DC komiksový komplet #20: JLA - Země 2

„Morrison v naj forme.Pribeh je krátky, úderný, zábavný a typicky Morrisonovský... čo je len plus....Kresbe nemám čo vytknúť,Quitelyho štýl mi celkom sedí...škoda len že je to ozaj hodne krátke...5z5“

„Poslední čísla DCKK je jedno lepší než druhé. Ono není divu, když se podíváme na autory jednotlivých kousků. Tentokrát mě čekal složitý a často velmi těžko pochopitelný Morrison. U tohohle autora musíte mít NAČTENO a někdy ani to nemusí stačit. Já osobně nemám moc problém s tím, že bych nechápal jednotlivé propojenosti s historickými kousky, když mě něco zajímá, tak si to dohledám. Ovšem horší to je s tím, že mi často uniká význam v přechodu mezi jednotlivými panely, to se mi u jiných autorů tolik nestává. Prostě jakoby další (navazující) panel úplně přeskočil nějaký úsek, jako kdyby tam chyběl mezipanel. Nevím čím to je, jestli slabší překlad, moje dlouhé vedení, a nebo styl psaní Morrisona, ale místy mě to trochu rušilo. Nicméně i tak jsem byl poměrně dost nadšený. Je fajn vidět, jak by vypadali největší superhrdinové na té druhé straně. Navíc to má i celkem slušný cliffhanger. Příběhově jsem byl spokojený, styl psaní lehce rozhozený, ale mám rád, když musím trochu zapojit mozek a přemýšlet. No a kresba? Ta je hrozně zvláštní. Quitely má prostě svůj styl, toho autora hned poznáte, jakmile uvidíte jeho obrázek, to je opět vlastnost, kterou si na kreslířích cením. Nicméně některé jeho obrázky / scény působí vyloženě hnusně, ale pak přijde nějaký vesmírný výjev a ten je zase naprosto parádní. Prostě hodně kontroverzní kreslíř, ale je zajímavý, to bezpochyby. A aby toho nebylo málo, tak lehce kontroverzně na mě působilo i samotné retro, opět super nápad se scénářem, na retro to má příjemný šmrnc a nápad, ale pak je to spousta vyloženě hloupých scénáristických berliček, které dnes působí vyloženě směšně, ale i tak hodnotím lehce nadprůměrně. Celkově se jedná o velmi zajímavou knihu, ke které mám pár výhrad, ale svým zvláštním způsobem jsem za tyto výhrady rád, protože v tomto případě oba hlavní autory docela dobře definují. “