Živí mrtví 25: Bez návratu

„Je to k neuvěření, ale pořád je to stejně výborný. Tohle se nedá nazvat ticho před bouří, jelikož vítr už s námi pěkně cloumá. Ano, teprve nás to připravuje na ostrý konflikt, ale emoce ze všech postav vyloženě srší. Lidé se bojí a jsou naštvaný, neuvažují logicky, ale v emocích a Rick se to celé snaží uklidnit. Po delší době se díl točil téměř kolem něj a nepřeskakovalo se z jedné postavy na druhou (pouze minimálně). Je to hodně silné lidské drama, strašně dobře se to čte a úplně vás to nažhaví na další díl. Tohle mě fakt bavilo, silné charaktery, výborné dialogy, mezilidské napětí a očekávání vražedného střetu. Dokonce i Šeptači mají emoce a jestli je někdo umí přenést na čtenáře, tak je to právě Kirkman. No a Negan? Už se oficiálně stává jednou z mých nejoblíbenějších komiksových postav, tomu týpkovi stačí pár stránek, aby mě vždy usadil na zadek! Ta poslední, ta skvěle vystihuje ten pocit, jaký z té postavy mám.“