Hellboy 03: Spoutaná rakev

„Jako vždy geniální... “

„Zatím asi nejlepší díl Hellboye a to z jednoho prostého důvodu. Přijde mi, že Mignola je silnější v kratších příbězích, kdy přijde vždy s nějakou novou zápletkou, která více či méně doplňuje střípky celé skládanky. V tomhle mě opět napadá srovnání s knižním Zaklínačem, kde to je zrovna tak. Navíc to, jak výborně (opakuji se, vím) využívá lidskou tvořivost, pověsti a báje, to je prostě na klobouček. I když, kdyby si je vymýšlel, těžko bychom to jako obyčejní čtenáři někdy poznali, jelikož mnohé z nich jsou opravdu neznámé. Na druhou stranu, když vidíte, jak Hellboy vystřelí oko Babě Jaze, tak je to skutečně kule rvoucí! Navíc Mignola výborně pracuje s atmosférou, jednak pomocí svého psacího umu, ale hlavně díky své výborné kresbě, která je jednoduše parádní (to už říkám také potřetí). Jedna věc mi ovšem u Hellboye chybí – nepociťuji v sérii žádné výraznější či hlubší emoce. Nic mě tu nějak nešokuje, neuvede do rozpaků nebo extra nepotěší. Na emoce je to prostě suché, to je fakt. Ano, je to výborná zábava, akční super jízda v originálním fantasy světě, ale… Ve finále po dočtení nad tím nepřemýšlím, nehloubám, prostě si jen přečtu další díl. Nicméně i tak mám pocit, že si tahle série ode mě aspoň jednou zaslouží plný počet bodů, jelikož ve spoustě jiných věcí je excelentní a jelikož mi forma u tohohle dílu (povídková) vyhovovala, nebudu raději váhat… “