Říkají si Syndikát obětí, protože všichni z nich jsou oběti – lidé, kteří se připletli do boje mezi Batmanem a jeho úhlavními nepřáteli. Všem jim to zničilo život. Všichni nabyli děsivé schopnosti – schopnosti, jež nyní využívají k tomu, aby už nikdo nedopadl jako oni. Proto se zaměřili na každého, kdo nosí netopýří symbol.
„Tynion IV opět jede ten jakoby marvelovský styl a snaží se všem postavám dát nějaké osobní problémy, které mají potřebu řešit. Na jednu stranu je to dobře, dialogy tím dostávají větší rozsah a navíc je Tynion zvládá, takže i při větším počtu textu se to čte dobře. Problémem je ale v této knize to, že vlastně neustále něco řeší a zároveň se nestane skoro nic. Sice je zde vidět opět jistý posun v ději, ale jinak veškeré skutečné problémy a především ty s protivníky byli téměř o ničem. Byla z toho cítit téměř až tuctovost a lacinost, což je škoda. Navíc i když je všem už jasné, že v této sérii je Batman spíše vedlejší postava, nemusel by ho autor vykreslovat jako naprostého pozéra, který má akorát velkou hubu keců a když dojde na akci, tak je naprosto k ničemu. Zkrátka jsou tu zajímavé a dobře odvedené věci, pak jsou tu nepochopitelné a hloupé věci, a celkově to rozbíjí něco, co rozbíjí každou druhou týmovku. Kresba je na tom vlastně podobně. Vzhledem ke střídání kreslířů se její kvalita značně mění a jsou zde momenty, kdy se mi nelíbila, ba dokonce jeden sešit se mi po kreslířské stránce nelíbil téměř vůbec. Jedná se tedy celkově o slabší díl, ale stále je zde šance pro zlepšení a Tynion IV má rozhodně ještě nějaké trumfy v rukávu. 60%“