Zámek a klíč 5: Časohrátky

„Zámek a klíč je jednoduše parádní série s velmi originální mytologií a pojetím. Už jen to, že se jedná o fantasy s dětskými hrdiny, laděné dost do hororu s příchutí detektivky, je něco, co vás naláká. Přidejte skvělý psací um Hilla a nádhernou kresbu Rodrigueze a máte tu top titul. Pravdou je, že čtvrtý díl měl slabší první půlku, ale pětka to vrchovatě vynahrazuje a je skvělá od začátku do konce. Poprvé tu téměř nehrají hlavní roli Tyler, Kinsey a Bóďa. My se totiž přesouváme do minulosti a zjišťujeme spoustu odpovědí na většinu otázek, které zatím v průběhu série padly. Konečně se dozvídáme, jak ta celá mytologie, kterou je Klíčov opředen, vznikla, jak to funguje, proč a co, jak a kdy... Navíc je to opět podáno neskutečně napínavou a zajímavou formou, kdy otáčíte jednu stránku za druhou a musíte balancovat na hraně mezi zběsilostí, kdy se chcete co nejrychleji dozvědět, co bude dál a tím, že si chcete vychutnat nádhernou kresbu... Ano, všechno je připravenou na velké finále, už nic nechybí a já si mohu jít užít závěrečnou knihu!“

„Jak už podtitul knihy napovídá, Časohrátky si hrají s časem a to znamená, že se dovíme něco málo o minulosti klíčů, hlavních hrdinů a vedlejších postav. To všechno je fajn. Trochu mi ale vadilo, že místo aby tento svazek odpověděl na mnoho otázek, celkem dost jich zase položil a bojím se, že poslední díl na všechny nebude umět odpovědět. Celkově jsem ale velmi spokojen a nemůžu hodnotit jinak než kladně. “

„Po slabší trojce a čtyřce přichází pětka, která je prošpikovaná více či méně tichými výkřiky „Ahá!” během čtení. Všechno je vysvětleno, poměrně koherentně do sebe zapadá a vše je nachystané na poslední knihu. Jednou věcí si nejsem jistý a to je získávání soucitných bodů pro hlavního záporáka - Lucase „Finty” Caravaggia. O tom, že zlo cestuje mezi těly, víme už od předchozího dílu, ale tak nějak jsem tajně doufal, že Lucas byl vždycky tak trochu hajzlík. V pátém díle vypadá jako milý hloupoučký sympaťák a to má pro závěrečný šoudaun trochu škoda.“