Hrdinou příběhu ze světa Sandmana tentokrát není, jak název napovídá, vládce snů, ale jeho ségra, která má na starosti trochu jiný a trvalejší druh spánku. Ta se dostane na jeden den do New Yorku a hned se zaplete do hledání něčeho, co ztratila jistá stará dáma... a zároveň se stane cílem zájmu tajemného mystika. Když má smrt volno, tak to stojí za to.
„Bylo to fajn čtivo, o tom žádná. Mám rád tyhle existenciální, filozofické, nihilistické příběhy. Ač se jedná o silně melancholické dílo, tak má i velkou dávku humoru či spíš takové příjemné nálady. Sama Smrt je totiž neuvěřitelně pozitivní a vlastně svět kolem ní dělá takovou tu smutnější atmosféru. Bezesporu je tohle dílo zvláštní, ale mám pocit, že bych si ho více užil, kdybych znal příběhy Sandmana, což neznám. Navíc jsem na konci čekal nějaké hlubší vyústění, něco víc šokujícího, ale konec byl vcelku poklidný, což mě lehce mrzelo. Kupodivu se tato kniha ani nějak zvlášť těžko nečetla, možná právě díky své zábavnosti. Kresba je určitě originální a temnost pokresluje černými okraji, ač sama o sobě nějak zvlášť depresivní není. Jak říkám, fajn se to četlo, možná to bylo lehce kratší, než být muselo, určitě bych si tuto postavu zopakoval, ale čekal jsem asi silnější zážitek, protože Gaiman...“
„První spin-off z Gaimanovy ságy jsem si prostě nemohl nechat ujít a příběh asi nejoblíbenějšího člena Snovi rodiny o jejím smrtelném dni mě jen ujistil v tom, že Sandman je to nejlepší, co se dá na trhu dostat.“
„takovej hodně fajn vzkaz grunge generaci. Fajnovka!“