak se jedná až o podprůměr, nicméně je to taková bláznivina o ničem, co se snaží být vtipná, ale popravdě jsem čekal větší průser.

karl173
Offline

(22. prosince 2018)

Půl roku!!! Takovou dobu mi trvalo než jsem si konečně mohl přečíst další díl Skalpů. A je velká škoda, že je to tak krátké. Tahle série je skvělá a neskutečně moc jí ubližuje, když se čte s takovými pauzami. Už se neskutečně těším na závěr této série. Ale ne kvůli tomu, abych zjistil jak to skončí, to už se totiž dá tak nějak vydedukovat už po tomhle díle, ale těším se, až si budu moct celou sérii přečíst pěkně celou najednou. Udělat si zkrátka jeden fajnovej víkend v rezervaci Prérijní růže. Už se na to moc a moc těším.

karl173
Offline

(22. prosince 2018)

She-hulk mě poměrně bavila už v UKK, takže jsem se na její vystoupení těšil. Stanovo vytvoření této postavy se povedlo a čtení začalo opravdu dobře. Pak přišla na řadu série od Byrneho a jeho komické parodování marvelovského a vůbec superhrdinského komiksu jako takového jsem si užíval. Bylo to čtivé a zábavné. Bohužel někdy v polovině začala tato série ztrácet dech. Zábavnost se z komisku začala trochu vytrácet a například celý vesmírný úskok mi přišel jako pěkná blbost plná nezajímavých postav a pár povedených momentů to moc nezachránilo. Co se naopak povedlo udržet po celou dobu na stejné úrovni je kresba. Ta nejen že se mi líbila, ale také svými velkými panely dopomáhala celkem ukecanému komiksu ke svižnému čtení. Nebýt tedy druhé slabé poloviny byl by tenhle komiks pro mě velkým překvapením, bohužel nakonec je to vcelku jen lehčí nadprůměr. 60%

karl173
Offline

(21. prosince 2018)

Není to špatné, ale nic velkolepého to také není. Příběh je každopádně poměrně slušně napsaný a to hlavně díky Williamsonovi, který odvádí dobrou práci i u Flashe. Myslím si, že kdyby se tohoto crossoveru ujal jeden ze scénáristů Ligy spravedlnosti nebo Sebevražedného oddílu, tak by to dopadlo možná o něco hůře. Ale těžko soudit. Je to jen můj pocit. Každopádně potenciál tu je, ale zatím došlo spíš jen na klišé. Co se týče vedlejších příběhů, tak ty mě až tolik nezaujali. Max Lord sice vypadá zajímavě, ale zrovna ten jeden sešit co tu má, mi zajímavý zrovna nepřišel a původní Sebevražedný oddíl....no to bylo spíš do počtu, ale nutno dodat že oba sešity byli asi potřebný. Kresba je u hlavní dějové linky v podstatě standardní mainstream, u Maxe mi kresba trošku připomínala sérii Punisher max a není zlá, ale v posledním sešitě je kresba v kontrastu s předchozími sešity slabá. Zatím 65%

S4TW
Offline

(21. prosince 2018)

Pořád si stojím za tím, že se jedná o slušný superhrdinský komiks, který hraje především na odkazy a vzdání holdu stříbrnému věku, což funguje výborně, především pokud jste znalci tohoto období. Spousta věcí působí lehce (občas i těžce) absurdně, ale z nějakého důvodu to tu vadí o dost méně, než u jiných knížek. Nicméně sérii ke konci docházel lehce dech, ač to zní možná trochu absurdně, když se bavíme o finále, které graduje. Prostě spousta věcí už tolik nezapůsobí, jako ze začátku, klasicky se autoři ke konci utrhli ze řetězu a jsou tu všichni a všechny možné bitvy a je to ta klasický supehrdinská nepřehledná a bláznivá řež. Přesto jsem spokojený, vztahy mezi jednotlivými členy jsou fajn popsané, čte se to dobře a má to super kresbu. Celkový dojem o lehce slabší než po prvním díle, ale celkově mohu těchto 12 sešitů hodnotit jako velmi zdařilé. Retro je dost fajn.

karl173
Offline

(21. prosince 2018)

Tak jsem se konečně dočkal. Aquamana jsem si u nás přál od té doby co jsem přečetl Trůn atlantidy z New 52 a tehdy mi bylo vážně líto, že u nás v New 52 nevycházel. A tak jsem byl velmi rád, když ho přidali do Znovuzrození. Navíc Abnett znám už od Strážců galaxie, kteří jsou od tohoto autora vcelku povedení. Natěšený jsem tedy byl. Jsem tedy velmi rád, že můžu po přečtení prohlásit, že se mě tato postava nezklamala. Jeho nástup do Znovuzrození je velmi povedené. Svět z hlubin se otevřel velmi stravitelně. Příchod Black Manty se rovněž povedl. A příprava na nekonečný boj Aquamana se svojí pověstí je velmi slušný. Povedená je také kresba, která splňuje všechny body mainstreamu a navrch patří k těm lepším. Jediné co tedy mohu tomuto komiksu vytknout je to, že se zatím všechny dějové linky jen nakousli a uvidíme až v dalších dílech jak budou pokračovat nebo zda vyšumí do ztracena. Za mě zatím 80%

S4TW
Offline

(17. prosince 2018)

Tohle beru jako takovou poctu dávným dobám komiksu. Navíc je zde plno situací, které na komiksy stříbrného věku odkazují a dělají to s grácií. Já, jako neznalec DC světa jsem samozřejmě pochytával jen střípky, které se mi navíc více poskládaly díky úvodníku a retro sešitu. Nicméně jsem byl nadšený, samozřejmě, že komiks obsahuje spoustu absurdností, nadsázek a přehnaností, ale když to beru v kontextu toho odkazu a vzdání holdu, tak mi to vlastně vůbec nevadilo. Navíc zde výborně funguje chemie mezi jednotlivými postavami, krásně je zde podáno to, jak se učí být superhrdiny. Osobně mi moc styl Waida nesedne, ale jak se říká – výjimka potvrzuje pravidlo. Původně jsem si říkal, že to je taková hezká čtyřhvězdičková záležitost, ale když přičtu výbornou kresbu a fakt slušné retro číslo, tak mi z toho vychází, že jsem byl vskutku nadšený.

karl173
Offline

(16. prosince 2018)

Tak a je to tu. Černá palice už se mi zaryla pod kůži a odteď se nadobro stává mojí další oblíbenou sérií. Po první knize jsem si totiž touhle sérií nebyl zcela jistý, ale teď už mám jasno. Postavy jsou opravdu skvělé, kresba se mi také líbí, ale především mě uchvátilo propracování příběhu, který ač se zpočátku zdál jako jen parodování superhrdinského komiksu ze staré školy společně se všemi jeho neduhy, tak teď už to vidím jinak. Na rozdíl od starých superhrdinských komiksů zde totiž dává vše naprostý smysl a my se postupně dozvídáme všechny okolnosti, které vedli k tomu, že jsou zdejší hrdinové uvězněni na farmě a zároveň se zcela přirozeně rozvíjí děj v přítomném čase. Takže za mě spokojenost. 90%

karl173
Offline

(16. prosince 2018)

Příjemně stravitelný komiks po všech stránkách. Postav je tam pár a díky tomu si na ně velmi rychlo zvyknete a zjistíte kdo je kdo. Na kresbu se příjemně kouká a stejně jako s postavami je zde lokací jen pár, tudíž i na lokace si člověk snadno zvykne. Příběh má dobrý nápad a skvělý spád. Bohužel po dočtení bych chtěl pokračování. Pokud má být jen jedna kniha, tak mi celý ten nápad přijde nevyužitý a nedokončený. Byť úvaha komiksu je jasná a kniha splňuje v tomhle smyslu svůj účel. Za mě tedy příjemné čtení, které mě bavilo, ale k dokonalosti tomu ještě něco chybělo. 75%

karl173
Offline

(15. prosince 2018)

Fell je zajímavá série, která rozhodně má slušný potenciál. Umí navodit tu správnou atmosféru a Ellis umí napsat velmi dobré dialogy. Jenže pro mě byl problém, že nemá žádný delší příběh, všechno to jsou jen takové krátké povídky, které jsou víceméně stále ve stejném stylu a celkový děj se nikam moc neposune. A vzhledem k tomu, že už je zcela jasné, že tuhle sérii Ellis poslal k ledu, tak je tahle kniha jen slušným rozjezdem. Zároveň kresba byla pro mě na hraně. Sice dokázala dobře vykreslit ten hnus ve kterém se tohle celé odehrává, ale zároveň jsem si musel zvykat na její styl, jak vypadají postavy a nebo akčnější pasáže. Rozhodně se jedná o dobré čtivo, ale mě tu zkrátka ještě něco chybělo. 75%

karl173
Offline

(14. prosince 2018)

Smečka z Bagdádu má velmi silný příběh, který je rozhodně velmi zajímavý svým podáním. Nicméně je to především jen taková jednohubka s hořkým konce a s myšlenkou, kterou už víme asi všichni. Co se týče kresby, tak je velmi pěkná a její barvy jsou parádní. Tuto knihu vřele doporučuji. Jen je škoda, že je tak krátká. 80%

S4TW
Offline

(12. prosince 2018)

Jak jsem již říkal, tyhlety složené komplety moc nemusím, kor když každý sešit píše úplně jiný tvůrčí tým. Kvality je totiž téměř vždy kolísavá, nemá to ucelený příběh, kniha nikam vlastně nesměřuje a netáhne vás to číst. Když k tomu přičtete velkou dávku teenage naivity a pár blbostí, dostanete průměrné NHM: Young Avengers. Asi takhle, první sešit mě docela chytnul, bohužel je to jen takový úvod a v příběhu se nepokračuje, což byla první chyba. Pak přijde ta kolísavost, celkem slušný první sešit od Brubakera vystřídá několik podprůměrných vat o ničem, pak ještě přijde slušný Fraction se svou verzí Hawkeye a to je asi tak všechno. Kresbu to má obecně celkem fajn, ale jinak se pro mě jednalo o zbytečnou knihu, bez které bych se obešel. Většina postav z týmu mě vlastně vůbec nezajímá, každá z nich má dospělejší verzi, která je zajímavější. Tohle by možná fungovalo jako čistá týmovka, která je v konfrontaci s dospělým týmem Avengers a světem Marvelu, to jsme bohužel téměř nedostali. Pro mě NHM (popřípadě UKK) tímto končí, škoda, že to nebylo nějakou lepší třešničkou, ale celkově tyto série chvílím, neboť mě vrhly do světa komiksu (především toho marvelovského).

S4TW
Offline

(12. prosince 2018)

Příjemná špionážní záležitost. Prvně bych chtěl vychválit art style Boschiho, který zde parádně sedí. Kniha se nemálo inspiruje v klasických amerických akčňárnách ve stylu Mission Impossible, což u daného tématu není rozhodně na škodu a navíc to dělá velmi dobře. Je to jízda, která běží v jednom zátahu, má to napětí, zvraty a pár klasických akčních klišé, super. Já si tu užil, ač nemohu říct, že se jedná o něco víc, než velmi slušnou akční špionážní jízdu. První sešit od Brubakera je vynikající klasika, ale takto vytržená z kontextu tu působí úplně zbytečně. Ale jo, spokojenost byla veliká, akorát tomu chybí ještě trochu něco víc.

Minotaur.cz

Najdete nás na Facebooku