Nejmocnější hrdinové Marvelu 024: Defenders

„Co na to říct. Prostě komedie se spoustou hlášek a parodování marvelovského světa. Bohužel tak jak dobře to funguje u Deadpoola, to zde neplatí. Ano několikrát jsem se i nahlas zasmál a bavil se. Ale pak někdy v průběhu čtvrtého sešitu jsem se začal nudit. Stále se opakovali hlášky a jen se hlavně kecalo a kecalo, že to bylo ukecané víc jak některé retro. A když došlo na akci tak se v ní spíše také jen kecalo a zkrátka to bylo takové ukecané s velmi suchým humorem, který je sice fajn, ale brzy se ho člověk přejí. Kresba byla ale povedená a dost se mi líbila. Jako celek to tedy nebylo špatné, ale komu humor nebude sedět po celou dobu knihy, nejspíš se postupně začne nudit jako já. 60 %“

„Parodické komiksy zrovna nevyhledávám, takže jsem od tohohle moc nečekal. Ale chyba lávky, protože tenhle komiks je strašná prča. Některé vtípky totiž fakt balancují na hranici geniality. Krom toho je ale i scénář docela solidní, jen ta kresba, byť se sem i hodí, mi moc nesedla. A Umar je výborná. 80 %“

„Nájezd tohohle komiksu je velmi dobrý. První dva sešity jsou totiž vynikající parodií superhrdinského žánru. Sice jsem se u těch vtípků nebavil tolik, jako třeba u Deadpoola od Duggana & Posehna, ale i tak se jedná o velmi dobrý humorný nadprůměr. Ostatně i hlavní zápletka je dost dobrá a kdyby byl komiks celou dobu ve vážné notě, tak i tak by mohl celkem slušně fungovat. Bohužel, jak se rozjede hlavní zápletka, tak se zde vyskytne pár zbytečných nelogičností, jako *SPOILER* přenechání moci Dormammuovi od své sestry, aby jí pak zase celkem nelogicky získala bez problémů pro sebe...*KONEC SPOILERU* Ale některé tyhle přešlapy se dají celkem jednoduše vysvětlit i tím, že autoři chtěli poukázat na blbosti, které se v superhrdinském žánru běžně vyskytují a tak trochu si z toho udělat srandu, takže to vlastně i beru. Humor má sice několik skvělých okamžiků a nápadů, ale zároveň se místy i dost opakuje. Kresba mě osobně naopak sedla, je pěkná sama o sobě, ale zároveň v sobě nese i trochu té parodie, především ve výrazech postav, jejich grimasách či upozorňování na takové úchylnosti, jako je Namorovo obočí. Dokonce se zde objeví i pár parádních kouzelnických soubojů, které kreslíř bravurně zvládl. Celkově se rozhodně jedná o nadprůměrný komiks, ale musíte ho brát s humorem a nadsázkou, jelikož to prostě je čistá parodie.“